České republice dal jedno z nejoriginálnějších architektonických děl – horský hotel s televizním vysílačem na Ještědu. Vizionář Karel Hubáček je jednou z klíčových postav české architektury druhé poloviny 20. století.
Autor: czechtourism.com
Jeho práce mají hodně co říct i současným architektům.
Hubáček se narodil 23. února 1924 v Praze. Během války byl totálně nasazen v Německu. Koncem čtyřicátých let úspěšně dokončil ČVUT a přestěhoval se do Liberce, kde získal místo v Krajském projektovém ústavu pro výstavbu měst a vesnic.
V roce 1968 založil ateliér SIAL, známý též jako Školka SIAL. Ateliér si vydobyl světové renomé a z této školy pak vyšlo několik generací uznávaných českých architektů. Mezi realizované návrhy Hubáčka patří nejen stavby v České republice, jako jsou Vodárenská vyrovnávací věž Praha-Dívčí hrady a meteorologické věže v Praze-Libuši, brněnské divadlo Husa na provázku, pražská DAMU, ale třeba i televizní vysílač v jemenském Adenu. Žádná však svým významem nepřekoná Ještěd.
První velkou zakázkou jeho profesionální kariéry bylo městské kino v Doksech (1957), přičemž v Liberci pro sebe zároveň stavěl vlastní montovaný dům. Do vizáže severočeské metropole razantně zasáhl v roce 1979, kdy navrhl obchodní středisko Ještěd. Hlavním investorem byla tehdy bohatá a světoznámá Textilana. Rozpláclá hnědo-žlutá budova (vlastně tři spojené pavilony) ve spodním centru města už ale u obyvatel takové nadšení nesklízela a v roce 2009 ji město nechalo zbourat. Hlavními nedostatky OD Ještěd byla velká rozloha obchodně nevyužitelných průchodů a teras a zcela nedostatečné parkoviště s kapacitou 50 míst. Mezitím zkrachovala i Textilana a i po ní zůstala v centru Liberce jen velká díra, o jejíž budoucnosti stále není příliš jasno.
Jak to všechno začalo
Už v roce 1876 se na vrcholu Ještědu objevila první rozhledna. Roku 1889 musela být ale stržena a na jejím místě byla postavena rozhledna opět nová. Tato stavba s osmimetrovou věží byla zakončena plošinou celkem pro 20 osob. V roce 1907 zde vyrostla mohutná kamenná budova s 23 metrů vysokou věží, uzpůsobenou jako rozhledna. Měla 23 hostinských pokojů, noclehárnu, společenskou místnost i rozsáhlou verandu. Tato jedinečná stavba s bohatou historií ukončila svůj provoz tragicky, 31. ledna 1963 do základů chořela. Základní kámen současné slavné stavby byl položen už 30. července 1966. Sedmiletá stavba Ještědu přinesla do regionu i další šance stavebníkům. Výstavbu prováděly Pozemní stavby Liberec. Během ní byla také rekonstruována lanová dráha od Horního Hanychova a vybudována horská chata Ještědka v sedle Černého vrchu.
Jedna stavba stačí
I kdyby nevytvořil nic jiného než moderní dominantu Liberecka, bude patřit architekt Karel Hubáček navždy k legendám české architektury a stavitelství. Hyperboloid vysoký 94 metrů unikátním způsobem slučuje funkci vysílače, hotelu a restaurace. Porota tehdy uvedla, že dílo vyniká jasností a šťastnou harmonií, s níž se pojí s okolní krajinou. Odborníky i laiky dodnes upoutává způsob, jakým budova dotváří siluetu 1 012 metrů vysoké hory.
„My všichni jsme tehdy vymýšleli stavby dvě,“ vzpomíná architekt ateliéru SIAL, Hubáčkův dlouholetý spolupracovník a autor interiéru Ještědu Otakar Binar. „Jeho napadlo spojit ji v jeden celek ve tvaru rotačního hyperboloidu, vlastně tím dokončit tvar hory. To bylo unikátní.“ Vysílač byl vyhlášen Českou stavbou 20. století podle časopisu Architekt, národní technickou památkou a do budoucna může být i památkou světového kulturního dědictví.
