Ke kritice obchodních řetězců se po potravinářích přidali i zemědělští prvovýrobci. Obchodníci ročně inkasují na maržích za potraviny až 75 miliard korun, přičemž jejich přirážka se u některých zemědělských komodit může vyšplhat i na několikanásobek farmářské ceny. Prohlásil to předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Obchodníci ale tvrdí, že jejich marže za potraviny jsou výrazně nižší.
Autor: Luděk Vycpálek
Roční spotřeba potravin v Česku podle Jirovského činí kolem 235 až 240 miliard Kč, přičemž ZS na vzorku patnácti druhů základního potravinářského zboží letos od ledna do května vypočítal průměrnou marži obchodníků na zhruba 36 procent. „Kdybychom řekli, že třetina (z roční spotřeby potravin je marže obchodníků), tak z toho vyplývá něco kolem 75 miliard korun,“ prohlásil Jirovský.
ODHAD NEJVYŠŠÍCH MARŽÍ U KONKRÉTNÍCH POTRAVIN
(podle Zemědělského svazu)
Brambory - 250 %
Jablka - 230 %
Pšeničná mouka - 63,6 %
Vepřová šunka - 52,9 %
Polotučné mléko - 47,1 %
Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Petr Vyhnálek považuje odhad marží Zemědělského svazu za značně nadhodnocený. Vyhnálek tvrdí, že průměrná marže obchodníků za veškeré zboží se podle údajů Českého statistického úřadu pohybuje mírně pod 20 procenty.
„Růst marží obchodníků má výrazně negativní vliv na ekonomiku domácích producentů a především pak zemědělců, kteří jsou nejslabším článkem potravinové vertikály a v současnosti prodávají téměř všechny komodity pod svými výrobními náklady,“ upozornil dnes v prohlášení ZS, podle kterého letos v květnu realizační ceny zemědělců meziročně klesly na 68,6 procenta, zatímco spotřebitelské ceny potravin se snížily pouze na 96,1 procenta.
Podle loňských odhadů Agrární komory navíc obchodní řetězce inkasovaly od svých dodavatelů na poplatcích ročně kolem 30 miliard korun. Poplatky vybírají například za zařazení zboží do své nabídky či jeho umístění na atraktivní místa v prodejně. Vybírání poplatků stejně jako sílící tlak na snižování dodavatelských cen dlouhodobě kritizuje také Potravinářská komora.
