Vyskleno

Trh se meziročně propadl ze čtrnácti na necelých deset miliard

Vlastnit firmu na výrobu oken bylo ještě před několika lety terno. I proto do tohoto oboru zamířili někteří investoři při hledání možností jak zhodnotit své volné finanční prostředky. V průběhu letošního roku se ale situace dramaticky změnila. Trh s plastovými okny meziročně propadl zhruba o třicet procent. A někteří investoři za bezesných nocí proklínají okamžik, kdy vložili své prostředky do některé z okenářských firem.

Třetina dolů

Zatímco letos v červnu okenářské firmy předpovídaly až pětadvacetiprocentní propad trhu, aktuálně hovoří o třiceti procentech v porovnání s loňským rokem. Loni se v Česku prodala okna zhruba za čtrnáct miliard korun, letos tržby klesnou pod deset miliard. Týdeník EURO oslovil několik výrobců a prodejců oken. Takřka všichni si stěžují: tak zle ještě v oboru nebylo. Na tuzemském trhu již několik měsíců krachují menší producenti oken, takzvaní garážoví a středně velcí výrobci. Aktuálně se k nim přidali i nezávislí prodejci, tedy firmy, které vedle oken nabízejí zákazníkům třeba i domovní dveře či garážová vrata. Pro některé výrobce je to špatná zpráva. Přicházejí totiž o významné distribuční kanály, jejichž prostřednictvím prodali okna za desítky milionů korun.
„Trh výrazně poklesl, i když přesná čísla nejsou k dispozici,“ potvrdil týdeníku EURO generální ředitel společnosti Window Holding Milan Rusnák. Investiční ředitel Penty Jozef Janov, která ovládá konkurenční okenářský holding Hasau Group, kam patří i slovenský výrobce Noves okná a polský Okna Rąbień, hovoří o třetinovém propadu. „V Česku a na Slovensku je to jen tak tak na přežití. Produkci z některých závodů prodáváme za výrobní náklady, v dalších si držíme alespoň nějaký zisk jen s vypětím sil,“ komentuje aktuální situaci na trhu. Janov současně upozornil, že většina producentů oken již nechce investovat prostředky do převzetí konkurence. I to je v porovnání se stavem před několika měsíci očividná změna. Takřka všichni velcí hráči na českém trhu tehdy ohlašovali, že za pomoci akvizic pro sebe hodlají urvat větší díl tržního podílu. „Monitorujeme situaci v Česku a hledáme vhodné firmy, které budou ke koupi za rozumný peníz,“ přiznávala v polovině roku většina velkých firem oslovených týdeníkem EURO. Dnes reagují spíše zamítavě, přestože výjimky existují. „Případných akvizic se nezříkáme, otázka ale je, co bude ke koupi a za jakou cenu,“ tvrdí Rusnák.
Místo akvizic ale bude muset většina firem bojovat o holé přežití. Jak uvedl zdroj z jedné z nich, na trhu panuje velmi napjatá atmosféra, kdy nikdo nikomu příliš nedůvěřuje. „Náš obor je aktuálně patrně jediným, kde se za dodávky platí předem a na dřevo. Všichni se totiž obávají, že jim partner zkrachuje ještě dřív, než bude schopen proplatit fakturu,“ konstatoval.

