Výstavba obecních bytů v metropoli byla poměrně velká v 90. letech, od roku 2010 se prakticky zastavila. Vyplývá to z analýzy bytového fondu Prahy a jejích městských částí, kterou vypracoval městský Institut plánování a rozvoje (IPR). Od roku 1991 podle ní město či radnice získaly asi 12 600 bytů, od roku 2011 do loňska jen 472. Zároveň pokračovala privatizace, která stále není u konce a bytový fond města snížila z původních 194 tisíc na současných 31 456.
Největší výstavba obecních bytů byla v metropoli hned po revoluci, kdy se ještě dokončovala výstavba z dob minulého režimu, například sídliště na Černém Mostě. Mezi lety 1991 a 2000 tak podle analýzy vzniklo 8538 obecních bytů, v další dekádě potom 3682. Poté výstavba v podstatě ustala a omezila se na několik set bytů. IPR při přípravě analýzy vycházel z informací od magistrátu a městských částí a dalších zdrojů, jako jsou data Českého statistického úřadu.
V současnosti na magistrátu leží projekty stavby bytových domů na Černém Mostě a v Dolních Počernicích, které se připravují delší dobu a minulá politická reprezentace je chtěla uskutečnit. Ta současná je nicméně zdrženlivější, projekt na Černém Mostě, proti kterému se bouří místní obyvatelé, chce postavit ve zredukované podobě a ten v Dolních Počernicích zřejmě úplně odloží.
Jak by měla česká vláda řešit bytovou krizi?
V otázce navyšování městského bytového fondu se chce vedení města zaměřit spíše na jiné způsoby podpory výstavby, připravuje například projekt, v rámci kterého by město poskytlo pozemky pro stavbu bytovým družstvům a za to by si část bytů ponechalo. Obdobné plány jsou nicméně stále teprve na začátku. „V důsledku stále probíhající privatizace tak tedy prozatím není úbytek obecních a potenciálně finančně dostupných nájemních bytů nijak kompenzován,“ uvádí se v analýze IPR. Město chce levnější nájemní byty poskytovat zejména lidem v sociální nouzi a potřebným profesím, jako jsou zdravotníci či učitelé.
Jak na úrovni magistrátu, tak městských částí stále pokračuje privatizace bytů. Kolem jejího pokračování nedávno vznikl spor v magistrátní koalici - zatímco Piráti a Praha Sobě ji chtěli úplně zastavit, Spojené Síly pro Prahu (TOP 09 a STAN) požadovaly dokončení již schválených a rozjednaných prodejů. Zastupitelé nakonec odhlasovali, že dokončí privatizaci 445 bytů, s jejichž nájemníky začalo jednat. Naopak u 804 bytů, kde sice prodej v roce 2012 schválilo zastupitelstvo, ale jednání zatím nezačala, magistrát od prodeje ustoupí.
Uvažujete o hypotéce? Spočítejte si její výši v kalkulačce
Magistrát nemá kontrolu nad bytovým fondem městských částí, které můžou provádět bytovou politiku podle svého uvážení. Byty v jejich správě přitom tvoří většinu městského fondu - radnice jich mají 23 699, zatímco magistrát 7757. Podle analýzy pak radnice mezi lety 2015 až 2018 prodaly celkem 5287 jednotek a v plánuje je prodej dalších 2244. Zároveň ve stejném období přibylo městským částem pouze 217 bytů, z nichž 194 tvoří projekt Zahrady Opatov 11, který Praha 11 za 522 milionů korun koupila od firmy Sekyra Group.
Ve srovnání s jinými městy je počet obecních bytů v Praze poměrně nízký. Podle analýzy je v české metropoli 42 obyvatel na jeden městský byt, zatímco v Curychu je to sedm, ve Vídni a v Kodani devět, v Berlíně 12, v Brně 13 a ve Varšavě 22. V Budapešti je na jeden obecní byt 44 obyvatel a v Bratislavě 217. Počet obecních bytů tvoří v Praze zhruba pět procent celkového bytového fondu.
Čtěte také:
