Kapitola XVII
Oči uklízeček * 56 místo 5,6 * Polská strategie * Od bazénu k uhlí
Oči uklízeček
O průběhu vyšetřování vraždy podnikatele Františka Mrázka policie nevydává žádné zprávy. Ani nevyzvala veřejnost, aby se ten, kdo byl blízko místo činu, přihlásil coby svědek. Nikdo nenabídl ani peněžní odměny osobám, které by vyšetřovatele navedly na stopu. Policisté buď nemají zájem, nebo jsou strašlivě neschopní a ještě k tomu líní. Kdyby případ vyšetřoval poručík Columbo, ten by hned ráno po vraždě obešel všechny uklízečky v kancelářské budově Eltodo Centrum v Praze 4, odkud je na místo vraždy ideální výhled. Proč české inspektory nezajímá, zda uklízečky něco neviděly?
56 místo 5,6
Podle únorového průzkumu agentury STEM by Stranu zelených volilo 5,6 procenta voličů. Pro premiéra Jiřího Paroubka by to mělo být signálem, aby svým spolupracovníkům okamžitě vydal úkol: Co nejrychleji pro ČSSD zpracovat nějaký konkurenceschopný ekologický program. Až bude mít sociální demokracie program zpracovaný, možná zjistí, v právě v čem je problém volebního lídra zelených Martina Bursíka, jehož strana už takový program má. Zelené každý volič zatím vnímá jako sdružení hlídačů čistoty vzduchu, vody a ochránců lesů, zvířat, brouků či rostlin. Kdyby se Strana zelených zaměřila hlavně na boj proti nejhoršímu znečišťovateli životního prostředí v České republice, což je gigantická míra korupce, ve volbách by zasloužila i desetkrát tolik hlasů.
Polská strategie
Pár dnů před návštěvou ruského prezidenta Vladimira Putina v České republice prohlásil šéf petrochemického holdingu Unipetrol Marek Mroczkowski v rozhovoru pro ČTK, že otočení ropovodu IKL (Ingolstadt-Kralupy-Litvínov) není v zájmu Unipetrolu. Podle něj je důležité, aby ropovod IKL fungoval vedle ropovodu Družba, ze kterého přitéká ropa z Ruska.
A koho to zajímá? Ropovod, kterým do České republiky proudí ropa ze západní Evropy, vlastní státní společnost Mero, a ne Unipetrol, koupený polskou společností PKN Orlen.
Podstatné pro energetickou bezpečnost Česka je zajištění dopravy ruské ropy do země. Na tento typ suroviny jsou stavěny rafinerské kapacity v Litvínově a v Pardubicích. Ropovod Družba u nás ale končí! A protože Česko na rozdíl od ostatních není tranzitní zemí, logicky ztrácí obrovskou vyjednávací výhodu s ruskými státními firmami ohledně dodávek. Ropy je v Rusku dostatek, problém je ale s kapacitou ropovodu Družba, který má na některých úsecích úzký profil, a především proto jsou problémy s dodávkami pro Česko. Pokud český stát nabídne Rusku otočení ropovodu výměnou za zajištění transportních kapacit ropy z Ruska, byl by to úspěch. Češi získají nejen jistotu dodávek, ale i nemalé peníze z přepravy. Otočení ropovodu IKL neznamená, že ruská ropa poteče jen do Německa. Provoz má být obousměrný, neboť kapacita IKL je deset milionů tun ročně a dnes je využíván zhruba na dvacet procent. Pokud umožníme Rusům, aby ropovodem IKL mohli vyvážet ropu do Německa, jistě nebudou litovat investice do rozšíření úzkých míst ropovodu Družba. MERO proto bude muset do ingostadtského ropovodu také investovat, do přečerpávacích a skladovacích stanic, případně postaví paralelní rouru. Projekty existují. Záleží na vládách Česka a Ruska.
Obavy šéfa Unipetrolu Mroczkowského jsou trochu na místě v tom smyslu, že tento česko-ruský státní plán poněkud sníží konkurenceschopnost českých rafinérií. Konkurenční německé rafinerie budou mít levnější přístup k ruské ropě než doposud, tudíž zisky českých rafinerií patrně poklesnou. Nicméně vzhledem k postupnému snižování rozdílu mezi cenou sladké arabské ropy a levnější sirnatější ruské ropy, jak loni v prosinci naznačil šéf Lukoilu Vagit Alekperova v rozhovoru pro německý deník Handelsblatt, to nebude nic dramatického, jen přijdou o pár set milionů korun.
Vyškovský model řízení
Náměstek ministra financí Karel Goldemund se minulý týden, dva dny před svými osmatřicátými narozeninami, stal ze člena představenstva členem dozorčí rady Severočeských dolů, které nedávno ovládla společnost ČEZ. Důlní firma totiž přechází na takzvaný německý model řízení. Je pozoruhodná kariéra tohoto zemědělského inženýra z Vyškova, která v posledních letech kopíruje politický vzestup rodáka Bohuslava Sobotky. V červenci 2002 byl Sobotka, člen krajské organizace ČSSD Jihomoravského kraje za okres Vyškov, jmenován ministrem financí. Goldemund, člen okresní organizace ČSSD ve Vyškově, tehdy pracoval (podle oficiálního životopisu) jako vedoucí střediska ve Vyškovských službách. Něco jako správce bazénu. V srpnu 2002 ho už ale Sobotka vytáhl do Prahy a udělal z něj poradce ministra financí České republiky. Pravda je, že Goldemund měl s financemi zkušenosti. Od roku 1993 byl vedoucím pokladního úseku v IPB (pobočka Vyškov), od roku 1997 čtyři roky pracoval jako likvidátor Pojišťovny České spořitelny a od roku 2001 byl vedoucím pobočky ve Vyškově. Proč ale odcházel z tohoto relativně slušného místa na post vedoucího střediska ve firmě Vyškovské služby, už životopis neuvádí. Po třech letech ho Sobotka povýšil. Goldemund se loni v srpnu stal náměstkem ministra financí a má na starost veškeré hospodaření s majetkem státu.
