RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE R52 Brnu i celému Jihomoravskému kraji chybí rychlé silniční spojení s Vídní. Současná rychlostní komunikace končí u Pohořelic. Další úsek se začne stavět nejdříve v roce 2010. Standardními komplikacemi spojenými s budováním silnic v České republice jsou nedostatek peněz, složité výkupy pozemků a spory s ekology či občanskými sdruženími.
RYCHLOSTNÍ KOMUNIKACE R52 Brnu i celému Jihomoravskému kraji chybí rychlé silniční spojení s Vídní. Současná rychlostní komunikace končí u Pohořelic. Další úsek se začne stavět nejdříve v roce 2010.
Standardními komplikacemi spojenými s budováním silnic v České republice jsou nedostatek peněz, složité výkupy pozemků a spory s ekology či občanskými sdruženími. Nejinak tomu je i na jihu Moravy, kde navíc výstavbu rychlostní komunikace R52 z Brna směrem na česko-rakouské hranice a dále do rakouského vnitrozemí provázejí spory na obou stranách hranice. Čeští ekologové protestují proti plánovanému vedení trasy přes Pálavu. Rakouským občanským aktivistům se zase nelíbí posouzení vlivu na životní prostředí u dálnice A5, která má navázat na českou R52.
SOUD PODPOŘIL ODPŮRCE
Při popisu dění kolem R52 je dobré podívat se nejprve do Rakouska. Tamější Ústavní soud totiž na návrh občanských sdružení zrušil posouzení vlivu na životní prostředí týkající se části dálnice A5 a okruhu kolem Vídně. Úsek dálnice, která bude spojnicí Vídně s Českem, tak musejí úřady posoudit znovu. Rozhodnutí rakouského soudu je zcela jiné než soudů českých, na které se obrátili čeští ekologové a zástupci občanských sdružení. Ty zatím všechny žaloby týkající se posouzení vlivu na životní prostředí u dálnic zamítly s tím, že není v pravomoci soudů je posuzovat.
Severní dálnice A5 z Vídně do Brna bude stát téměř dvacet osm miliard korun, dokončena má být do roku 2011. Po této dálnici volají především starostové měst a obcí na celé trase. Například Poysdorfem těsně u hranic s Českem podle statistiky projíždí více než 2600 nákladních automobilů denně, což je o 370 procent více než před dvěma roky.
DO HRY SE VRACÍ BŘECLAV
Vedle sporů o dopad stavby rychlostní komunikace na životní prostředí se stále ještě diskutuje o trase R52. Jihomoravský kraj loni definitivně schválil trasu z Brna přes Mikulov, kvůli protestům rakouské i české veřejnosti se však do hry stále vrací varianta dálnice D2 do Břeclavi a napojení na rakouskou stranu přes Poštornou. „Jako nejméně zatěžující a dopravně nejefektivnější spojení Vídně a Brna vidíme spojení přes Břeclav, a to s podporou nejnovějších odborných studií,“ uvádějí zástupci dvaadvaceti moravských a rakouských občanských sdružení ve společném prohlášení.
Doporučení pro břeclavskou variantu vyslovil ve své studii i dopravní expert Milan Strnad. Ten vyčíslil celkové úspory při jejím využití až na 30 miliard korun. Studie zpracovaná pro ministerstvo dopravy potvrdila, že dálniční spojení do Rakouska s využitím obchvatu Břeclavi je možné. Jihomoravský kraj zatím ale stále trvá na tom, že chce vést silnici do Rakouska přes Mikulov.
UŠETŘÍ SE MILIARDY
To, že se ministerstvo dopravy rozhodlo znovu uvažovat o trase dálničního spojení z jihu Moravy do Vídně přes Břeclav, potvrdil i mluvčí tohoto rezortu Karel Hanzelka. „Je to tak, bude se posuzovat i tato trasa,“ říká. Podle ekologů i starostů by trasa přes Břeclav ušetřila až 5,5 miliardy korun.
Mocné zastánce má břeclavská varianta ve Straně zelených, která je součástí vládní koalice. Mikulovská varianta silnice R52 se nezamlouvá třeba náměstkovi brněnského primátora za Stranu zelených Martinu Anderovi. „Do budoucna by to znamenalo masivní nárůst dopravy v oblasti Lednicko-valtického areálu. Po dostavbě silnice ve směru Zlín - Břeclav by totiž auta přijíždějící ze severu a pokračující směrem na Vídeň projížděla právě tímto areálem,“ tvrdí Ander. Potíž je v tom, že Rakušané počítají s variantou napojení v Mikulově a svou dálnici již začali stavět.
