ODS bude v povolebních vyjednáváních usilovat o funkci předsedy Sněmovny pro předsedu občanských demokratů Petra Fialu. Po odpoledním jednání výkonné rady ODS to řekl staronový šéf poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura. Občanské demokraty čeká večer schůzka s vítězem voleb, hnutím ANO, které navrhuje do čela dolní komory jejího stávajícího místopředsedu Radka Vondráčka (ANO).
„Já už asi potřetí dostal otázku, jestli budeme chtít pozici místopředsedy, když jsme druzí nejsilnější. My budeme chtít funkci předsedy,“ uvedl Stanjura. Fiala by podle něj byl důstojným předsedou Sněmovny. „S tím jdeme do těch jednání,“ dodal.
Vše o povolebním vývoji čtěte v rubrice Volby 2017
Na jménu Vondráčka se v pondělí shodla hnutí ANO a Svoboda a přímá demokracie. Stanjura nominaci ANO přímo komentovat nechtěl. „My máme svého kandidáta, volíme svého kandidáta. Neříkáme, jestli je někdo nepřijatelný, není to v osobní rovině, ale v rovině politické,“ vysvětlil.
| TOP 09 nepodpoří kandidáta ANO do čela Sněmovny |
|---|
| „Která Babišova loutka z hnutí ANO usedne na pozici předsedy Poslanecké sněmovny, je docela jedno. My tam budeme volit kohokoli jiného,“ uvedl odstupující předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Kalousek řekl, že sedmičlenný klub TOP 09 si nebude nárokovat funkci místopředsedy Sněmovny, kterých by podle něj mělo být nejvýš pět. Do Sněmovny se dostalo devět politických stran a hnutí. „Možná, že někdo z nás bude kandidovat, ale nebude-li zvolen, nebudeme to chápat jako křivdu,“ dodal. |
Předčasné je podle něj mluvit také o tom, jak bude vypadat obsazení sněmovních výborů. „Nejprve musí proběhnout jednání, kolik výborů bude, jak se rozdělí počty předsedů mezi kluby,“ konstatoval. Stanjura považuje poslanecký klub ODS za natolik kvalitní, že je připraven obsadit a vést mnohé, ne-li všechny výbory. „Jsme připraveni vést ty, které nám budou v jednáních určeny, máme preference, ale to řekneme partnerům,“ řekl.
Poslanecká sněmovna již zažila vládní i opoziční předsedy
Přehled předsedů Poslanecké sněmovny od roku 1992:
Milan Uhde (ODS; 1992 až 1996) - předsedou tehdejší České národní rady (předchůdkyně sněmovny) se stal jako reprezentant nejsilnější strany, ve funkci vydržel celé čtyři roky. Vládu tehdy sestavila ODS (po volbách měla 66 poslanců), KDU-ČSL (15 poslanců), ODA (14 poslanců) a KDS (10 poslanců). Uhde tehdy získal 99 ze 185 odevzdaných hlasů.
Miloš Zeman (ČSSD; 1996 až 1998) - šéfem Sněmovny se stal jako předseda nejsilnější opoziční strany. Kabinet po volbách sestavila koalice ODS (68 poslanců), KDU-ČSL (18) a ODA (13), neměla ale potřebnou nadpoloviční většinu. Zeman v tajné volbě získal 103 ze 187 odevzdaných hlasů a později ČSSD podpořila vznik vlády tím, že při hlasování o důvěře její poslanci opustili Sněmovnu, a snížili tak potřebné kvorum.
Václav Klaus (ODS; 1998 až 2002) - do čela Sněmovny jej vynesla opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS, díky níž vznikla jednobarevná menšinová vláda sociální demokracie vedená Zemanem. Ve volbách tehdy ČSSD získala 74 poslanců, ODS 63, součet se rovná počtu poslanců, kteří volili Klause předsedou sněmovny.
Lubomír Zaorálek (ČSSD; 2002 až 2006) - zástupce nejsilnější vládní strany byl předsedou Sněmovny zvolen až ve druhém kole (101 hlasů), v prvním pro něj hlasovalo jen 99 poslanců. Vládní koalici tehdy vytvořila ČSSD (70 poslanců) a ve volbách společně kandidující KDU-ČSL (21 poslanců) a US-DEU (10 poslanců).
Miloslav Vlček (ČSSD; 2006 až 2010) - první předseda, který nevydržel celé funkční období, rezignoval v dubnu 2010 kvůli aféře kolem údajně zneužité dotace a půjčky. V čele Sněmovny stanul až po bouřlivém povolebním vyjednávání jako kompromisní kandidát navržený ČSSD, která ve volbách skončila se 74 poslanci na druhém místě. Ve volbě tehdy získal 174 ze 197 hlasů. Vládu nakonec po neúspěšném pokusu o menšinový kabinet občanských demokratů vytvořila ODS (81 poslanců) s KDU-ČSL (13) a Stranou zelených (6), důvěru získala vláda díky hlasům dvou poslanců zvolených za ČSSD. V březnu 2009 jí Sněmovna vyslovila nedůvěru a vláda podala demisi.
Miroslava Němcová (ODS; 2010 až 2013) - předsedkyní Sněmovny byla zvolena poté, co se vyjednávači budoucí vládní koalice ODS (53 poslanců), TOP 09 (41) a strany Věci veřejné (24) dohodli, že funkci nepřenechají nejsilnější opoziční straně. Tou byla ČSSD, která volby se ziskem 56 mandátů vyhrála, ale nebyla schopná sestavit vládní koalici. Němcová, která v tajné volbě dostala 118 z 200 hlasů, byla pověřena vedením Sněmovny již po rezignaci Vlčka v dubnu 2010.
Jan Hamáček (ČSSD; od roku 2013) - na jeho volbě se dohodly strany vyjednávající o vládní koalici - ČSSD (50 poslanců), hnutí ANO (47) a KDU-ČSL (14). Hamáčkovi, který byl jediným kandidátem na funkci, svoji podporu vyjádřili i poslanci dalších stran (TOP 09 či ODS), v tajné volbě získal 195 ze 198 hlasů. Současnému předsedovi bylo v době volby jen 35 let, stal se dosud nejmladším šéfem sněmovny.
Čtěte také:
Komentář: Největší změna od roku 1989: Češi chtějí nový stát
Hnutí ANO chce upravit jednací řád Sněmovny, přestávky i přednostní práva
Místo napravo