Zlepšení nebude

Příčin aktuálního stavu je několik. Domácnosti, které tradičně patří k velkým odběratelům nových oken, totiž kvůli přetrvávajícím obavám z následků ekonomické krize odkládají projekty na renovaci bydlení na neurčito. K oživení nepřispívají ani tradiční velcí odběratelé, developerské firmy. Velkých projektů, u kterých by mohly firmy prodat větší počet oken, totiž není na příští rok moc v plánu. A aby toho nebylo málo, stát kvůli úsporám snížil své finanční příspěvky na renovaci panelových domů. Ta většinou spočívala v zateplení paneláků a ve výměně desítek starých oken za nová plastová.
A bude hůř. Poptávka na českém trhu bude klesat i v následujících měsících. „Máme k dispozici makroekonomické údaje, dle kterých by mělo k dojít k výraznější konjunktuře ekonomiky. Předpokládám ale, že k oživení na trhu s okny dojde nejdříve v letech 2012 až 2013,“ upozornil Rusnák.
Navíc to nejsou zdaleka všechna úskalí, s nimiž se producenti oken musejí vypořádat. Počátkem příštího roku jim zdraží takřka všechny výrobní vstupy počínaje základní výrobní surovinou PVC a sklem a energiemi konče. To za situace, kdy jsou ceny výrobků na historickém minimu, tedy zhruba o 15 až 20 procent nižší v porovnání s dobou před dvěma třemi lety. Lidé z oboru proto předpovídají, že „do roka a do dne“ zbude na tuzemském trhu jen několik větších firem a pár živořících menších. Situaci komplikují i události na polském trhu, který se kvůli ekonomické krizi a propadu poptávky takřka rozpadl. Polské firmy řeší své problémy tím, že se snaží udat svoji produkci na okolních trzích, především v Česku a na Slovensku. S polskou konkurencí se českým producentům daří bojovat jen s velkým úsilím. Polská okna, která zaplavují tuzemský trh, lze totiž zařadit do kategorie bezejmenné lowcostové produkce. Jsou sice nekvalitní, ale o desítky procent levnější než ta tuzemská. Jejich cena je nižší i proto, že polská vláda dotuje vznik pracovních míst a tamní producenti oken mají mnohem nižší mzdové náklady.

Radek Slabák Ať žije vyhláška Krize postihla výrobce oken i jejich dodavatele. „Za poslední dva roky se platební morálka některých našich odběratelů zhoršila,“ tvrdí generální ředitel společnosti Deceuninck, lídra na trhu plastových profilů ve střední Evropě, Radek Slabák. Jak dodává, i proto musela jeho společnost přijmout přísnější opatření.

EURO: Propad zasáhl většinu producentů oken, jak postihl jejich dodavatele? SLABÁK: Krize začala loni a letos pokračuje. Z pohledu trhu je klíčová státní podpora renovací a výměny výplní. Tady se negativně projevuje ukončení programů jako Zelená úsporám či Panel program. Deceunick, který dodává plastové profily nejen velkým, ale i menším producentům oken, letos žádný propad poptávky v porovnání s loňským rokem nezaznamenal. Jsme ale v našem oboru spíše výjimkou. EURO: Lze předpovědět další propad trhu? SLABÁK: Pokud budou omezovány podpory na renovaci bytového fondu, a to je takřka jisté, lze očekávat další propad. Vývoj ovlivní i to, zda se zvýší DPH na výstavbu a renovace, jaké budou požadavky na tepelné a technické vlastnosti oken. Současně s tím je nutné se podívat i na stavební výrobu, kolik bylo uděleno stavebních povolení pro příští rok. Ani tady nelze hovořit o příliš pozitivních číslech.

EURO: Jak velký propad očekáváte? SLABÁK: Pro letošní rok odhaduji 15 až 20 procent za celou Českou republiku. Propad bude bohužel pokračovat i v příštím roce, a to o dalších deset až patnáct procent.

EURO: S tím, že podobná situace nastane v okamžiku, kdy skončí renovace panelových domů, jste ale museli počítat… SLABÁK: I proto se nesoustředíme jen na portfolio výrobků vhodných pro velké renovační projekty. Základem je nabídnout i produkci s vyšší přidanou hodnotou, pro individuální investory, bytové či rodinné domy. To bude klíčový trh do budoucna, kdy ještě více poklesne počet velkých renovačních projektů, které tvoří více než polovinu poptávky.

EURO: Oživí se ještě někdy výrazněji poptávka po plastových oknech? SLABÁK: Dostaneme se do nějakého ustáleného stavu. Nemyslím si ale, že renovace bytového fondu někdy skončí. Vše souvisí s tím, jak bude konkrétně v Česku a dalších zemích uplatňována politika Evropské unie. Respektive směrnice, která řeší snížení emisí skleníkových plynů o dvacet procent, zvýšení výroby energií z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Na základě směrnice musí každý stát unie do poloviny roku 2011 vypracovat plány na její realizaci. Jejich součástí by mělo být i zpřísnění limitů pro energetickou úspornost oken, a v této souvislosti by mělo dojít i k vytvoření konkrétního plánu, jak obnovit bytový fond v Česku. Budovy se totiž v unii významně podílejí na spotřebě energie, v podstatě 40 procent energií se vyrábí pro účely 190 milionů budov. To je impulz, který bude důležitý a který by mohl trh s plastovými okny znovu nějakým způsobem oživit.