Ministerstvo financí doporučilo Meru podivného poradce
Sibiřské věznění bývalého šéfa Jukosu Michaila Chodorkovského přineslo mimo jiné příležitost pro českou státní firmu Mero získat podíl ve slovenské části ropovodu Družba. Tříletý souboj několika zemí - Ruska, Slovenska, Polska a České republiky - o podíl ve společnosti Transpetrol zatím ještě nezná vítěze. Před pěti lety jej získala společnost Jukos, kterou posléze ovládl Kreml. Na podíl v Transpetrolu však nedosáhl, a ten skončil neznámo kde. Ministerstvo financí doporučilo společnosti Mero, která provozuje české ropovody a sklady ropy, aby na získání těchto akcií spolupracovala s podivnou firmou Skoda Export Limited se sídlem na Gibraltaru. Podle smlouvy ze 22. prosince 2006, jejíž kopii má týdeník EURO k dispozici, měla firma Skoda Export Limited Meru pomoci získat 49 procent akcií společnosti Transpetrol, slovenského provozovatele ropovodů. Jenže ta samá firma v roce 2005 pracovala ve stejné záležitosti ve jménu Slovenské republiky.
Nesplněné sliby pro Mero.
Skoda Export Limited o sobě ve smlouvě se společností Mero ČR prohlašuje, že má „informace, zkušenosti a kontakty k tomu, aby se pokusila zajistit potřebné souhlasy všech zainteresovaných osob k realizaci zamýšleného projektu“ a také pro „přípravu finálního stádia zamýšleného projektu (tj. veškeré potřebné souhlasy a zajištění due diligence s možností uzavření smlouvy o převodu akcií a schválení zamýšleného projektu příslušnými orgány a autoritami)“. Zamýšleným projektem je míněna koupě 49procentního podílu akcií společnosti Transpetrol, o což má Mero zájem.
Gibraltarská společnost, jejímž generálním ředitelem je Karel Urbář, se smluvně zavázala, že v průběhu ledna až února 2007 zajistí pro Mero přímá jednání s představiteli slovenské vlády, s představiteli Yukos Finance B.V. a s představiteli ruského Jukosu. A dále, že obstará souhlasy vlády Slovenské republiky a ruského i nizozemského Jukosu s tím, že Mero ČR může akcie provozovatele slovenské části ropovodu Družba koupit. Skoda Export Limited se také zavázala, že bude každý týden připravovat písemnou zprávu o tom, jak jednání postupují. Za tyto služby mělo Mero celkem ve třech splátkách zaplatit necelé dva miliony korun.
„Žádné souhlasy nezajistili a ani žádné schůzky nám nedomluvili, jen každý týden zodpovědně posílali zprávu. Zdůvodňovali to tím, že se na Slovensku změnila politická situace. Tvrdili, že jednali několikrát v Londýně a v Rusku, ale že situace se zkomplikovala kvůli tomu, že USA preferovaly Polsko a PKN Orlen jako potenciální kupce podílu v Transpetrolu. Proto jsme jim zaplatili jen první částku ve výši 700 tisíc korun a pak už nic. Jim se nepodařilo tu smlouvu naplnit, takže její platnost vypršela. Nyní nás stále kontaktují, že mají vše připravené, že chtějí pokračovat. My jim ale říkáme, pánové, zatím dál nejedeme,“ řekl v rozhovoru s týdeníkem EURO generální ředitel společnosti Mero Jaroslav Pantůček.
Ministerstvo financí v zádech.
Co ředitel Pantůček o této společnosti ví a proč s ní smlouvu podepisoval? „Přišli za námi s tím, že je posílá ministerstvo financí. Náš finanční ředitel Vlastimil Boura se v prosinci sešel s tehdejším prvním náměstkem ministra financí Tomášem Zídkem, který mu řekl, že firmu Skoda Export Limited a pana Urbáře znají, že s nimi dlouhodobě a opakovaně spolupracují, že zajišťují pro republiku deblokace v Rusku. I když jsme si zjistili, že Skoda Export Limited není v žádném vlastnickém vztahu s firmou ŠkodaExport a že jejími společníky jsou údajně pánové Urbář a Agasarjan, začali jsme s nimi na pokyn našeho jediného akcionáře jednat. Pan náměstek Zídek nám doporučení firmy Skoda Export Limited poslal i písemně,“ říká Pantůček.
