Pokud má česká armáda tajemné místo, pak je to, zdá se, posádka v Dědicích u Vyškova. Od předloňského podzimu tam zemřeli dva vojáci a třetího dělilo od smrti jen pár milimetrů.
K práci v ozbrojených silách riziko smrti patří. A české vojsko není počtem tragických událostí nijak výjimečné. Ostatně stačí se vrátit před rok 1989 a pročítat tehdejší statistiky, kdy se v Československé lidové armádě a během základní vojenské služby umíralo mnohem častěji než dnes.
To ale nemění nic na tom, že zranění, nebo dokonce smrt, je pořád velkým strašákem a varováním. O to víc, když se opakuje – v relativně krátké době – na jednom místě. A přesně to se nyní děje v jihomoravské posádce Dědice u Vyškova, kudy musí projít každý nový příslušník armády.
Případ číslo 1, říjen 2016. Do baru v centru města si sednou dva vojáci, popíjejí, alkoholem zmožený sedmadvacetiletý Lukáš Š. pak podle svědků prohlásí, že má „včeličky pro všechny přítomné“ a kamaráda střelí svou pistolí ze vzdálenosti jednoho metru do hrudníku. Ten zázrakem přežije, ale podle lékařů jej od smrti dělilo jen několik milimetrů.
Armáda chce navýšit počet vojáků. Noví rekruti se zaměří i na kybernetiku
Případ číslo 2, září 2017. Třiačtyřicetiletý nadporučík M. H. si do sklepa vojenské ubytovny přinese granát, který chce se svým kolegou rozebírat, čímž porušuje veškeré předpisy. Granát však vybuchne a nadporučíka zabije.
Případ číslo 3, červenec 2018. Nemocnice přijímá šestadvacetiletého desátníka M. V. z Vyškova se střelným poraněním hlavy, jde o tak vážný úraz, že mladý muž po několika hodinách umírá. Věc nyní vyšetřuje Vojenská policie.
Tyhle tragédie – ač velmi rozdílné – silně poznamenávají pověst vyškovské posádky, která se prioritně zaměřuje na výcvik mladých rekrutů. Asi nehrozí, že by se z Vyškova stal podobný strašák, jako byly kdysi pro „záklaďáky“ Janovice nad Úhlavou, nicméně je zjevné, že se děje něco nenormálního.
Každý, kdo nastupuje k ozbrojeným silám, se musí smířit s tím, že jeho práce nese riziko ohrožení zdraví či života. Když k tomu ale dojde – opakovaně – za vraty základny, rojí se mnoho a mnoho otázek. Je cosi shnilého ve státě vyškovském?
Přečtěte si další komentáře Ondřeje Stratilíka:
