ZAVEDENÍ MÝTNÉHO Plán na výběr elektronického mýtného na českých dálnicích a rychlostních komunikacích vstupuje do fáze konkrétní výstavby prvních bran. To si vyžádá krátkodobé uzavírky jízdních pruhů na dálnicích a rychlostních komunikacích. Výrazné dopravní komplikace by to ale přinést nemělo.
ZAVEDENÍ MÝTNÉHO Plán na výběr elektronického mýtného na českých dálnicích a rychlostních komunikacích vstupuje do fáze konkrétní výstavby prvních bran. To si vyžádá krátkodobé uzavírky jízdních pruhů na dálnicích a rychlostních komunikacích. Výrazné dopravní komplikace by to ale přinést nemělo. | Mýtná brána vyroste na silnici za přibližně čtyři hodiny.**|
Na počátku příštího roku by se mělo začít vybírat mýtné na necelých 1000 kilometrech českých dálnic a rychlostních komunikací. K tomu je třeba vybudovat celkem 178 mýtných bran, které budou snímat projíždějící nákladní auta a kontrolovat, zda plní požadavky dané zákonem. První mýtná brána už stojí na 33. kilometru dálnice D1, od začátku srpna začnou přibývat další.
„Budování bran musíme dokončit do 30. listopadu, aby zbyl čas na testování,“ informuje Karel Feix, generální ředitel společnosti Kapsch Telecom, která vyhrála tendr na vybudování systému výběru mýta. Připouští ale, že systém nebude fungovat na 100 procent hned od 1. ledna. „V Rakousku trvalo zhruba tři měsíce, než se podařilo vychytat všechny mouchy,“ dodává Feix.
Mýtné brány se budou na dálnicích a dalších komunikacích budovat za plného provozu pouze s krátkodobými omezeními. Celá operace trvá zhruba čtyři hodiny. Kamion přiveze na dané místo dálnice rozloženou konstrukci mýtné brány, která váží přes jedenáct tun. Vysoká je šest metrů a její rameno, jež překlene dálnici, měří třicet metrů. K tomu, aby mohly být mimo těleso dálnice vyhloubeny základy mýtné brány, stačí stavbařům odstavný dálniční pruh. Pak se uzavře pro dopravu jeden jízdní pruh, ale v tom dalším bude provoz plynule pokračovat až do doby, než jeřáb začne přemísťovat rameno mýtné brány.
Celková uzavírka dálnice v jednom směru by měla trvat maximálně 20 minut. „Brány chceme stavět v době nejmenšího provozu, tedy zejména v noci,“ říká Feix. Náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek navíc ujišťuje, že se mýtné brány budou průběžně stavět v celé síti, nikoliv pouze na jedné dálnici. „V jednom týdnu přitom bude moci být maximálně deset uzavírek,“ zdůrazňuje.
Ač se původně plánovalo, že se k 1. lednu 2007 zpoplatní jak dálnice a rychlostní komunikace, tak silnice I. třídy, skutečnost je jiná. Jelikož se totiž kvůli tuhému odporu firem, které neuspěly v tendru, protáhlo uzavření smlouvy, nestihly by se letos vybudovat brány na všech zpoplatněných komunikacích.
„Smlouva nás zavazovala realizovat mýtný systém za dvanáct měsíců, to by ovšem znamenalo spustit mýtné až od 1. dubna 2007. Dohodli jsme se tedy s ministerstvem dopravy na změně scénáře a mýtný systém vybudujeme na 968 kilometrech za pouhých devět měsíců. To je světový rekord,“ tvrdí šéf společnosti Kapsch Telecom. Ten také společně se zástupci ministerstva dopravy popírá, že by se zavedení mýtného v Česku protahovalo. „V Rakousku trval celý proces od záměru až ke spuštění systému čtyři roky, v České republice se o zavedení elektronického mýta rozhodlo v květnu 2004,“ podotýká Kubínek.
Zatímco s postavením bran na dálnicích a rychlostních komunikacích by neměl být problém, některé kraje a obce se rozhodly bojkotovat stavbu mýtných bran na silnicích I. třídy. Obce připouštějí, že jde o nátlakovou akci, která jim má zajistit více peněz na opravy silnic. Obávají se, že kamiony budou zpoplatněné silnice objíždět právě po jejich komunikacích, a tím je značně poškodí.
Kraje chtějí garance, že část peněz vybraných na mýtném půjde k nim. Kraje a obce chtějí kupříkladu zdržovat stavební řízení. „My budeme blokovat, dokud to půjde. Jestli to budou řády měsíců, let nebo týdnů,“ říká středočeský hejtman Petr Bendl.
