Tokijský kabinet řídí ambiciózní muž milující rock-and-roll
Premiéři se v Japonsku mění dost často. Za poslední zhruba tucet let se jich vystřídala celá desítka. Většinou to byly nevýrazné, z pohledu voličů nudné figury, jimž se nepodařilo rozhýbat ekonomiku ani pozměnit zaběhaný politický styl. Dokázat by to mohl jedenáctý muž v pořadí devětapadesátiletý Junichiro Koizumi. Na rozdíl od svých předchůdců mu nechybí silné kouzlo osobnosti, neotřelý styl a velké ambice. A byl by špatným politikem, kdyby neslíbil, že dovede Japonsko k hospodářské prosperitě a učiní vše, aby se pozvedla i jeho mezinárodní prestiž. Koizumi se vždy snažil chovat nekonvenčně. Uvnitř své Liberálně demokratické strany (LDP) je znám jako rázný reformátor, který vždy rád „vyčníval z řady . S přáteli i oponenty mluví přímo, zostra. Mnozí se proto domnívali, že se mu nikdy nepodaří naplnit svoji hlavní politickou ambici – stát se premiérem. Cestu na tento post mu otevřely volby nového předsedy LDP, v nichž s velkou převahou zvítězil. „Nikdo z nás si nemyslel, že by je mohl vyhrát, včetně samotného Koizumiho, svěřil se jeden ze spojenců nového premiéra Katsuei Hirasawa. Junichiro Koizumi rád zdůrazňuje svoji odlišnost už svým oblékáním. Začíná to od takových maličkostí, jako je barva obleku. Po jeho zvolení se sice v médiích objevily snímky, na nichž je v šatech tmavohnědé barvy, ale jinak dává přednost oblekům světlým s výraznou kravatou. Většina mužů pohybujících se v japonské vysoké politice jednoznačně preferuje tmavomodrou barvu. Velice nápadný je také Koizumiho bujný, pečlivě udržovaný účes, který prý zejména Japonkám připomíná kštici v zemi velmi obdivovaného hudebního génia Ludwiga van Beethovena. Nový premiér patří na japonské politické scéně k těm „mladým . K muži, který příští rok oslaví šedesátiny, se ale podle některých mravokárců vůbec nehodí záliba v rock–and-rollu. Tomu Koizumi vášnivě fandí. Když před třemi lety spáchal sebevraždu vedoucí kytarista skupiny X Japan, Koizumi telefonicky kondoloval jeho rodičům. Kromě rock–and–rollu velice rád poslouchá opery. Manželství se Koizumimu nevydařilo. Se svojí mnohem mladší ženou, s níž má dva syny, se rozvedl už v roce 1982. A zařekl se, že již nikdy nevstoupí do stavu manželského. „Nebudu se ženit proto, abych nemusel znovu podstupovat rozvodová muka, uvedl v jednom z rozhovorů pro japonská média. Ta se toho o „detailech z Koizumiho soukromí dozvěděla možná až příliš mnoho. I to, v jakém z tokijských nočních barů premiér rád popíjí, nebo že v jeho životě byla dlouhá šňůra přítelkyň. Zdá se ale, že tato „informační politika se Koizumimu vyplatila, neboť mezi voliči je velice populární. Poslední průzkumy, jejichž výsledky zveřejnila agentura Kjótó, říkají, že za ním stojí téměř devadesát procent Japonců. K této pozici mu pomohlo jeho vynikající řečnické umění, které prokázal i během nočních debat v televizi. Na ně se dostavil vyzbrojen několika údernými politickými slogany. Pozorovatelé sice tvrdí, že podrobnější rozbor by ukázal, že tyto slogany stojí na vratkých základech, ale na diváky nesmírně zapůsobily. Nový japonský premiér se narodil v roce 1942 v Jokosuce (prefektura Kanagawa), v rodině, která vždy patřila k politickému establishmentu země (v barvách největší Liberálně demokratické strany). Koizumiho dědeček zastával mimo jiné funkci ministra spojů, otec stál v letech 1964 a 1965 v čele Úřadu národní sebeobrany. Junichiro cílevědomě kráčel ve stopách svých předků. Do politiky vstoupil už jako osmadvacetiletý (v roce 1970), kdy se stal tajemníkem budoucího premiéra Takea Fukudy. Celkem desetkrát byl zvolen poslancem Sněmovny reprezentantů, v níž poprvé usedl v roce 1972. Naposledy byl ministrem zdravotnictví a sociální péče v Hašimotově kabinetu, kde se v této funkci proslavil nekompromisním tažením vůči kuřákům. Ekonomické vzdělání získal na prestižní Keio University, potom pokračoval v bakalářském studiu na London University. Ze západní Evropy se vrátil v roce 1969. I když premiér Koizumi nejvíce slibuje v ekonomice (provést protržně orientovanou reformu, pozvednout konkurenční schopnost), jeho první slova coby premiéra se týkala zahraniční politiky. „Ve vztazích s asijskými zeměmi, jako jsou Čína a Korea, existují problémy, jež musejí být překonány, prohlásil. Za klíčové ale označuje vztahy se Spojenými státy americkými. „Ty budou osou naší národní diplomacie, dodává. Říká, že bude možná nezbytné, aby se japonské síly sebeobrany začaly nazývat „armáda . To by ale znamenalo změnit článek devět japonské ústavy. Koizumi je však přesvědčen, že k tomu ještě neuzrála doba.
