KATASTR NEMOVITOSTÍ Za převody nemovitostí od příštího roku možná zaplatíme více. Návrh změny zákona o správních poplatcích má Topolánkův kabinet projednat ještě v červenci. Vyšší sazby poplatků mají pozemkovému katastru přinést zdroje pro urychlení prací na digitalizaci katastrálních map.
KATASTR NEMOVITOSTÍ Za převody nemovitostí od příštího roku možná zaplatíme více. Návrh změny zákona o správních poplatcích má Topolánkův kabinet projednat ještě v červenci. Vyšší sazby poplatků mají pozemkovému katastru přinést zdroje pro urychlení prací na digitalizaci katastrálních map.
Ceny úkonů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) pro veřejnost soukromou i firemní se od roku 1994 nezměnily. Například za vklad vlastnického práva do katastru, který přichází ke slovu při každém prodeji nemovitostí, zájemce platí 500 korun. Za jiné zápisy (například zástavního práva při čerpání hypotéky) se neplatí vůbec. „V porovnání s Unií jsou v Česku poplatky nejnižší,“ konstatuje předseda ČÚZK Karel Večeře.
O zvýšení sazeb se podle něj jednalo už několikrát, naposledy před dvěma lety. „Bylo ovšem před volbami. Tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka byl toho názoru, že zvyšování jakýchkoli správních poplatků je nepopulární,“ říká Večeře.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič vládě předloží návrh, jehož podstatou je změna konstrukce poplatku za vklad. Někdejších 500 korun se do budoucna bude násobit počtem nemovitostí, ke kterým je zápis věcného práva navrhován. Konkrétně v případě rodinného domu by tento postup vedl k nárůstu poplatku na 1500 korun (dům, stavební pozemek, zahrada a podobně). U velkých realitních komplexů (jako jsou například výrobní areály) může dosáhnout až několika desítek tisíc korun.
STAMILIONOVÉ NÁKLADY, ALE I VÝNOSY Nárůst poplatků zvýší příjmy ČÚZK, což je také důvodem předkládané změny zákona. V pozadí je potřeba urychlit digitalizaci katastrálních map. Ta začala v roce 1994 a pokračuje hlemýždím tempem. Dokončena je pouze jedna třetina území Česka. V posledních letech se pokračuje tempem dvou až tří procent katastrálních území ročně. V praxi by to znamenalo, že digitalizace skončí nejdříve za dvacet let.
Přitom přepis katastrálních map z papírové do elektronické podoby by práci katastru výrazně pomohl. „Nejde jenom o převedení map do jiné formy. Zároveň se všechny údaje zpřesňují a kontrolují tak, aby byl zajištěn vnitřní soulad všech dokumentů, s nimiž katastry pracují. Musíme odstraňovat chyby či neúplné údaje, které se v průběhu let nashromáždily,“ vysvětluje Večeře s tím, že jejich značná část připadá na období po druhé světové válce. V mapách a dalších dokumentech (například v listech vlastnictví) vznikl značný chaos, který se pracně odstraňuje až dnes.
„Chtěli bychom digitalizaci dokončit do roku 2014, kdy má ostatně skončit v celé Unii. K tomu potřebujeme v následujících letech posílit počet pracovníků tohoto úseku o přibližně tři stovky,“ tvrdí předseda ČÚZK. Vedle toho by katastry část „digitalizačních“ prací zadaly soukromému sektoru. Celkové náklady mají dosáhnout přibližně 200 milionů korun ročně. O tolik více by tedy ČÚZK měl dostat ze státního rozpočtu. Navrhované zvýšení poplatků má přinést 600 milionů ročně. Ve finále tak státní rozpočet na změně vydělá takřka 400 milionů ročně. Také proto lze očekávat, že návrh bude schválen.
„Zásadnější připomínky nezazněly z žádného rezortu. Rozpočtová pravidla ale dovolují pracovat jen s příjmy, které se opírají minimálně o vládní návrh zákona. Celý plán urychlení digitalizace se proto posunuje o několik měsíců,“ říká Večeře. Poplatky se tedy případně zvýší v druhé polovině příštího roku. Noví pracovníci pro úsek digitalizace začnou přicházet počátkem roku 2009.
POHODLNÁ ELEKTRONIZACE
„Digitalizace map bude znamenat pro uživatele větší komfort,“ říká Karel Večeře. Například snímky nedigitalizovaných katastrálních map (jsou zapotřebí ke každé žádosti o hypotéku) budou k dispozici na všech katastrech. Až dosud bylo nutné vyžádat si je osobně na příslušném úřadě či použít poštu.
Pokračující elektronizace urychlí všechny procesy, takže by katastry měly bez problémů zvládat neustále narůstající objem práce. Domácí realitní trh začíná mít standardní tržní podobu, počet obchodních transakcí stále roste. Jen privatizace bytového fondu trh obohatila o 1,9 milionu obchodovatelných objektů. Razantní nárůst agendy na jedné straně a stejná personální kapacita na straně druhé vedla ke značnému zpomalení chodu ČÚZK. To se v praxi projevilo neúměrné dlouhými lhůtami zápisů do katastrů, ať už se jednalo o vklady práv či záznamy a poznámky. Platí to hlavně pro Prahu, kde je trh obzvláště živý.
Na konci loňského roku se vklady v pražském katastru prováděly v termínu čtyř měsíců. „Dnes je situace podstatně lepší. Vklady provádíme do dvou měsíců, jiné zápisy v ještě kratší době,“ tvrdí Večeře. Přitom počet žádostí o vklad letos meziročně vzrostl o 10 procent (většinou jde o hypoteční agendu), záznamů bylo o celou třetinu více. „Tady se jedná takřka výhradně o záznamy exekučního řízení. Ty musíme dělat okamžitě, samozřejmě na úkor jiných prací,“ vysvětluje Večeře.
Zatím jen malý podíl na zmenšení agendy katastrů má možnost žádat o výpisy z katastrů u některých obecních úřadů, na notářstvích, poště či na takzvaných Czech Pointech. „V současnosti to představuje tisíce případů měsíčně, což je zlomek agendy. Bude to trvat ještě dva tři roky, než si lidé zvyknou, že nemusejí pro výpis na katastr,“ říká předseda ČÚZK.
Podle něj se ale už dnes potřeba výpisů zmenšuje. Většina hypotečních bank ho od klientů přestala požadovat a využívá elektronického dálkového přístupu do katastru.
