Slabá americká měna pomohla eurooptimistům
Evropská měna euro čekala téměř dva a půl roku na to, až se jí opět podaří dosáhnout parity s americkým dolarem. Dolaru nezlomilo vaz splasknutí bubliny technologického sektoru ani teroristické útoky loni v září, ale (kromě dalších faktorů) až současné problémy amerických firem s účetnictvím a celkovou transparentností. Z hlediska zastánců evropské měny jde o významný psychologický moment. Dřívější pokles eura totiž vyvolával pochybnosti, zda je s novou měnou opravdu vše v pořádku, byť prestižní ekonomové opakovaně zdůrazňovali, že směnný kurs sám o sobě má omezenou vypovídací hodnotu o úspěšnosti měnových unií. Datum 15. července, kdy se kurs srovnal, Evropané bezpochyby zanesou do historických tabulek.
Eurooptimisté, včetně šéfa Evropské centrální banky Wima Duisenberga, dlouho upozorňovali, že kurs eura k dolaru se opět bude srovnávat. Nyní se Duisenberg & spol. dočkali jistého zadostiučinění, byť důvodů k jásotu zase tolik není. Za poslední vývoj totiž evropská měna vděčí více slabinám americké ekonomiky než vlastním přednostem. Není ostatně náhodou, že kolem 15. července výrazně padaly akcie na amerických i evropských burzách.
Je to příběh dolaru.
„Ve skutečnosti to není příběh o euru, je to zcela příběh o slabém dolaru,“ prohlásil Tony Norfield, šéf výzkumu v nizozemské bance ABN Amro (citace listu Wall Street Journal). Investoři v minulosti neztráceli vkládané naděje do americké ekonomiky ani v kritických chvílích. To se nyní změnilo. V popředí je řetězová reakce v amerických firmách, kvůli níž se vynořují na povrch stále nová fakta o problémech při správě tamních společností (více na str. 56). K tomu je ovšem nutné přičíst i důsledky makroekonomické politiky prezidenta George Bushe, včetně rostoucího fiskálního deficitu a schodku obchodní bilance. Ekonomové připomínají, že pokles dolaru může být východiskem z nouze, tedy cestou, jak řešit právě obchodní deficit.
List Financial Times v této souvislosti upozornil na zajímavý aspekt: I kdyby investoři a centrální banky nyní neprodávali americkou měnu, propad dolaru by se tím nezastavil. Při očekávaném schodku amerického běžného účtu v roce 2002 ve výši 450 miliard dolarů by Spojené státy potřebovaly přilákat v každém pracovním dnu 1,7 miliardy USD ze zahraničních fondů, aby postavily hráz pádu dolaru. Analytici ovšem upozorňují, že americká ekonomika by nyní měla relativně slabšího dolaru využít a posílit export.
Půl roku po startu.
Pro širší evropskou veřejnost má význam zvláště to, že euro se dostalo na úroveň dolaru v pravou chvíli – po šesti a půl měsících od zavedení bankovek a mincí evropské měny. Evropané v době letních dovolených zjišťují, že strašení „slabým eurem“ bylo přehnané. Tuto skutečnost asi zvláště zaznamená Německo, jehož občané stále pochybují o tom, zda bylo vhodné nahradit silnou marku „chabou euroměnou“.
Naopak evropským exportérům přibyly vrásky na čele. Skutečným ohrožením by však pro ně bylo, kdyby euro v budoucnu posilovalo dále – výrazně nad úroveň 1:1. Evropské centrální bance (ECB) se naopak rýsují nové možnosti. Levnější import znamená menší inflační rizika. Očekává se, že by ECB mohla uvolňovat měnovou politiku a podpořit hospodářský růst. Wim Duisenberg již dříve připustil, že „posilování směnného kursu eura je novým faktorem, který naznačuje potenciál pro nižší míry inflace“.
Na druhou stranu není pochyb, že Evropa bude muset přijít s řadou reforem, které jsou důležité i pro budoucí úspěch měnové unie – zpružněním trhu práce, liberalizací dalších odvětví (energetika, doprava) a modernizací penzijních systémů.
Duisenberg versus Greenspan.
Světový tisk po 15. červenci připomínal, jak guvernér ECB Wim Duisenberg vždy mluvil o euru s nadějemi, zatímco se šéf americké Federal Reserve Alan Greenspan netajil svými pochybnostmi. Ještě v roce 1997 Greenspan na setkání centrálních bankéřů prohlásil: „Podívejte se, přátelé, opravdu si myslíte, že se toto euro a ECB rozběhnou?“ Ačkoliv všichni ekonomové vědí, že sám směnný kurs není tím hlavním kritériem úspěchu, evropští bankéři se mohou cítit na koni. Greenspan naopak musel čelit kritikám, že jeho zásahy dnes dolaru ani americkým akciím příliš nepomáhaly.
Expert na evropskou měnu Michal Tomášek ostatně tvrdí, že dosažení parity se dalo očekávat bez ohledu na dnešní americké potíže. Dolar byl dlouhodobě nadhodnocen. Tomášek však vidí i další – čistě „evropské“ – předpoklady pro nynější posílení. Domnívá se, že zavedení hotovostního eura mělo pozitivní psychologický efekt. I na finančním trhu přestalo být euro vnímáno jako podivná měna bez bankovek a mincí, navíc ani vyhlídky evropské ekonomiky nemusejí být až tak špatné. Tomášek rovněž upozorňuje, že řada centrálních bank (kupříkladu čínská) zvyšuje podíl eura ve svých rezervních měnách.