Ministerstvo financí (MF) nyní tvrdí, že se nejednalo o doporučení, ale pouze o „potvrzení smluvního vztahu se společností Skoda Export Limited.“ Jan Očenášek z tiskového oddělení MF uvedl, že tato firma byla „v roce 2005 smluvně pověřena řešením odpisu části ruského dluhu v případu dodávky letadel JAK 42D.“ Skoda Export Limited podle Očenáška spolupracuje s MF již od roku 2001.
Generální ředitel společnosti Skoda Export Limited Karel Urbář minulý týden nezvedal svůj mobilní telefon, ani nezavolal zpět. Pouze e-mailem odpověděl, že je „v současné době bohužel pod tlakem pracovních povinností pro MF ČR, a také ve stavu fakticky nemocných.“ Přislíbil, že se ozve tento týden, ale rovnou dodal: „Pokud však poskytneme nějaký komentář ke kauze Transpetrol, přiznám se, že jsme exkluzivitu přislíbili před nějakým časem renomovanému časopisu ze zahraničí. Jsme především státu loajálními obchodníky a nekomentujeme ambice druhých.“
Skoda Export Limited nyní chce, říká Jaroslav Pantůček, smlouvu prodloužit. „Vlastimil Boura se předminulý týden opět sešel s panem Urbářem, který mu ukazoval dokumenty podepsané ministrem Kalouskem a říkal mu, vidíte, my pracujeme na spoustě případů pro ministerstvo financí, takže nebude problém, aby i nový ministr dal dobrozdání,“ uvedl Pantůček.
Šálení jménem.
Jméno gibraltarské firmy Skoda Export Limited sice navádí ke spojení se společností ŠkodaExport a.s., ve které drží přes 99 procent akcií český stát, ale ve skutečnosti mezi nimi žádné majetkové propojení není. „O společnosti Skoda Export Limited se sídlem na Gibraltaru nic nevím, vůbec jsem netušil, že existuje. Určitě to není naše dceřiná či sesterská společnost, žádný vztah k ní nemáme,“ řekl náměstek generálního ředitele ŠkodyExport Zdeněk Šíma. Dodal, že Skoda Export Limited nemá od ŠkodyExport žádné povolení vystupovat pod jejich jménem.
Podpora ministerstva financí pro Skodu Export Limited je ještě paradoxnější, pokud vezmeme v úvahu, že ŠkodaExport je v podstatě státní firma, kde akcionářská práva vykonává také ministerstvo financí. Náměstek Zídek tedy svojí podporou Urbářovy společnosti pomáhá firmě, která zjevně parazituje na jménu státem vlastněného podniku.
Slovenské trestní oznámení.
Skoda Export Limited vyjednávala o podílu v Transpetrolu již v roce 2005. Tehdy ale dle informací ze slovenského tisku jednala se společností Jukos jménem ministra hospodářství SR Pavola Ruska. „Bývalý ministr hospodářství Pavol Rusko navrhl společnosti Yukos Oil Company ještě před svým odchodem z funkce převést 49 procent akcií Transpetrolu Bratislava na neznámou s.r.o. Enex Utilities Bratislava. Za ministra přitom komunikovala společnost Skoda Export Ltd. registrovaná na Gibraltaru,“ napsal například slovenský ekonomický týdeník Trend.
Ruskův nástupce Ivan Mikloš kvůli tomu podal na svého předchůdce trestní oznámení pro podezření ze zneužívání pravomocí veřejného činitele. Pavol Rusko se hájil tím, že se snažil získat podíl v Transpetrolu zpět pro Slovensko, ale že musel postupovat „diskrétní formou“, protože jeho úsilí „mařila konkurence, jako například maďarská společnost MOL.“
Společnost Enex Utilities se na konci roku 2005 přejmenovala na Millennium Real Estate a byla stoprocentně vlastněná společností Millennium Development. Předsedou představenstva mateřské společnosti Millennium Development je bývalý agent StB Radovan Ujházy, který měl, jak tvrdí časopis Slovak Spectator, napojení na finanční skupinu Istrokapitál a býval též předsedou představenstva VSŽ Košice.
