Moravskoslezský region má „velké štěstí“, disponuje všemi problémy, které jej mohly potkat
Česká republika nemá již dvaadvacet let schválenou vlastní regionální politiku. Stejně tak chybí plán, kam chce stát v následujících deseti letech směřovat, na které obory se zaměřit a čím se bude živit. Praha s řešením problémů v Moravskoslezském regionu příliš nepomáhá. Na tom se shodli účastníci dalšího z cyklů setkání s názvem Euro Regional, které se uskutečnilo ve čtvrtek 5. dubna ve Vítkovickém zámku v Ostravě. Akci s názvem Ostrava – město slibných projektů uspořádalo vydavatelství Euronews, vydavatel ekonomického týdeníku Euro. Patronem setkání byla společnost KPMG Česká republika, partnery pak advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners a firma GE Money Bank.
Zaplať si sám
Jeden z řečníků akce, primátor města Ostravy Petr Kajnar, upozornil, že vláda sice schválila Strategii konkurenceschopnosti, s uváděním materiálu do praxe ale nepospíchá. Dokument stihl ještě před svojí rezignací připravit ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. „Strategie obsahuje zhruba 240 opatření. Jsem přesvědčen, že ji z vlády četl jen premiér Petr Nečas,“ domnívá se primátor. Ostrava pod vedením Kajnara svoji rozvojovou strategii zjednodušila do čtyř až pěti bodů. „Náš region má štěstí, všechny problémy, které můžeme mít, máme,“ prohlásil ironicky primátor. Jedním z největších problémů, se kterým město i celý moravskoslezský region musejí dlouhodobě bojovat, je vysoká nezaměstnanost. „Ostrava si ze svého zaplatila rozvoj průmyslové zóny Hrabová, kde je aktuálně zaměstnáno kolem osmi tisíc lidí,“ tvrdí Kajnar. Stát začal přispívat až v době, kdy se projekt zdárně rozběhl. Dalším ze strategických rozhodnutí je podpora budoucího rozvoje Ostravy a regionu. Součástí tohoto plánu byly kromě jiného investice do vysokého školství v regionu. „Na podporu rozvoje vysokých škol jsme doposud z vlastního rozpočtu investovali zhruba 300 milionů korun na úkor opravy chodníků a podobných věcí,“ dodává Kajnar. Jak se shodlo několik přítomných diskutujících, projekt je relativně úspěšný. Mimo jiné vzniká nový vědecko-technologický park, který do regionu láká tuzemské i zahraniční investory. Ti by měli Ostravě a celému kraji přinést projekty s vysokou přidanou hodnotou. Další z řečníků Pavel Říha, partner advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners, v souvislosti s vysokým školstvím v Ostravě upozornil, že jeho problémem není kvantita, ale kvalita. „Stále funguje heslo, ať děláš, co děláš, VŠB uděláš. To je ale problém takřka všech škol v Česku,“ prohlásil Říha. Obdobně reagoval spolumajitel a šéf společnosti Vítkovice Jan Světlík. „Chceme kvalitní vysokoškoláky, ne kvanta absolventů,“ upozornil. Jeho firma na podporu školství v regionu vynaložila desítky milionů korun. „Dokud nezavedeme školné a správní rady, kvalita se nezmění,“ tvrdí Světlík. Stát by podle něj měl i s pomocí školného regulovat počty studentů na školách, a to tak, aby jich více směřovalo do technických oborů, kde je kvalitních absolventů akutní nedostatek.
Pomůže i unie
K většímu rozvoji Ostravska by dle prvního náměstka ministra pro místní rozvoj Daniela Brauna mohlo přispět i využití dotací z evropských fondů. Aktuálně přitom vrcholí přípravy dalšího programového období pro léta 2014 až 2020. Braun upozornil, že by finance v tomto období měly směřovat mimo jiné do tří oblastí: na zvýšení konkurenceschopnosti, na zvýšení efektivity státní správy a na boj proti chudobě. Braun zdůraznil, že evropské dotace získají jen kvalitní projekty, které prokážou dlouhodobou životaschopnost. „Rovněž chceme, aby Evropská komise ustoupila od svého návrhu, kterým ze získání podpory vylučuje velké podniky,“ upozornil Braun. Pavel Říha z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners v souvislosti s dalším rozvojem Ostravska tvrdí, že velký prostor vidí ve firemních fúzích, akvizicích a restrukturalizaci stávajících výrobních podniků. Ty by měly nahradit investice na zelené louce, jejichž příliv se již z důvodu vyčerpaných kapacit zastavil. „Je nutné hledat nové příležitosti, třeba jak dostat do regionu turistický ruch, aby sem návštěvníci přijížděli opakovaně a utráceli zde své peníze,“ je přesvědčen Vlastimil Halla, ředitel management consultingu v KPMG Česká republika. Právě ve službách mohou dle jeho názoru vzniknout další nová pracovní místa. Jiným problémem, s nímž se Ostrava a okolí musejí vypořádat, je znečištění životního prostředí. „Ministr životního prostředí Chalupa je prvním šéfem resortu, který tento problém bere skutečně vážně. Jeho řešení ale bude skutečně drahé,“ uvedl primátor Kajnar. A podotkl, že situaci v regionu zhoršují podniky v sousedním Polsku. To se totiž ekologií příliš nezabývá a část znečištění, které vyprodukují tamní firmy, zamoří i území na české straně hranic.
