Luís Mesquita radil v Portugalsku, teď míří do Česka
Portugalsko je sice na druhém konci Evropy, ale přesto se v mnohém podobá Česku. Velikostí, počtem obyvatel a do jisté míry i strukturou ekonomiky, v zemi například také hraje důležitou roli například sektor dodavatelů pro automobilový průmysl. Nyní Česko podobně jako před časem Portugalsko začíná čerpat ze strukturálních a dalších fondů Evropské unie.
Portugalský podnikatel Luís Mesquita, partner společnosti CopiRisco, ucítil příležitost. Jeho předpoklad je jasný: Česku se určitě budou hodit portugalské zkušenosti. Ty úspěšné, i ony neúspěšné. CopiRisco se zaměřuje právě na poradenství v oblasti strukturálních a kohezního fondu, a také radí investorům. Luís Mesquita uzavřel partnerství s českou poradenskou firmou Cautor Consulting, kterou vede bývalý šéf Fondu národního majetku Michal Hrubý. Nová firma CopiRisco CZ zamířila na český trh.
Portugalsko-česká společnost hodlá dělat v zásadě vše to, na co se již zaměřují poradenské firmy, jež se specializují na strukturální fondy. Jejími klienty by tedy měly být obce a malé či střední podniky, které se zajímají o evropskou dotaci. CopiRisco nabízí, že vyhodnotí příležitost, připraví projekt včetně podnikatelského plánu a studie proveditelnosti. Velký důraz klade na následnou realizaci, kontrolu a monitoring. Luís Mesquita zdůrazňuje, že právě na tuto fázi se v Portugalsku v minulosti zapomínalo. Mnozí se vrhli za vidinou dotace, ale už tolik nepřemýšleli nad tím, jak peníze opravdu efektivně využít.
Vzdělání opomněli.
Tím však ambice Luíse Mesquity nekončí. CopiRisco chce nabídnout poradenské služby také investorům, kteří budou vstupovat na český trh. Zájemcům o evropské dotace hodlá pomáhat nejen při zpracování projektu, ale také při výběru vhodného financování – ať už v bance, či u rizikového kapitálu. Mesquita navíc předpokládá, že zájem o portugalské zkušenosti mohou mít třeba i vládní úřady nebo agentury.
A jaké ty zkušenosti vlastně jsou? Portugalsko patří k zemím, které dokázaly z evropských fondů opravdu profitovat. Díky penězům z Evropské unie se vystavěla dopravní i energetická infrastruktura. Nepodařilo se však využít těchto financí ke zvýšení ekonomické produktivity. „Nyní zjišťujeme, že potřebujeme více vzdělaných lidí,“ říká Mesquita. Dodává, že Irové to věděli mnohem dříve, když evropských peněz využili k investicím do školství a výstavbě technologických center pro velké nadnárodní investory.
Také Evropská komise si postupem času uvědomila, že je nutné se mnohem více zaměřit na rozvoj lidských zdrojů, budování podnikatelské infrastruktury, inovace. Díky zkušenostem z Portugalska, ale i Řecka a Španělska Brusel dospěl k poznání, že chybí dobrý systém kontroly. Proto při jednáních s nově přistupujícími zeměmi včetně Česka kladl tak velký důraz na vytvoření kontrolních a monitorovacích mechanismů.
Na konci Evropy.
Je ale možné srovnávat situaci Česka dnes a Portugalska třeba před čtrnácti lety, kdy firma CopiRisco vznikala? Luís Mesquita připouští, že Česko bude mít k dispozici relativně méně peněz ze strukturálních fondů, než mělo Portugalsko. Už proto, že nyní vstoupilo do unie současně deset zemí. Ale Česko má lepší výchozí pozici. Mesquita to dokládá právě na příkladu sektoru dodavatelů pro automobilový průmysl. Přilákat je do Portugalska bylo velmi náročné.
Portugalsko totiž na rozdíl od Česka nemá historickou průmyslovou tradici. Také neleží v centru Evropy, ale na samém jihozápadním okraji unie. Pobídky pro investory tedy musely být vyšší než v tradičně průmyslových zemích.
Pokud jde o strukturální fondy, mohou být mnohá portugalská poznání bezesporu užitečná. Zvláště poučení z chyb, jichž se Portugalsko dopustilo. Mesquita uvádí, že systém výběru projektů nebyl zpočátku vůbec dobrý. Existoval sice bodovací systém, v potaz se brala různá kritéria, ale řada z nich připouštěla subjektivní hodnocení. Některé závazky příjemců dotace se pak plnily čistě formálně. Postupně proto Portugalci přešli na systém, u něhož se hodnotí taková kritéria, jež lze přesně vyčíslit (přidaná hodnota, cashflow atd.)
V Česku se nyní mluví o tom, že u většiny programů – snad kromě Operačního programu „Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství “ – se budou předložené projekty vybírat ve značné míře i na základě subjektivních kritérií. Odborníci uvádějí, že je to v některých případech nevyhnutelné. Například když se posuzuje, do jaké míry je ten či onen projekt v souladu s národní strategií. Portugalská zkušenost nicméně přinejmenším vybízí k zamyšlení.
Mesquita dodává, že Portugalci postupem času dospěli k pozoruhodnému řešení. Hodnocením projektů soukromých společností se už nyní nezabývají ministerstva a jim podřízené agentury, ale přímo banky. Procedura se tím zjednodušuje, neboť firmy musejí tak jako tak řešit otázku financování.
Ne všechny portugalské zkušenosti musejí být pro Česko nutně relevantní. Je však dobré o nich vědět.
