Antimonopolní úřad přerušil projednávání pomoci hutím
Šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Josef Bednář je na dobré cestě stát se zlým mužem pro své kolegy na nejvyšších exekutivních postech, zejména ty, jejichž činnost souvisí s ekonomikou. Způsobil to zákon číslo 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, který z antimonopolního úřadu udělal v tomto směru monitorující instituci. ÚOHS získal výlučnou pravomoc poskytovat výjimky z obecného, zásadního zákazu veřejné podpory, kterou zákon v souladu se standardy Evropské unie považuje za postup narušující soutěž a konkurenční prostředí. Monitorující institucí bylo až do vstupu nového zákona v platnost ministerstvo financí. Veřejná čili státní podpora přitom byla poskytována buď na základě tuzemských právních norem (například zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou nebo zákona o státní podpoře malého a středního podnikání) nekompatibilních s požadavky EU, nebo přímo rozhodnutím vlády. Za to byla Česká republika velmi kritizována, takže přijetí právní normy zajišťující transparentnost veřejné podpory, k níž jsme se zavázali podpisem Evropské dohody, bylo všeobecně považováno za žádoucí. Ostře sledovaná ocel. Už v té době se ale vyskytly – důvěrně a kuloárně vyslovované – obavy, do jaké míry bude uplatňování nového zákona v souladu se záměry revitalizace výrobních podniků a restrukturalizace odvětví. Podle informací týdeníku EURO se nyní obavy potvrzují, ačkoliv nikdo z představitelů zainteresovaných úřadů to otevřeně nepřiznává. Na přímý dotaz ale jak Bednářův úřad, tak ministerstvo průmyslu a obchodu potvrdily, že se vyskytly komplikace v povolování státní pomoci severomoravským hutím. Antimonopolní úřad řízení pozastavil a zahájil konzultace s příslušnými orgány Evropské unie. Naše informace dokazují, že se tak stalo na popud pracovníků evropských orgánů. EU poskytuje České republice, respektive ÚOHS, pomoc při aplikaci nového zákona spočívající mimo jiné v bezprostřední účasti zástupců vyslaných EU na vyřizování konkrétních případů. Jak sdělila tisková mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Dagmar Plachá, antimonopolní úřad pozastavil projednávání s odůvodněním, že „restrukturalizace se týká především celků, které se řadí spíše do strojírenství než ocelářství . Předseda ÚOHS však už v rozhovoru pro týdeník EURO (25/2000) připustil, že v případě ocelářství mohou nastat problémy. Na otázku týkající se pomoci Vítkovicím nebo Nové huti odpověděl: „V případě Vítkovic jsme žádost o výjimku už dostali. Obecně však Evropská komise k ocelářství přistupuje striktně, veškeré formy pomoci jsou zakázány až na výjimky – například řešení problémů ve vazbě na životní prostředí nebo pomoc určená na útlum výroby. Jak dopadla ČEB? Antimonopolní úřad zahájil od 1. května na čtyřicet správních řízení o povolení výjimky ze zákona o veřejné podpoře, z nichž patnáct bylo ukončeno vydáním rozhodnutí. Josef Machů z oddělení tisku a informací ÚOHS potvrdil, že se žádosti týkaly především podpory ve formě investičních pobídek (zákon č. 72/2000 Sb.), ale také veřejné podpory za účelem restrukturalizace podniku v potížích. To je případ Investiční a Poštovní banky, kde musela být výjimka vyřízena prakticky přes noc. Jsou to ale i případy dosud neuzavřených řízení týkajících se hutí, Tatry Kopřivnice, Zetoru Brno a podobně. „Zatím se nestalo, že by ÚOHS výjimku nepovolil, ale očekává se, že v některých případech ji nepovolí, sdělil Machů. Podle našich informací však bylo ministerstvu financí zamítnuto povolení výjimky – nebo alespoň už obdrželo jednoznačné signály o takovémto výsledku řízení – v případě dotace pro Českou exportní banku (ČEB). Ta dosud podporu bez problémů dostávala, podobně jako například Exportní garanční a pojišťovací společnost, z kapitoly všeobecná pokladní správa státního rozpočtu. Ministerstvo financí tuto informaci ani na přímý dotaz týdeníku EURO nepotvrdilo. Martina Ježková z tiskového odboru se omezila na konstatování, že ministr financí se obrátil na ÚOHS se žádostí o výjimky pro Zetor a Tatru, přičemž dalšími informacemi odbor nedisponuje. Naše zprávy však potvrzují, že v případě ČEB byl problém údajně v předpokládaných termínech podpory. Exportní banka má však potíže s požadavky Evropských společenství i v tom ohledu, že je tuzemskou legislativou považována za obchodní banku, přičemž pro Evropskou unii by bylo únosné její postavení jako rozvojové finanční instituce. Tvrdší než směrnice. K zákonu o veřejné podpoře zaujímalo od počátku rezervovanější – i když nikoliv odmítavý – postoj ministerstvo průmyslu a obchodu, jehož šéf se netají sympatií pro přímé státní intervence ve výrobní sféře. Na ministerstvu financí byly obavy – i když také byly – mírnější možná z toho důvodu, že se Mertlíkův úřad s radostí zbavil monitoringu. Jistý odstup zaznívá i ze stanoviska Grégrova úřadu k dosavadnímu uplatňování zákona, který týdeníku EURO tlumočila Dagmar Plachá: „Co se týče zákona o veřejné podpoře, je tvrdší než směrnice Evropské unie, na něž se však odvolává. Když budeme postupovat v duchu směrnic EU, bude vše v pořádku, protože jsou pružnější a volnější než náš zákon. Až budeme v EU, průmyslu se bude dýchat lépe.