Odvahou své konstrukce i architektonického výrazu získala dominantní věž na horizontu Liberce brzy pozornost nejen domácího, ale i zahraničního publika. V roce 1969 za ni architekt Hubáček získal mimořádně prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Z politických důvodů však nebylo architektovi umožněno si cenu osobně v Buenos Aires převzít.
Stavba patří k nejlepším dobovým ukázkám architektury sledující směr humanizované techniky. Její tvar i kultivovaný technicismus detailů navozují poetické asociace se světem sci-fi, zároveň však věž jedinečně reaguje na krajinný kontext, na kuželovitý vrchol hory Ještěd, jemuž dodává elegantní aerodynamickou špičku. V tomto spojení technicismu se smyslem pro přírodní prostředí zaujímá věž jedinečné místo v celé české i středoevropské architektuře své doby. Stavba byla ukončena 21. září 1973, a tím byl započat i provoz restaurace a hotelu.
Ještěd na splátky Za slavnou minulostí však přešlapuje nejistá budoucnost vyplněná letitým chátráním objektu, do kterého se příliš neinvestovalo. Jednání Libereckého kraje se současným majitelem, Českými Radiokomunikacemi (ČRa), o koupi horského hotelu a vysílače Ještěd opět uvázla na mrtvém bodě. V současné době, kdy se projevují snížené příjmy rozpočtu Libereckého kraje, nelze o koupi uvažovat, tvrdí liberecký hejtman Stanislav Eichler (ČSSD). Jednalo se sice o splátkách a padly i návrhy si na Ještěd půjčit, ani to však podle něj není řešení. V tuto chvíli si kraj kvůli napjatému rozpočtu nemůže dovolit ani opravu Ještědu, dodal hejtman. Kraj přitom usiluje o zápis stavby na seznam památek UNESCO, věž ale nutně potřebuje kompletní rekonstrukci. Ještěd vlastní České Radiokomunikace, které ho získaly v roce 2000 za 85 milionů korun. Do objektu v minulosti investovaly přes 20 milionů korun, dalších několik desítek milionů stála loni výměna dvacetimetrové antény, která zajistí přenos digitálního signálu na severovýchodě Čech. Stavba je od roku 2006 národní kulturní památkou. O odkoupení Ještědu začala před více než dvěma lety jednat předchozí krajská reprezentace. „Kupní cena, kterou vyjednala, není ale nyní příliš přijatelná,“ tvrdí Eichler. Budoucnost s otazníkem**
Podle bývalého náměstka pro ekonomiku Karla Dolejšího se tehdejší vedení dohodlo s ČRa na ceně zhruba 80 milionů korun, což odpovídalo zůstatkové ceně objektu. „Na koupi Ještědu bylo v rozpočtu pro novou reprezentaci připraveno 100 milionů, protože jsme počítali s tím, že nějaké opravy začnou bezprostředně po odkoupení a pak se bude žádat o evropské dotace,“ objasňuje Dolejší. Peníze, které byly v rozpočtu na nákup Ještědu připraveny, ale nové vedení kraje použilo už loni na předfinancování rekonstrukcí krajských silnic, jež získaly dotace z Regionálního operačního programu. „Slibovali, že peníze na účet kraje vrátí, zatím se to ale nestalo,“ řekl bývalý náměstek hejtmana, dnes opoziční zastupitel Radim Zika (ODS). Obává se o další osud unikátní stavby, která nutně potřebuje rekonstrukci. Bez ní nebude možné udržet v chodu hotel a restauraci, a může se tak stát, že stavba bude sloužit jen jako vysílač.
Náklady na rekonstrukci památky se odhadují na 350 milionů korun a Liberecký kraj by je chtěl získat z eropských fondů. Už loni žádal ministerstvo kultury o dotaci z Integrovaného operačního programu. Žádost ale byla vyřazena. „Nebyla dobře připravená, měli jsme na to málo času,“ přiznala náměstkyně Libereckého kraje pro kulturu Lidie Vajnerová (SOS).
V současné době se podle ní pracuje na přípravě nové žádosti, kterou chce kraj předložit v další výzvě, která končí 21. září. „Teprve, když bude jasné, že dostaneme peníze na opravu, jsou kolegové v radě kraje ochotni hledat finance na koupi či pronájem Ještědu,“ dodala Vajnerová.
