Potíže automobilového průmyslu táhnou dolů i výrobce plastů. Ti nyní musejí hledat náhrady za výpadky lukrativních zakázek, někdy i v nečekaných oblastech.
Autor: Jakub Stadler
Snižování nákladů, zjednodušení výroby, vývoj nových produktů mimo dosavadní zaměření výroby. To jsou nyní jediné cesty pro výrobce plastů, kteří se příliš silně orientovali na automobilový průmysl. S poklesem produkce vozů jim totiž mizí zakázky jako pára nad hrncem.
Například společnost Isolit-Bravo nyní chystá dvě novinky úplně mimo segment dopravních prostředků. „Momentálně dokončujeme produkty pro stavebnictví,“ poodkrývá majitel firmy Kvido Štěpánek. Kuriozitou v tomto poměrně mladém oboru již jsou kupodivu též požadavky na takzvané retro výrobky, připomínající lesk dřívějších časů.
Do mercedesů i jaguarů
Krize v automobilovém průmyslu postihla společnost Gumotex, která má továrny i na výrobu plastů. „Problémy se sníženou poptávkou v automobilovém průmyslu naplno propukly ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku, kdy se zakázky propadly až o třetinu,“ říká mluvčí společnosti Josef Horníček. Váhavý byl také start do letošního roku, kdy Gumotex po vzoru automobilek zahájil výrobu až ve druhé dekádě ledna. „Od začátku roku ve většině středisek s výrobou pro automobily uplatňujeme zkrácený čtyřdenní pracovní týden,“ dokresluje situaci.
Podnik počítá s poklesem tržeb z výroby pro automobilový průmysl zhruba o deset až patnáct procent oproti loňskému roku. Břeclavská firma, která vytváří z celkových tržeb ve výši 1,8 miliardy korun 40 procent ze zakázek pro automobilky, například vyrábí sluneční clony nebo součásti sedadel. Závody má nejen v domovské Břeclavi, ale patří jí i jaroměřský Tanex a Gumotex Automotive v Mostu. „S našimi slunečními clonami se setkáte i u nově představeného modelu Škoda Yeti. V Jaroměři pak navíc vyrábíme rukojeti řadicích pák,“ líčí Horníček.
Mezi zákazníky patří i tak renomované značky, jako jsou Mercedes nebo Jaguar. I když poptávku po jejich výrobcích oživilo zavedení šrotovného v Německu či na Slovensku, vyhráno rozhodně nemají. „Složitější je vývoj v zakázkách pro nákladní automobily, kde je pokles v porovnání s osobními vozy téměř dvojnásobný,“ stěžuje si. Ukončit ztrátový projekt a zahájit novou výrobu je však během na dlouhou trať. „Projekty v automobilové výrobě se připravují dlouho před výrobou, obvykle jsou časově i investičně hodně náročné, musí se splnit mnoho předpokladů a certifikátů a zabezpečit spousta zkoušek,“ vysvětluje Horníček. Jde podle něj o vývoj v řádu i několika let. Gumotex má naštěstí ve výrobním portfoliu i „neautomobilové“ zboží, například matrace, nafukovací čluny nebo dekontaminační boxy.
Legalizace melouchů
Společnost Isolit-Bravo vyrábí pro auta formy na vstřikování součástí z plastů a plastové výlisky. Dodává pro řadu značek automobilů, například dílce sedaček. Celkový export se pohybuje mezi 90 až 95 procenty výroby. „Polovinu výroby máme orientovanou na automobilový průmysl, který poklesl o dobrých třicet procent,“ popisuje majitel společnosti Kvido Štěpánek. A další průmyslové zakázky se kvůli globální krizi snížily o pětinu. Počet pracovníků za posledních devět měsíců klesl přibližně na 500 z původních 640 lidí, až na pár výjimek ukončením pracovních poměrů na dobu určitou.
Podnik z východočeského Jablonného nad Orlicí na krizi nasadil takzvaného „Tančícího slona“, který symbolizuje velkou, ale obratnou firmu. A jak to funguje v praxi? „Při snižování režií se nám osvědčuje kombinace selského a vědeckého přístupu,“ přibližuje Štěpánek.
