Index průmyslové produkce se v prosinci minulého roku meziročně snížil o 0,7 procenta, oproti předcházejícímu měsíci pak poklesl o 0,3 procenta. Meziměsíční pokles výrobních cen byl dán zlevněním produktů rafinérského zpracování ropy o 2,8 procenta a snížením cen v potravinářském a tabákovém průmyslu o 0,9 procenta.
Produkční ceny tak zůstávají již 11 měsíců v deflaci, kde podle nás zůstanou až do konce jara. Tento trend přitom v porovnání s okolními státy není běžný. V zemích EU výrobní ceny rostou už od září a jen v listopadu si připsaly jedno procento. Obdobné je to i v kandidátských zemích, ačkoli zde je to dáno spíše relativně rychlým růstem ekonomiky. Například na Slovensku ceny dosáhly dna dokonce už v srpnu a v listopadu dosáhl meziroční růst průmyslové produkce 2,2 procenta. Z pohledu celého roku 2002 byla cenová hladina v průmyslu ovlivněna zejména silnou korunou, slabou domácí poptávkou a příznivým vývojem cen velké části vstupů. Ceny produktů rafinérského zpracování ropy díky tomu poklesly o 15,3 procenta a ceny v chemickém a farmaceutickém průmyslu o 4,5 procenta. Naopak znatelně stouply ceny ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (o 4,6 procenta).
Překvapila i průmyslová výroba
Průmyslová produkce v listopadu vzrostla meziročně o 4,4 procenta. Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů však výroba vzrostla dokonce o 6,6 procenta, což bylo více, než trh v průměru očekával. Tržby z průmyslové výroby vzrostly o 6,3 procenta a po očištění od vlivu počtu pracovních dní dokonce o 8,6 procenta. Tržbám se tak po dlouhé době podařilo předběhnout tempo růstu výroby. To ukazuje, že podniky po mnoha měsících přestaly vyrábět na sklad a stav zásob se mírně snížil. Produkce rostla zejména v gumárenském a plastikářském průmyslu, ve výrobě elektrických a optických přístrojů, a ve výrobě strojů a zařízení. K poklesu produkce došlo zejména v kožedělném a chemickém průmyslu. Tržby z přímého exportu průmyslových podniků vzrostly o 25 procent, což je pro průmysl dobrá zpráva. Nejvyšší tempo růstu jsme díky nízké srovnávací základně z předešlého roku zaregistrovali ve výrobě elektrických a optických přístrojů (+103,4 procenta). Zaměstnanost v průmyslu se oproti stejnému období roku 2001 snížila o téměř 46 tisíc lidí oproti. Nejvíce pracovníků ubylo v kožedělném a textilním průmyslu. Svědčí to o pokračování strukturálních změn a promítá se to jak do vývoje reálných mezd, tak i produktivity práce. Reálné mzdy vzrostly o 3,3 procenta a produktivita práce se zvýšila dokonce o 10,6 procenta. Růst produktivity je do značné míry ovlivňován silnou korunou, která si vynucuje tlak na vyšší efektivitu a racionalizaci práce.
