Ropa
Před rokem stál barel ropy (asi 159 litrů) kolem deseti dolarů a obchodníci se sázeli, kdy se vyhoupne na patnáct. Dnes je tato strategická surovina tak drahá, že se dostává na pořad jednání i na vysoké politické úrovni.
Ve Spojených státech amerických se v polovině minulého týdne za barel ropy k dodání v březnu platilo už kolem třiceti dolarů, v Londýně stála severomořská Brent 27,40 dolaru. Současná cena je tak nejvyšší od války v Perském záli vu před devíti lety. Obavy z dalšího cenového růstu vyjádřil i prezident Bill Clinton, který nevyloučil, že USA by mu mohly čelit prodejem ropy ze svých strategických zásob. Ještě předtím by však Bílý dům chtěl vést diplomatická jednání s hlavními producentskými zeměmi.
Svět naléhavě potřebuje více ropy, jinak její cena dále poroste, varovala Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Podle ní se skladové zásoby v hlavních spotřebitelských zemích povážlivě ztenčily a některé rafinerie se obávají, že budou muset přerušit výrobu.
Světová spotřeba ropy podle zprávy IEA v období 1995 -1997 rostla o více než dvě procenta ročně, v roce 1998 se ale tempo růstu - hlavně kvůli asijské krizi - snížilo na 0,8 procenta. Avšak loni poptávka ožila (1,7 procenta) a letoš ní hlad po ropě bude ještě větší (růst o 2,4 procenta).
Hlavní producenti ropy (jedenáctka OPEC, Norsko, Mexiko, Rusko) musejí dobře zvážit, zda má smysl dále držet nižší těžbu. Podle analytiků totiž platí, že jakmile cena barelu přesáhne pětadvacet dolarů, začínají být investice do průzkumu a těžby vel ice lákavé, což nevyhnutelně vede k vyšší produkci.