Vědeckým způsobem rozšifrují všechny režijní položky na prvočinitele a selským rozumem je potom ořezávají. Následně opět přepnou do vědeckotechnického myšlení a vymyslí, jak vhodně investovat a dělat věci jednodušeji a produktivněji. „Chytré zvíře“ se podílí i na nových technologiích a rozvíjení skrytých schopností uvnitř firmy.
Jde například o využívání part elektrikářů, instalatérů či zedníků. „Tyto služby nyní míří ven z fabriky, jsou tu pro veřejnost a rozvíjíme je co do kapacity i rozsahu činností,“ poznamenává Štěpánek. Isolit se původně zaměřoval na výrobu domácích elektrospotřebičů, roční tržby přesahují miliardu korun.
Investují, krize nekrize
Někteří producenti plastů však i v těchto tíživých dobách budují nové provozy pro zakázky z automobilového průmyslu. Německá skupina EuWe nyní dokončuje v Rokycanech novou výrobní halu za 200 milionů korun. Tento výrobce plastových interiérových dílů automobilů již počátkem příštího měsíce zahájí zkušební provoz. Stroje bude instalovat postupně do roku 2010 v závislosti na objednávkách. Nejprve bude dodávat výrobky pro nový model Opel Astra, potom i pro další značky. Nyní polovinu výroby rokycanského EuWe odebírá Škoda Auto, dalšími klienty jsou BMW, Suzuki a bratislavský Volkswagen. Firmě se daří překonávat globální krizi díky zavedení šrotovného na auta v Německu a na Slovensku. EuWe zatím nemusel v rokycanské pobočce snižovat počet zaměstnanců a má jich stále zhruba čtyři stovky.
I když výrobci plastů v převážné většině pouštějí do světa velké série, zpestřením mohou být všelijaké zvláštnosti. I do plastů třeba proniká všeobecná módní vlna ve stylu retro. „Jeden zájemce si chtěl u nás nechat vylisovat asi 150 kusů obalů na kotoučové pásky ke starým magnetofonům,“ líčí nevšední zakázky generální ředitel firmy Böhm Plast – Technik Zdeněk Podolský. Jinak se ale samozřejmě zaměřuje na velké odběratele, jako jsou Iveco, MAN či DAF. Jim dodává například pokovené díly pro světlomety. Českotřebovská společnost si ale nemyslí, že by přes všechny mechanizmy bylo obtížnější se prosadit v dodávkách pro automobily než v jiných sférách. „Vzhledem k tomu, že jsme etablovaným dodavatelem automobilového průmyslu, jeví se mi otevřenější toto odvětví. Jsou tu však i různá specifika dodavatelských vztahů, která se jinde neobjevují,“ míní Podolský. Žádná firma se však nevyhne všudypřítomnému rostoucímu náporu konkurence. „Vzhledem k situaci na trhu roste tlak na ceny, kvalitu a celkové zajištění dodávek,“ tvrdí.
Obor plastů přitom byl v posledních letech tahounem tuzemského chemického průmyslu. „Solidní nárůst produktivity práce z přidané hodnoty při růstu průměrné mzdy a počtu pracovníků byl dán převážně díky oboru zpracování plastů,“ uvádí prezident Svazu chemického průmyslu ČR Pavel Švarc ve výroční zprávě za rok 2007. Podíl tohoto odvětví v rámci chemického průmyslu přesáhl 28 procent a učinil z něj nejsilnější obor. Tržby předloni stouply o více než čtvrtinu na 116,4 miliardy korun ze 412 miliard za celou chemii.
„Nejvyšší dynamiky růstu tržeb dosáhl gumárenský a plastikářský průmysl i zásluhou vysoké investiční aktivity v oboru plastů,“ komentuje zpráva. Na druhé straně měly plasty jednu z nejnižších vývozních výkonností mírně nad 50 procent, což značí, že se nejvíce vstřebávaly na domácím trhu.
