Tři návrhy ministerstva financí mají přinést do rozpočtu více než dvacet miliard korun
Nejen šetřit a škrtat, ale i zvyšovat daně. Ministerstvo financí (MF) vypracovalo minimálně tři varianty daňových změn, které mohou zlepšit deficit státního rozpočtu už v příštím roce. Dle propočtů resortu financí, které má týdeník EURO k dispozici, by tento „trojlístek“ opatření mohl do státní pokladny přinést zhruba 23 miliard korun. „Vějíř návrhů“ ministra financí Eduarda Janoty kromě jiných úprav totiž vážně počítá se změnou v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH) či z příjmu fyzických osob a stavebního spoření. Navíc se ukazuje, že některé politické strany by byly ochotné na nějaký „daňový“ kompromis nakonec přistoupit. Zejména například u nepřímé daně. Janota nechce nic komentovat, dokud neskončí koaliční jednání. „Je několik možností v řádu až do dvou desítek miliard korun a z toho si nová vláda může, a nemusí vybrat,“ říká ministr.
(Ne)dotknutelná DPH
Jednou z variant, o které resort financí uvažuje, je dle zdroje týdeníku EURO zvýšení spodní sazby DPH z deseti na dvanáct procent. Dodatečný příjem do rozpočtu generovaný tímto opatřením vychází dle propočtů MF na čtrnáct miliard korun. Původně se přitom pracovalo i s variantou sjednocené sazby DPH na úrovni sedmnácti procent. Od toho však nakonec úředníci upustili, neboť jde o politicky citlivou oblast. Podstatně by se totiž zdražily potraviny nebo například léky.
Druhá verze daňových změn vychází z prolomení rovné daně s pomocí zavedení druhého pásma pro lidi, jejichž příjmy přesahují stropy pro pojistné odvody. O tom už však ministr financí Janota v médiích hovořil. Zmínil sazbu 31 procent na výdělky, které přesahují hrubý měsíční příjem 142,3 tisíce korun. V takovém případě vychází přínos do rozpočtu ve výši čtyř miliard korun.
Trojici opatření uzavírá stavební spoření. Konkrétně jde o zdanění výnosů ze stavebního spoření, které jsou v současnosti od daní osvobozené. Dle návrhů MF by však rovněž byla snížena maximální roční státní podpora ze tří na dva tisíce korun. „Průvan“ v této oblasti by státní pokladně přinesl zhruba pět miliard korun.
Původní daňové opatření, které by zvýšilo zdanění právnických osob z devatenácti na 21 procent, ministerstvo financí rovněž zavrhlo, neboť by prý šlo o protirůstové opatření. Celkově by daňová opatření měla tvořit 40 procent úspor. Zbytek prý zajistí škrty.
Uvidíme…
Politické strany – zejména ty, které vyjednávají o koaliční vládě – se však k daňovým změnám vyjadřují opatrně, neboť nechtějí vyjednávací maraton zbytečně komplikovat. „Stále platí, že s daněmi hýbat nechceme,“ prohlásil za ODS její ekonomický expert Martin Kocourek. Na dotaz, zda je strana ochotná k nějakému kompromisu, odpovídá: „Uvidíme, jak se takový kompromis bude utvářet.“
Podobně se vyjadřuje i druhý muž TOP 09 Miroslav Kalousek: „Jsme připravení strukturální deficit zlikvidovat pouze na výdajové straně a není třeba kvůli tomu zvyšovat daně. Pokud by však koaliční dohoda nenašla odvahu k takovému razantnímu snižovaní výdajů, pak bychom se logicky o nějakém zvyšování daní bavit museli.“
Věci veřejné (VV) zatím otevřeně deklarovaly pouze ochotu zvýšit sazbu daně z příjmu u lidí s vyššími výdělky. Pokud jde o stavební spoření, VV chtějí omezit účelovost státního příspěvku – a to pouze na nové bydlení. Například Miroslav Kalousek je svým kladným postojem k omezení státní podpory stavebního spoření – stejně jako ODS – známý. V případě návrhů na zdanění výnosů jsou však strany opatrné a příliš se vyjadřovat nechtějí.
BOX
Vyšší daně
Opatření*Přínos do rozpočtu
Zvýšení spodní hranice DPH z deseti na dvanáct procent*Čtrnáct miliard korun
Zdanění měsíčních příjmů nad 142,3 tisíce korun sazbou 31 procent*Čtyři miliardy korun
Zdanění výnosů ze stavebního spoření, snížení státní podpory o třetinu*Pět miliard korun
Pramen: Zdroj týdeníku EURO