STAVĚT SE ZAČNE MOŽNÁ ZA DVA ROKY
Rychlostní silnice R52 by se podle plánů Ředitelství silnic a dálnic měla začít stavět zřejmě v roce 2010. V současné době se podle vedoucího komunikace ředitelství Jana Hořeního připravuje dokumentace stavby R52 pro územní rozhodnutí a zpracovávání inženýrské činnosti. „Výstavbu této komunikace nejvíce komplikuje mediální zpochybňování vedení trasy R52 schválené územním plánem ÚP VÚC Břeclavska,“ dodává Hoření.
Je ovšem nutné připomenout ještě jednu „komplikaci.“ Rakouský a český investor pracují na vzájemné koordinaci stavby dálnice A5 z Vídně na hraniční přechod Drasenhofen/Mikulov a R52 z Mikulova do Pohořelic u Brna. Důvodem je to, že v případě koordinace je možné dílo vydávat za společný přeshraniční projekt s prioritou Evropské unie. Pokud by se plány na obou stranách hranice nesešly a rakouská dálnice zamířila k Mikulovu, zatímco česká rychlostní komunikace k Břeclavi, padla by zřejmě možnost získat na tuto stavbu evropskou dotaci.
NAVÁŽE R43
Aby problémů nebylo málo, na R52 má na okraji Brna navázat R43 směrem na Moravskou Třebovou a Pardubický kraj. I tady vedení trasy naráží na dlouhodobé hádky ekologických a občanských aktivistů, kudy vést či nevést úsek přes západní okraj Brna.
Ředitelství silnic a dálnic proto chce začít budovat R43 v úseku od Kuřimi u Brna do Boskovic s tím, že na Brno se bude pokračovat až po definitivním vyřešení problémů. Mezi Kuřimí a Boskovicemi naopak obce požadují urychlenou výstavbu rychlostní komunikace kvůli zahlcení frekventovanou silniční dopravou na trase Brno - Svitavy.
Pro samotný Jihomoravský kraj má ale větší váhu právě R52. „Je to pro nás nejdůležitější dopravní stavba v kraji. Jde o prioritu s nadregionálním významem, protože spojení Brna s Vídní chybí jak české, tak rakouské straně,“ zdůrazňuje jihomoravský hejtman Stanislav Juránek. On sám podporuje výstavbu R52 přes Mikulov, protože se prý jedná o nejvhodnější variantu.
JAK DO VÍDNĚ
Motorista má možnost se z Brna do Vídně dostat nejrychleji po současné R52 přes Pohořelice, pak po komunikaci do Mikulova a dále do Vídně. Přibližně 130 kilometrů dlouhá trasa se nedá zvládnout za méně než dvě hodiny kvůli množství obcí na rakouské části spojení. V nich je rychlost omezena a zejména ve všední dny tam panuje poměrně hustý regionální provoz. Zhruba stejně dlouhá a stejně rychlá je jízda autem přes Břeclav. Nejrychlejší spojení Brna a Vídně zajišťují vlaky, klasický rychlík zvládne 155 kilometrů mezi oběma městy za přibližně 1 hodinu a 50 minut, vlak Eurocity o deset minut rychleji, a SuperCity Pendolino za 1 hodinu a 37 minut.
HISTORIE RYCHLOSTNÍ SILNICE R52
Stavba R52 byla schválena už před dvěma desetiletími, v roce 1987. Ovšem dalo by se říci, že historie silnic R52 spolu s R43 sahá až do dubna roku 1939. Tehdy se totiž začalo s výstavbou „německé dálnice“, která měla spojovat Vídeň a Wroclav a malá část z této trasy byla použita později při výstavbě R52. Úplně první část této silnice byla postavena z dnešního pohledu ještě před vlastním rozhodnutím o výstavbě. Jedná se o úsek jižně od dálnice D1, který byl postaven v 70. letech a slouží jako jižní brněnská výpadovka. Reálná výstavba R52 začala v roce 1992 stavbou úseku Rajhrad - Pohořelice o délce 16,5 km, který byl otevřen v roce 1996. Dalších 19 kilometrů z Pohořelic k česko-rakouské hranici do Mikulova by se mělo začít stavět v roce 2010. Na hraničním přechodu Mikulov/Drasenhofen bude v budoucnu na R52 navazovat rakouská dálnice A5 (tzv. Nordautobahn), která povede až na připravovaný vídeňský okruh S1. Konečná trasa se vybírala z pěti variant.
