Sjednocení DPH na 20 procentech pro většinu výrobků a služeb bude stát průměrnou domácnost necelých šest set korun za měsíc. Nejvíce na zamýšlené opatření doplatí rodiny s dětmi. Vláda jim však chce vyšší výdaje vynahradit větší slevou na dani z příjmu.
Foto: Profimedia.cz
Rodiny s dětmi přijde vládní nápad na sjednocení sazby daně z přidané hodnoty na dvaceti procentech na více než osm stovek za měsíc. Příliš jim nepomůže ani plán na zachování desetiprocentní sazby daně na vybrané výrobky. Částečnou úlevu by jim mohla přinést jen vyšší sleva na dani z příjmu na děti, o níž vláda uvažuje. Nejchudším domácnostem by mělo pomoci i zvýšení životního minima, které by znamenalo i vyšší dávky v hmotné nouzi.
Rodiny s jedním dítětem přijdou každý měsíc kvůli vyšší DPH o 682 korun. Domácnosti se dvěma dětmi budou chudší o 826 korun. Bezdětné rodiny si pohorší každý měsíc o 467 korun. Spočítali to ekonomové z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA).
Zvýšení DPH u potravin, léků a dalších zboží a služeb, které jsou nyní ve snížené sazbě daně, hodlá vláda zavést jako součást důchodové reformy. Dodatečné příjmy z DPH by měly pomoci zaplatit schodek v důchodovém rozpočtu, který vznikne, když si část Čechů začne posílat tři procenta ze mzdy, která nyní platí v rámci důchodového pojištění, do soukromých investičních fondů. Celkem se tyto dodatečné příjmy odhadují na 58 miliard korun ročně.
Průměrné domácnosti se sníží životní úroveň o 2,6 procenta, což představuje 577 korun měsíčně. Toto břemeno je rozloženo velmi rovnoměrné napříč příjmovými skupinami s výjimkou desetiny nejchudších a desetiny nejbohatších obyvatel. Nejchudších 10 procent Čechů ztratí procentuálně nejvíce (3,11 %, tj. 409 Kč) a nejbohatších 10 procent lidí přijde o nejmenší část příjmu (2,25 %, tj. 883 Kč). I tak se dopady na nejchudší a nejbohatší skupiny neliší o více než o jeden procentní bod, odhadují ekonomové z IDEA.
Důvodem, proč je dopad sjednocené DPH poměrně rovnoměrné, je skutečnost, že mezi příjmovými skupinami nejsou radikální rozdíly ve spotřebě různých druhů zboží v nižší a vyšší sazbě DPH. Navíc některé existující rozdíly zvýhodňují bohaté, kteří například více než chudší část populace spotřebovává služby spojené s bydlením.
Třetina domácnosti s nejnižšími příjmy utrácí viditelně více za potraviny v základní sazbě (okolo 23 % výdajů) než nejbohatší třetina (okolo 15%). Ale zároveň nízkopříjmová skupina utrácí méně za „ostatní“ výdaje zatížené desetiprocentní sazbou DPH – jedná se převážně o výdaje na práce spojené s bydlením a pořízení nově postavených bytů a domů.
Zmírnit dopad vyšších cen potravin a dalšího zboží a služeb může větší valorizace důchodů. V průměru si domácnosti pohorší po takové valorizaci o 1,57 procenta, to je 425 korun měsíčně.
Koaliční návrh zachovává několik položek potravin v desetiprocentní sazbě DPH. Jde o chleba, brambory, mléko, zeleninu, ryby, dětskou mléčnou výživu, a potraviny pro diabetiky, celiaky a fenylketonuriky. Toto zachování snížené sazby daně ovšem na útraty domácností nebude mít výrazný vliv. Za chléb, ryby, brambory a další vybrané výrobky utrácejí domácnosti v průměru 660 korun měsíčně, čili 2,9 procenta celkových výdajů. To je pouze 16 procent výdajů na potraviny, které jsou nyní ve zvýhodněné sazbě.
Zdanění všech potravin dvacetiprocentní sazbou by snížilo životní úroveň oproti navrhovanému stavu o dalších 60 korun pro průměrnou domácnost, a o 50 korun pro desetinu nejchudších domácností, uzavírá studie ekonomů z IDEA.
