SPOTŘEBITELSKÝ ZÁKONNovela zákona o ochraně spotřebitele, která platí od konce května, přinesla řadu změn. Zpřísnila se pravidla pro prodej na tržištích a firmám přibyly další povinnosti. Mají se podnikatelé čeho obávat?Ochrana spotřebitelů v Česku opět posílila.
SPOTŘEBITELSKÝ ZÁKON Novela zákona o ochraně spotřebitele, která platí od konce května, přinesla řadu změn. Zpřísnila se pravidla pro prodej na tržištích a firmám přibyly další povinnosti. Mají se podnikatelé čeho obávat? Ochrana spotřebitelů v Česku opět posílila. Novela zákona o ochraně spotřebitele, která byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 229/2006 Sb., přinesla několik zásadních změn. Vlnu nevole u podnikatelů vyvolalo zejména zvýšení pokut pro nepoctivé prodejce. POKUTY - DŮVOD K PANICE?
Zákonodárci zvýšili maximální hranici pokuty, kterou lze uložit za porušení zákona o ochraně spotřebitele. „Tato hranice byla posunuta až na 50 milionů korun. Je třeba však zdůraznit, že se jedná o hranici maximální. Inspektoři tak mají větší prostor při ukládání sankcí - mohou lépe rozlišovat mezi jednotlivými podnikateli a pokuty ukládat tak, aby byly přiměřené závažnosti deliktu a také majetkovým poměrům delikventa,“ vysvětluje Tomáš Pelikán z advokátní kanceláře Pelikán, Krofta, Kohoutek.
Podle tohoto odborníka na spotřebitelské právo by zpřísnění sankcí nemělo ohrozit malé a střední podnikatele. Vysoké pokuty prý hrozí jen největším obchodním řetězcům. Pro ty byly sankce v původním rozmezí zanedbatelné. Majitel malého obchodu s potravinami se tedy nemusí obávat, že by za prodej jednoho zkaženého výrobku dostal milionovou pokutu. „Obvykle se výše pokut ukládaných správními orgány odvíjí například od obratu sankcionovaného subjektu, aby byla svým ekonomickým dopadem co nejpřiměřenější. Zákon výslovně uvádí, že při stanovení výše pokuty se přihlíží k povaze protiprávního jednání a k rozsahu jeho následků, tedy například i šíři okruhu spotřebitelů, který byl protiprávním jednáním zasažen nebo ohrožen,“ dodává odborník.
Jeho slova potvrzují i podnikatelé. „Zatím nemám informace o tom, že by někdo z malých podnikatelů byl postižen velkou pokutou podle novely,“ říká Bedřich Danda ze Sdružení živnostníků a podnikatelů.
KONEC CHAOSU NA TRŽIŠTÍCH
Provozovatel tržiště nebo tržnice má podle zákona novou povinnost vést evidenci prodávajících a předložit ji na žádost dozorovému orgánu. „Evidenci musí provozovatel uchovávat po dobu jednoho roku ode dne provedení evidenčního záznamu. Potíž je v tom, že novela bohužel nezakotvila právo přístupu spotřebitelů k této evidenci. Přístup má pouze orgán dozoru, nejčastěji Česká obchodní inspekce či živnostenský úřad. Spotřebitel však přístup k údajům o prodávajících na tržišti nadále nemá, což je podle mého názoru závažný nedostatek novely,“ vysvětluje Pelikán.
„Pokud se zpřísní prodej na tržištích, kde jsou čeští prodejci, tak to asi jen ztíží jejich již dnes zoufalou situaci. Pokud ale budou postihováni cizinci s českým živnostenským listem, budeme asi všichni potěšeni. Protože konkurenci, kterou cizinci na tržištích vytvářejí, se nedá odolávat,“ komentuje situaci Danda.
DALŠÍ NOVINKY Některé podnikatele a živnostníky, kteří své zboží prodávají na tržištích, nepotěší ani další novinka: Při prodeji nebo poskytování služeb mimo ohlášenou provozovnu musí spotřebitele písemně informovat o svém názvu nebo jméně a adrese, kde může spotřebitel uplatnit reklamaci. „Tato povinnost existovala již před přijetím novely zákona o ochraně spotřebitele, ale vázala se na žádost spotřebitele. Ti však o této možnost nevěděli a o informace nežádali. Nyní musí být poskytnuta ve všech případech bez výjimky,“ zdůvodňuje změnu advokát Pelikán. Novela zákona zavádí i některé další povinnosti: Například povinnost vystavit písemné potvrzení o převzetí objednávky, není-li služba poskytnuta na počkání. Dále pak povinnost vystavovat potvrzení o vyřízení reklamace. „Tyto povinnosti byly již obsaženy v občanském zákoníku. Občanskoprávní úprava však neumožňovala České obchodní inspekci postihovat případy, kdy potvrzení vydáno není. Spotřebitel by se musel vydání potvrzení domáhat prostřednictvím soudu. Nová úprava tak pouze rozšiřuje možnost postihu, jestliže nevydání potvrzení je správním deliktem, za který orgán inspekce může uložit pokutu,“ uvádí Tomáš Pelikán. „Proti tomu asi není co namítat. Na druhé straně ale situaci může velmi komplikovat dvouletá záruka, kdy se těžko prokazuje, zda je to normální opotřebení výrobků, či to je záruční oprava. Tady by bylo záhodno něco dělat se zákonem,“ říká Danda. Oproti očekáváním podnikatelů však novela nepřináší takové změny, které by podnikání v Česku výrazně zasáhly. „V žádném případě nelze říci, že by provedené změny měly mít za následek poškození menších podnikatelů na úkor velkých,“ uzavírá Pelikán. PRAKTICKÁ RADA
JAK SE BRÁNIT VYSOKÉ POKUTĚ? Pokud je sankce, kterou správní orgán uloží, podle názoru podnikatele nepřiměřená, je možné se proti jejímu uložení odvolat k ústřednímu řediteli České obchodní inspekce. I proti jeho rozhodnutí je přípustný opravný prostředek, a to správní žaloba podaná u Městského soudu v Praze. Pramen: www.ak-pkk.cz// CO NOVÉHO PŘINESL SPOTŘEBITELSKÝ ZÁKON * povinnost provozovatelů tržiště vést evidenci prodávajících * povinnost vystavit písemné potvrzení o převzetí objednávky, není-li služba poskytnuta na počkání * zákaz neoprávněného užívání ekoznačky * povinnost vystavit písemné potvrzení o vyřízení reklamace * povinnost prodávajících mimo stálé provozovny spotřebitele písemně informovat, kde mohou uplatňovat reklamace * došlo k úpravě kompetencí orgánů dozoru * byly zpřesněny některé informační povinnosti Pramen: Zákon o ochraně spotřebitele
