Švédské království je jednou z nejvyspělejších ekonomik světa, která zajišťuje občanům maximální sociální jistoty. Štědrý sociální stát má ovšem i svá negativa – především vyšší daňovou zátěž. V posledních letech nicméně vláda daně postupně snižuje a přistupuje k dalším reformním krokům.
Na tom, čemu se čeští politici brání, je ve Švédsku shoda. Stále zde funguje výrazná progrese, v průměru je ovšem daňové zatížení pro fyzické osoby zhruba stejné jako u nás. Švédové, jejichž výdělek je nižší než průměrná mzda (v přepočtu cca 1,1 milionu korun ročně), přicházejí o 40,7 procenta svého příjmu. Ti nejbohatší ovšem odevzdají státu více než polovinu platu.
Podle prezidenta severské Obchodní komory (Nordic Chamber) Stefana Lagera je ovšem tvrzení o nejvyšších daních ve Skandinávii mýtem. „Průměrná výše korporátní (firemní) daně v celé EU je kolem 23 procent. Švédsko má aktuálně daň jen 22 procent, zatímco v Německu je to 29,5 procenta a ve Francii dokonce 33,3 procenta. Severské země se samozřejmě nikdy nestanou daňovými ráji. Je zde totiž politický konsenzus na zachování sociálního státu,“ říká Lager. Snižující se korporátní daně jsou aktuálně dalším lákadlem pro zahraniční firmy. Podle žebříčku časopisu Forbes je Švédsko v první pětici zemí světa, pokud jde o atraktivitu pro cizí investory.
Vysoké nadále zůstávají nepřímé daně, tedy DPH a daně spotřební. Základní sazba DPH je 25 procent, společně s Norskem, Finskem a Maďarskem nejvyšší v celé EU. Snížené sazby 12 a 6 procent se týkají potravin, tiskovin a knih či veřejné dopravy. Spotřební daň vybírají Švédové například za alkohol, pohonné hmoty, tabák a energie.
Specifika jsou kvůli částečné prohibici v obchodu s alkoholem. “Většina severských zemí striktně reguluje byznys s alkoholickými nápoji. Ve Švédsku má monopol na prodej vína a tvrdého alkoholu stát,“ říká Stefan Lager. Podle něj je ovšem švédský státní Systembolaget jedním z největších dovozců lihovin z celého světa. „Kvalita zboží je výzvou pro každého exportéra. Becherovka nebo česká piva už dokázaly, že splňují nejvyšší standardy, takže je tu příležitost pro české vývozce,“ doplňuje.
Porosteme a snížíme zadlužení, věří vláda
Švédskou ekonomiku sice zasáhla globální krize v roce 2008, poměrně rychle se ale vrátila do kladných čísel. Nejrychleji rostla v roce 2010 a po část roku 2011. Klíčovými faktory k zotavení po finanční krizi byly zvýšená domácí poptávka a nárůst exportu.
V roce 2012 se ovšem začaly negativně projevovat důsledky dluhové krize v eurozóně a vláda Fredrika Reinfeldta byla nucena přijmout balík prorůstových opatření. Více než 22 miliard švédských korun loni spolkly investice v oblasti infrastruktury, vědy a výzkumu, bezpečnosti, školství či pracovního trhu. Přesto se nepodařilo snížit nezaměstnanost. Ta se v únoru 2013 dostala na historické maximum 8,5 procenta a mezi mladými lidmi do 25 let překročila magickou hranici 25 procent.
Pro rok 2014 vláda očekává vyšší růst HDP, zhruba 2,5 %, a tedy vyšší příjmy rozpočtu. Veřejné účty by se měly během několika příštích let vrátit do rovnováhy, možná dokonce k tradičnímu přebytku.
„Zdravé veřejné finance nabízejí prostor pro další reformy. Volební rok 2014 by měl být rokem změn, které by měly kromě úlev pro obyvatele přispět k dalšímu oživení hospodářství,“ slibuje premiér Fredrik Reinfeldt. Švédy by mělo potěšit zejména snížení daně z příjmu fyzických osob či snížení daně pro penzisty. Chystají se i nižší sociální příspěvky pro nejmladší či podpora pro integraci do pracovního poměru. Investovat bude vláda do nové reformy učňovského školství či podpory obcím.
Celý článek čtěte na Businessinfo.cz
Čtěte také:
Každý Nor je milionář. Teoreticky
Prezident Severské obchodní komory: Věříme v sociální stát, ale vysoké daně jsou mýtus
