Policie prověřuje další podezřelé armádní zakázky. Nelibě zavánějí nově pořizované „kanady“
Když Alexandr Vondra nastupoval na ministerstvo obrany, sliboval, jak zatočí s korupcí a pochybnými zakázkami. Jenže nezatočil a úředníci v khaki mundúrech je sekají dál „jak Baťa cvičky“. Lépe řečeno: tenisky nebo kanady.
Nedávno odhalené problematické tendry v hodnotě desítek milionů korun se týkají nákupu sportovního oblečení, sportovní obuvi nebo auditu ve společnosti LOM Praha (Euro 41/2011). Všemi se už zabývá policie. V českém zastoupení společnosti Adidas, která armádě dodává desítky tisíc běžeckých bot, si policejní vyšetřovatelé vyzvedli dokumentaci. Stejně tak si obstarali materiály k auditu v leteckých opravnách LOM Praha, který ministerstvo obrany zadalo bez výběrového řízení a posléze v soutěži oslovilo pouze dvě auditorské firmy.
Policie po nedávném pokynu šéfa Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) Tomáše Martince, který se snaží omezit úniky informací, mlčí. Týdeník Euro přitom před časem kontaktoval policista, který jedno z vyšetřování vede, ale žádost o schůzku později zamítl s tím, že „mu to vedení zakázalo“. Podle instrukcí policejního šéfa Martince nakonec vypadá i reakce na otázky týdeníku Euro. „Vaše dotazy jsem konzultoval s ÚOKFK. Omlouvám se, ale v tuto chvíli vám nemůžeme poskytnout žádnou informaci,“ reagoval Jaroslav Ibehej z Policejního prezidia.
Jeden za všechny
Nejnovější pochybná zakázka se týká nákupu polní obuvi, takzvaných kanad. Zadávací dokumentaci k výběrovému řízení na dodávku bot si vyzvedlo dvanáct firem z Česka i zahraničí. Pouze jedna společnost však nakonec podala nabídku, a to Prabos plus ze Slavičína, jehož kanady už vojáci nosí. A tendr na 30 tisíc párů obuvi za 92 milionů korun vyhrála. „Firma dodává armádě obuv dlouhodobě. Částka, kterou úřad zaplatí za zboží letos, je stejná jako při dodávkách v minulých třech letech. Podle ředitele sekce vyzbrojování Pavla Bulanta se cena po celou dobu plnění zakázky, tedy až do roku 2013, nezmění,“ pochválilo si ministerstvo uzavření kontraktu na svých webových stránkách.
Problém spočívá v tom, že kvůli čistotě zakázky by soutěže, kterých se účastní pouze jeden subjekt, měly být zrušeny. Zákon takový postup sice zatím pouze doporučuje, nicméně armáda možnost zachovat se transparentně zcela ignorovala.
„Jediný uchazeč v soutěži je velmi častým problémem, a proto nová úprava s touto situací počítá. Projde-li, byl by zadavatel napříště povinen zadávací řízení zrušit a vypsat zakázku novou. To, že se přihlásí jediný uchazeč, přestože si zadávací dokumentaci převzalo více zájemců, bývá nejčastěji zapříčiněno účelově nastavenými kvalifikačními kritérii zakázky, které mají ostatní uchazeče vyřadit. Neznám konkrétně tento případ, tedy nemůžu s jistotou tvrdit, že tomu tak je i v případě zakázky na dodávku polní obuvi. Při zběžném seznámení se s okolnostmi soutěže však na to nelze nepomyslet,“ uvádí vedoucí právní poradny Transparency International Vladan Brož.
Cílem veřejného zadavatele by mělo být pořízení potřebného zboží v co nejvyšší kvalitě za co nejnižší cenu. „Soutěž s jednou nabídkou mu to jistě nepřinese,“ dodává Brož. Zadavatel podle Brože v případě, když zaregistruje o zakázku značný zájem podle počtu předaných zadávacích dokumentací, může na základě zákona výběrové řízení zrušit, pokud byla nakonec předložena jen jediná nabídka. „V takové chvíli je namístě zamyslet se nad větším otevřením soutěže, tedy smysluplnějším nastavením kritérií tak, aby se výsledná cena zakázky díky soutěži snížila na úroveň co nejvýhodnější pro zadavatele. Tak se dle mého názoru chová řádný hospodář,“ myslí si Brož.
Ministerstvo se při obhajobě průběhu tendru opírá o technicko-taktické požadavky, zavedení obuvi do užívání v armádě a českými technickými normami. „Při zadávaní veřejné zakázky vycházelo ministerstvo z požadavků uživatele, zaváděcí dokumentace a katalogizačních údajů,“ odpověděl na otázky týdeníku Euro Jiří Štábl z tiskového oddělení ministerstva.
Sleva úplně neklapla
Zásadním kritériem podobných velkoobjemových zakázek by měla být cena. Jenže jak ji porovnat s konkurencí, když se o kontrakt uchází pouze jediný dodavatel? Týdeník Euro se tedy pokusil dopátrat výše množstevní slevy, která je obvyklá při kontraktech tohoto typu. „Sleva může činit 30 až 40 procent z maloobchodní ceny,“ uvedl člověk z branže, který si nepřál být jmenován. Pojďme si tedy převést do řeči čísel nákup kanad.
Armáda uvedla, že ceny jednotlivých druhů obuvi se pohybují od 1600 do 3600 korun za pár. Podle náčelníka základny neopravovaného materiálu Jiřího Štirby například nejdražší gore-texové zimní kanady snesou srovnání s nejkvalitnějšími typy trekové obuvi, která je k dostání v obchodech. „Požadavky vojáků na vlastnosti tohoto druhu bot se liší podle prostředí, ve kterém je používají. Od zimních vyžadují například zateplení a zároveň prodyšnost, dobrou fixaci kotníku a minimální klouzavost. To vše nové boty splňují,“ uvedl Štirba.
Když vydělíme sumu 92 milionů počtem pořizovaných bot, vyjde cena 3066 Kč za jeden pár. Ještě zajímavější je pak cenové porovnání konkrétního produktu, asi nejdražších gore-texových kanad Profi-Trek plus. Například v internetovém obchodě jihlavské společnosti Petex se dá tento pár bot pořídit za cenu 4199 korun. Pokud bychom kalkulovali třicetiprocentní slevu z maloobchodní ceny, vychází pár na 2939 korun. Naopak pouštní boty, které Prabos vyrábí, se dají v internetovém obchodě pořídit za 1990 korun. Pokud vezmeme opět v úvahu třicetiprocentní slevu a odečteme ji od zmíněné částky, vychází pár pouštních bot na 1393 korun – tedy na sumu nižší než 1600 korun, kterou jako nejnižší pořizovací uvádí armáda. Není divu, že tyto výpočty vzbuzují pochybnosti, jestli v armádě umějí dobře počítat. Zvláště když objednávají 30 tisíc párů bot, a disponují tudíž velmi silnou výchozí pozicí pro vyjednávání.
Týdeník Euro oslovil i další firmy, které si vyzvedly zadávací dokumentaci, nicméně soutěže se nakonec nezúčastnily. Žádná z nich na otázky ohledně neúčasti ve výběrovém řízení nereagovala.