Urbářův partner Agasarjan.
Pod dopisem Skody Export Limited z 19. března 2007, ve kterém žádá společnost Mero o změnu smlouvy, je Karel Urbář podepsán již jen jako výkonný ředitel. V úvodu děkuje za „přívětivé přijetí při našem posledním pracovním jednání“ finančnímu řediteli Mera Vlastimilu Bourovi nejen jménem svým, ale i jménem pana Agasarjana. Samvel Agasarjan je v Čechách žijící podnikatel z bývalého Sovětského svazu. Pohybuje se v ropném byznyse a různé zdroje uvádějí, že je arménské či gruzínské národnosti. V loňském roce o něm mluvil generální ředitel Čepra Pavel Švarc jako o reprezentantovi společnosti Euru Energy (jednatelkou je Samvelova žena Marine Agasarjanová - pozn. red.), která měla v Rusku zajistit desetiletý kontrakt na ropu pro zvažovanou rafinerii v Orlovské oblasti (více viz EURO 25/2006). Jak ale tvrdí Pavel Švarc, ropu nezajistila, a proto Čepro od záměru výstavby rafinerie odstoupilo.
Geopolitické souvislosti.
Kdo nakonec získá podíl v Transpetrolu, sice ještě není zdaleka rozhodnuté, nicméně česká strana moc trumfů v rukou nemá. Ve zmíněném dopise z 19. března 2007 Karel Urbář uvádí, že Slovensko již dalo příslib Gazpromu, že mu výměnou za levnější dodávky plynu umožní podíl v Transpetrolu získat. To je však, tvrdí Urbář, nepřijatelné pro londýnský Jukos i pro USA, které tlačí polský PKN Orlen.
Pokud by 49 procent akcií Transpetrolu získal PKN Orlen, pak prý hrozí, že „Rusové odpoví odvetnými kroky - viz. litevská rafinerie“. Tím naráží na zastavení dodávek ropy pro litevskou rafinerii Mažeikiu, které následovalo krátce poté, co ji koupil polský PKN Orlen. Ruská strana zdůvodnila zastavení dodávek nutnými opravami ropovodu. Scénář „vysychání Družby“ by nakonec ohrozil i byznys Poláků, protože PKN Orlen má jako vlastník společnosti Unipetrol zájem na fungování českých rafinérií.
S takto popsanými mezinárodně politickými souvislostmi souhlasí i generální ředitel Mera Jaroslav Pantůček. „Nebylo by příliš šťastným řešením, aby kupcem podílu v Transpetrolu byl PKN Orlen, a to s ohledem na polsko-ruské vztahy. Zdá se nám, že česká strana by mohla být tím třetím, tím spojovacím můstkem, který by nevadil ani Rusům, ani Američanům. Nicméně další informace, které jsem dostal od kolegů z bankovnictví, říkaly, že vše je připraveno tak, aby ten podíl získal někdo z Ruska,“ řekl Jaroslav Pantůček.
boxík:
Historie podílu Podíl 49 procent v Transpetrolu spojený s právy manažerské kontroly prodalo Slovensko na začátku roku 2002 ropnému gigantu Jukos za 74 milionů dolarů. Když se první muž této firmy Michail Chodorkovskij dostal o rok později do vězení a společnost Jukos ovládl ruský stát, začala se slovenská vláda snažit o získání tohoto podílu zpět. Akcie Transpetrolu skončily v nizozemském Yukosu, a poté neznámo kde. Právo veta na jejich další prodej, kterým Slovensko disponovalo do konce března letošního roku, však už vypršelo, takže se zřejmě brzy ukáže, kdo je ve svém sejfu drží.
