Většina hlavních politických stran slibuje ve svých volebních programech armádě růst jejího rozpočtu, nákup nové techniky a další rozvoj. S výjimkou KSČM a SPD také nezpochybňují členství v NATO. Vyplývá to z programů stran, kterými chtějí oslovit voliče před říjnovými volbami do Sněmovny.
Sociální demokracie ve svém programu uvádí, že Česká republika musí reagovat na řadu nových hrozeb, za které označuje terorismus, kybernetické útoky nebo nelegální migraci. ČSSD by rádo vidělo posilování evropských vojenských kapacit a tím „postupné zvyšování akceschopnosti NATO s perspektivou vzniku samostatné evropské armády“. Při modernizaci armády chce dát příležitost hlavně českému průmyslu a chce také podporovat „rozvoj hi-tech bezpečnostních technologií“. Výdaje na obranu chce zvýšit na 1,4 procenta HDP.
Postoj KSČM vyplývá z jejich požadavku na zrušení NATO. Strana proto slibuje uspořádat referendum o vystoupení z aliance. Odmítá také účast na misích bez patronátu OSN nebo výstavbu cizích vojenských základen v Česku. Obranyschopnou armádu vidí v kombinaci stálého profesionálního sboru s výcvikem záloh. Komunisté by chtěli posílit brannou výchovu „s cílem vytvořit návyky pro zvládání krizových situací“.
ODS plánuje v oblasti obrany zavést dobrovolné školení pro krizové situace. Povinnou vojenskou službu ale neplánuje. Zato by podpořila navýšení počtu aktivních záložníků. I občanští demokraté slibují navýšení obranného rozpočtu. Dvou procent by chtěli dosáhnout nejpozději do šesti let. ODS dále slibuje modernizaci armády, obnovení Národního úřadu pro vyzbrojování nebo podporu rozvoje českého obranného průmyslu. Strana by také chtěla rozšířit počet armádních cvičení v Česku i v zahraničí. Členství v NATO označuje za klíčové.
Zeman jmenuje premiérem vítěze voleb, uvedl Ovčáček
KDU-ČSL ve svém programu slibuje postupné zvyšování obranných výdajů na úroveň dvou procent HDP nejpozději do roku 2024. Zároveň chce podpořit občanské zájmové činnosti, které přispívají k připravenosti obyvatel na krizové situace. Předseda strany Pavel Bělobrádek při představování programu řekl, že pro ČR je důležité členství v NATO.
Nejpodrobnější program v oblasti obrany má TOP 09, která v popisu svých kroků v případě úspěchu u voličů zahrnuje i například vybudování nové bojové brigády, slibuje i rozvoj dělostřelectva, vzdušných sil nebo protivzdušné obrany. Strana odmítá vystoupení z NATO. V programu se TOP 09 zavazuje k navýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP do roku 2021, rozvoji aktivních záloh a zapojení do ochrany východního křídla NATO. „Mnohem větší pozornost chceme věnovat výchově a přípravě obyvatelstva k odpovědnosti za obranu země,“ uvádí strana.
Klaus: Evropa potřebuje novou sametovou revoluci
I Starostové a nezávislí (STAN) slibují navýšení nákladů na obranu. Dvě procenta HDP by chtěli armádě dát do roku 2021. Hnutí by zavedlo pohyblivou složku platu podle schopností vojáků, což by podle jeho představ mělo zlepšit nábor. Plánuje dále zavést funkci státního tajemníka pro obranu, který by byl podřízen premiérovi a měl by řídit „expertní úroveň“ Bezpečnostní rady státu. Slibuje také okamžitou reformu vojenského školství. Do dalšího období by chtělo zavést všeobecné kurzy výcviku pro chování v případě krize.
Svoboda a přímá demokracie (SPD) uvádí, že považuje za nezbytné vytvoření nové koncepce české armády. Posílit chce systém aktivních záloh a zapojení občanů do obrany. „Armáda musí ukončit zahraniční expedice bez mandátu OSN a neodkladně se začít připravovat k obranu země,“ uvádí hnutí. Chtělo by uspořádat referendum mimo jiné o členství v NATO a zavést povinný osmitýdenní základní vojenský výcvik.
Hnutí ANO dosud svůj program nepředstavilo. Určité teze jeho lídr a zakladatel Andrej Babiš představil ve své knize. V ní píše, že by všichni členové NATO měli dávat na armádu dvě procenta svého HDP. Za hlavní úkol Babiš označil navýšení počtu vojáků. Vojáci by se podle něj měli naučit bojovat i ve městech a chránit vlastní území. Posílil by proto vzdušné síly, mluví o „supermoderních bitevních vrtulnících“, a vyslovil se pro vyřazení staré ruské nebo sovětské výzbroje a pro budování obranného průmyslu.
Stejně svůj program týkající se obrany zatím nezveřejnila Pirátská strana. Na svém webu uvádí, že tato kapitola bude doplněna. V nedávné minulosti se mediálně řešila otázka, zda strana podporuje setrvání v NATO. Předseda Pirátů Ivan Bartoš k tomu uvedl, že si ve straně tuto otázku vyjasnili a že z aliance vystupovat nechtějí. Usilovali by ale o reformu NATO a EU. Česká republika by měla podle Pirátů podporovat vznik fungující společné evropské obrany.
Přečtěte si také:
