Menu Zavřít

Vyšší nezaměstnanost – trvalá politická potíž

7. 9. 2010
Autor: profit

České hospodářství si možná letos – alespoň statisticky – polepší. Podle odhadů většiny analytiků i úřadů ale dál poroste nezaměstnanost. Možná až někam k hranici deseti procent.

Autor: Jakub Stadler

To je na první pohled špatná zpráva. Pro podnikatele a firmy ovšem může mít i své pozitivní rysy. Především budou mít na výběr z většího množství pracovníků. Není tomu ještě tak dávno, co českým byznysem kolovalo staronové heslo: Nejsou lidi. Firmy byly mnohdy nuceny najímat pracovníky se slabou výkonností prostě proto, že nikdo jiný k mání zrovna nebyl. Navíc si zaměstnanci mohli diktovat přehnané platové podmínky, které často neodpovídaly jejich kvalifikaci. Platy tak neúměrně rostly.

Momentálně se už situace srovnává do normálu. Oněch zhruba pět procent nezaměstnaných, které evidovaly úřady práce před krizí, tvořili z nemalé části ti lidé, kteří pracovat nebudou nikdy. Teprve nyní tak vzniká alespoň určitá reálná nezaměstnanost, jež vytváří kýženou konkurenci na trhu práce. Údaje o růstu české nezaměstnanosti navíc nevyzní nijak tragicky ve srovnání s jinými evropskými ekonomikami, kde roste nezaměstnanost daleko rychleji.

Sedm až deset procent

Jaká jsou přesná čísla? Zatímco v roce 2008 činila dle údajů Českého statistického úřadu průměrná míra nezaměstnanosti pouze 4,4 procenta, o rok později už to bylo 6,7 procenta. Zlepšení situace na trhu práce přitom nepřináší ani letošní rok. Všechno naopak nasvědčuje tomu, že bude ještě hůř. „Průměrná míra nezaměstnanosti by měla v roce 2010 činit zhruba 7,9 procenta,“ odhaduje hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky by ale mělo být toto číslo výrazně vyšší. Ministerstvem očekávaná průměrná míra nezaměstnanosti za letošní rok se pohybuje mezi 9,2 a 9,6 procenta. Pesimismus ministerských úředníků je však do značné míry pouze zdánlivý. Metodika ministerstva práce a sociálních věcí je jiná než metodika Českého statistického úřadu, a proto se liší i výsledky těchto subjektů.

Odhady budoucího vývoje nezaměstnanosti v Česku se nicméně různí i v případech, kdy odborníky nerozdělují metodické postupy. „Pokud odhlédneme od sezonních vlivů, měla by míra nezaměstnanosti v nejbližších měsících mírně klesnout a dále stagnovat,“ odhaduje Marek. Růst naší ekonomiky je podle něj příliš pomalý na to, aby se nějak výrazněji odrazil na stavu zaměstnanosti. Analytička Komerční banky Kamila Fialová je však o poznání optimističtější. „Jedno z nejhorších období pro český trh práce je definitivně za námi,“ konstatuje. Makroekonomické indikátory ze zahraničí i z domova podle ní naznačují postupné ekonomické ožívání, nezaměstnanost by proto měla klesat. Takže zatímco červencová míra nezaměstnanosti byla (podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí) 8,7 procenta, na konci roku by se měla snížit na zhruba 8,3 procenta. Ředitelka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová ale předpovídá úplně opačný vývoj: „S ohledem na očekávané snížení rychlosti růstu naší ekonomiky nemůžeme ve druhé polovině letošního roku očekávat pokles počtu nezaměstnaných, ale naopak spíše jeho zvýšení. Koncem letošního roku tak může dojít i k překročení desetiprocentní hranice podílu nezaměstnaných.“

To, jak se bude v Česku vyvíjet stav nezaměstnanosti, nám tedy ukáže až čas. Od přílišného optimismu ale odrazují i výsledky dotazníkového šetření, které provedl Svaz průmyslu a dopravy České republiky. S přijímáním nových zaměstnanců letos podle tohoto průzkumu počítá jen 18 procent tuzemských firem, 56 procent z dotázaných firem naproti tomu o tomto kroku zatím neuvažuje a zhruba čtvrtina avizuje další propouštění. „Výsledky našich šetření naznačují, že firmy ani s pokračujícím oživením ekonomiky s nabíráním nových pracovníků nespěchají. Nové zakázky se snaží realizovat se stávajícím potenciálem zaměstnanců nebo s pomocí brigádníků a agenturních zaměstnanců. V následujících měsících lze proto očekávat zvyšování míry nezaměstnanosti,“ okomentoval průzkum analytik Svazu Oldřich Körner. Zvyšování počtu zaměstnaných pak podle něj můžeme čekat v nejlepším případě až ve druhé polovině příštího roku. Rok 2011 pak bude těžký i podle Šichtařové. „Pokles nezaměstnanosti pod hranici osmi procent můžeme očekávat nejdříve v roce 2012,“ konstatuje.

V Evropě je i hůř**

Jakousi – i když v jistém smyslu pochybnou – útěchu nám může poskytnout alespoň srovnání s ostatními členy Evropské unie. V červencovém žebříčku srovnávajícím zaměstnanost v členských státech Unie stojíme na krásném devátém místě. Neumístili jsme se tam ale s již zmíněnými 8,7 procenta, tedy s mírou registrované nezaměstnanosti, kterou pro červenec uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí, ale se 7,3 procenta, což je sezonně očištěná míra nezaměstnanosti, se kterou počítá Eurostat – Evropský statistický úřad.

Průměrná červencová míra nezaměstnanosti Evropské unie přitom byla 9,6 procenta (a v eurozóně to bylo dokonce celých 10 procent). O rok dříve to bylo 9,1 procenta. A za zanedbatelně vypadajícím přírůstkem 0,5 procenta se skrývá jeden milion a sto tisíc nezaměstnaných Evropanů. Celkový počet unijních nezaměstnaných pak evropští statistikové odhadují na 23 milionů.

MM25_AI

Průměrná unijní míra nezaměstnanosti zůstává na stejné úrovni (tedy na 9,6 procenta) již šest měsíců. „Pracovní trhy v řadě zemí eurozóny ale do jisté míry stále těží z programů svých vlád na podporu zaměstnanosti,“ soudí Howard Archer z IHS Global Insight. Za stagnaci úrovně nezaměstnanosti podle něj Unie pravděpodobně vděčí zlepšení ekonomické aktivity v eurozóně, které je patrné zejména v Německu. „Nebezpečí, že nezaměstnanost v eurozóně v průběhu letošního a příštího roku opět poroste, ale stále trvá,“ upozorňuje Archer.

Šichtařová pak předpokládá, že se unijní trh práce bude vyvíjet podobně jako ten český. „Bude-li se některá země těmto trendům trochu vymykat, bude to Německo. Tam dochází k výraznějšímu než očekávanému oživení ekonomiky, které by se mohlo odrazit i na stavu trhu práce. Ale ani v Německu se situace prudce nezlepší dříve než v roce 2012,“ uzavírá.

  • Našli jste v článku chybu?