Průměrný příjem ruských domácností klesl během 12 měsíců od poloviny roku 2015 o 14,4 procenta. Recepty na cestu zpátky k větší míře blahobytu se různí. A nechybí mezi nimi typicky ruské nápady.
Namísto 12 086 dolarů ročního příjmu jen 10 344 - takový je podle Zprávy o světovém bohatství, již každoročně vydává banka Credit Suisse, rozdíl mezi polovinou roku 2015 a tož dobou letos pro průměrnou ruskou domácnost. Po období let 2000-2007, kdy ruské domácnosti průměrně zbohatly na osminásobek, přišly na ruskou ekonomiku hubené časy v důsledku propadu cen ropy a částečně i vzájemných obchodních sankcí Moskvy a Západu.
Kromě jiného to přineslo prudký růst nerovnosti mezi bohatými a chudými Rusy. Deset procent ruských domácností má v držení 89 procent majetku. Pro srovnání, ve Spojených státech ovládá 10 procent nejbohatších lidí 78 procent veškerého bohatství; v Číně je to 73 procent.
Server Russia Behind the Headlines napsal, že analytici z Credit Suisse při sestavování svého přehledu možná podcenili některé specifické rysy ruské ekonomiky. Jedním z nich je role, již hrají nemovitosti. V důsledku různých vlivů, dědictvím minulosti počínaje a regulací nájemného konče, žije mnoho chudých lidí v bytech v luxusních lokalitách v centrech velkých měst, což by si v „normálnějších“ poměrech nemohli dovolit.
Pro běžného Rusa však není jednoduché prostě prodat luxusní obydlí a přestěhovat se do levnějšího, jak je tomu zvykem mnohde na Západě. Mnoho Rusů nevnímá svoje obydlí jako potenciální zdroj kapitálu, nýbrž jako ospravedlnění vlastní existence. V parafrázi oblíbeného úsloví nebydlí, aby žili, nýbrž žijí, aby bydleli.
Vývoj kurzu dolaru k rublu
Takový postoj zase ztěžuje situaci těm Rusům, kteří by svoje bydlení rádi změnili, protože zejména za ekonomicky obtížných období je trh s nemovitostmi statický. „Bydlení je hlavním ekonomickým aktivem obyvatel této země,“ řekl serveru Russia Behind the Headlines ekonom Alexandr Burďjak z Ústavu pro společenskou analýzu a prognostiku. „Nerovnost je způsobena tím, že lidé, kteří žijí v garsonce v Moskvě, jsou technicky vzato vlastníky pětinásobného bohatství ve srovnání s lidmi žijícími ve srovnatelných bytech, se srovnatelnou životní úrovní, ale v menším městě.“
Když k tomu přičteme extrémně nestálou měnu, je zřejmé, že na ekonomické potíže je zaděláno. Recepty, jak se jich zbavit, se různí. Prezident Vladimir Putin v listopadovém „projevu o stavu unie“ řekl, že počítá se snížením až třináctiprocentní inflace z loňského roku na 5,8 napřesrok. Také doufá, že ruská ekonomika příští rok ztratí pouze 0,6 procenta svého objemu (loni ztratil výkon tamní ekonomiky 3,2 procenta).
Kromě toho se množí nápady, jak pomoci vypleněné státní kase. Nikolaj Kolomejcev, člen Státní dumy, vidí možnost zabití dvou much jednou ranou - sílící společenské stratifikace a prázdné státní kasy - v opatřeních tradičně ruských. Jsou to, zaprvé, zvýšení daní se silnou progresivitou; zadruhé, obnovení státního monopolu na výrobu alkoholu. „Za dob cara i Sovětského svazu měl stát na výrobu alkoholu monopol. Předchází to otravám a zároveň to plní státní kasu,“ citoval server Kolomejceva.
Poslanec odhaduje, že výroba alkoholu by měla státu přinést čtyři biliony rublů ročně oproti statu quo a progresivní zdanění další pět bilionů. Letošní schodek rozpočtu čítá téměř 14 bilionů rublů (cca 200 miliard amerických dolarů).
Dále čtěte:
