Kraj Vysočina varuje obce před „živelnou“ podporou větrných elektráren. Počet záměrů na jejich stavbu rychle stoupá a investoři nyní v kraji prověřují místa pro desítky až stovky stožárů. Krajští zastupitelé na jednání ale vyslovili obavy z toho, že větrníky poškodí krajinný vzhled. V nejbližší době by se proto omezení pro jejich rozvoj měla objevit v koncepčních materiálech kraje.
Některé obce se při prosazování staveb dostávají do sporu se sousedy. „Současný stavební zákon a právní řád neumožňuje všem, které elektrárny ovlivňují, aby se vyjádřili k tomu, zda je chtějí, nebo ne,“ míní hejtman Miloš Vystrčil. Podle něj by obce také měly zvážit dopad větrníků na ceny nemovitostí. Stavbu stožárů na svém území povolují hlavně malé obce, a to kvůli příslibu pravidelného ročního příjmu do pokladen. Umístění elektráren se ale někdy plánuje tak, že blíž k nim budou okolní obce, jež z nich nebudou mít žádný užitek.
První čtyři větrné elektrárny na Vysočině fungují od loňska v Pavlově na Jihlavsku. Pátý větrník by měl letos vzniknout u obce Kámen na Havlíčkobrodsku. Několik dalších záměrů již podpořila zastupitelstva; investoři míří i na hranice Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Instalovaný výkon větrných elektráren v Česku se během loňska zdvojnásobil na 44 megawattů, stále však tvoří nepatrný zlomek zdrojů elektřiny - energie z větru pokryla roční spotřebu asi čtrnáct tisíc domácností. V nejbližších letech investoři počítají v tuzemsku s nově instalovaným výkonem přibližně 1200 megawattů.
