Jízda vlakem z estonského hlavního města Tallinnu do litevské metropole Vilnius v současnosti vede po starých a z hlediska směru nevhodně vedených sovětských tratích, kvůli čemuž trvá překonání 530 kilometrů dlouhé vzdálenosti minimálně 12 hodin. Zmíněný čas je samozřejmě mnohem delší než u ostatních druhů dopravy, což se projevuje i na nízkém zájmu cestujících o využívání železnice. To by se ale už za pár let mělo změnit. Pobaltské země totiž společně budují velký infrastrukturní projekt jménem Rail Baltica.
Jeho hlavní součástí je 870 kilometrů dlouhá železnice mezi Tallinnem, lotyšskou Rigou, Vilniusem a litevsko-polskou státní hranicí. Vlaky na ní budou moci dosáhnout rychlosti až 250 kilometrů v hodině, díky čemuž se cesta z estonské do litevské metropole zkrátí na pouhé čtyři hodiny. Nová trať navíc bude mít stejný rozchod jako většina evropské železniční sítě, což umožní zavedení přímých spojů do Polska i dál bez nutnosti přestupu.
Že přínosy tratě Rail Baltica mají být pro všechny pobaltské země skutečně zásadní, se snaží dokázat i tato analýza zveřejněná na oficiálních stránkách projektu. V ní se píše, že celkový ekonomický růst způsobený výstavbou železnice by se měl vyšplhat na 6,6 miliardy eur (asi 167 miliard korun). „Bude to skutečně zásadní změna hry, která přinese i snížení dopadů dopravního sektoru na životní prostředí,“ řekl BBC Anvar Salomets, generální ředitel Rail Baltica Estonia.
Přímé vlaky také pro vojáky
Kromě zmíněných ekonomických a ekologických výhod je Rail Baltica velmi důležitá i kvůli svému strategickému významu. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu totiž pobaltské země stále více vnímají svého východního souseda jako existenční hrozbu. A právě nová vysokorychlostní trať by měla přispět ke zvýšení mobility, a tudíž i obranyschopnosti celého regionu.
„Historie se opakuje a Putinův agresivní režim se snaží obnovit imperiální projekt na území bývalého sovětského bloku. Výstavba železničního spojení do Evropy v době ruské války na Ukrajině je tedy životně důležitá,“ uvedl estonský ministr infrastruktury Vladimir Svet.
Podobný názor sdílí také zástupci Severoatlantické aliance, podle níž může být trať důležitá pro přesun vojsk a armádní techniky. V současnosti je totiž v Pobaltí umístěno kolem deseti tisíc vojáků NATO, jejich celkový počet by ale v nejhorším případě mohl dosáhnout i dvacetinásobku. „Rail Baltica zvýší vojenskou mobilitu a umožní vlakům jezdit přímo z Nizozemska až do Tallinnu,“ popsal Peter Nielsen z jednotky NATO pro integraci sil.
Většinu nákladů hradí Evropská unie
Jak už to každopádně u velkých infrastrukturních projektů bývá, vybudování Rail Baltica se oproti původním předpokladům výrazně prodražuje. Odhady projektantů se od roku 2017 zvýšily čtyřnásobně, přičemž nyní činí asi 24 miliard eur, tedy přibližně 607 miliard korun. Zhruba 85 procent veškerých nákladů má sice pokrýt dotace z Evropské unie, i tak se ale jedná o výraznou položku v rozpočtu všech tří pobaltských republik.
Podle francouzského inženýra Emiliena Danga, který na projektu pracuje, stojí za výrazným nárůstem nákladů především nedávné globální krize. „Náš původní odhad nezohlednil pandemii covidu a vysokou inflaci. Situaci samozřejmě ovlivňuje také válka na Ukrajině, jež dramaticky zvýšila veškeré náklady na materiál,“ vysvětlil Dang.
Pobaltské státy už se proto rozhodly rozdělit projekt do dvou fází. První z nich za zhruba 15 miliard eur (asi 379 miliard korun) se zaměří pouze na vybudování jednokolejné tratě a nejdůležitějších vlakových stanic, což by mělo být hotovo do roku 2030. V následující fázi pak vznikne i druhá kolej a další zastávky, přičemž termín jejího dokončení zatím nebyl stanoven.
Protože navíc jednotlivé země nemají zajištěno dostatečné množství peněz ani pro první polovinu výstavby, může nakonec dojít k tomu, že celý projekt nabere ještě větší zpoždění. Vlády všech pobaltských států se ale shodují, že i kvůli ruské hrozbě bude nalezení nezbytných financí jednou z jejich významných priorit.
