Menu Zavřít

Vystrčil: O cestu na Tchaj-wan má zájem přes 50 firem a institucí

23. 6. 2020
Autor: ČTK/Deml Ondřej

Přes 50 firem a výzkumných institucí se přihlásilo o cestu na Tchaj-wan, kterou na přelomu srpna a září plánuje předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Výběr ze zájemců se uskuteční v červenci, řekl v dnešním rozhovoru s iDNES.cz. Od cesty Vystrčil očekává prohloubení spolupráce ve vědě a výzkumu, technologiích, cirkulární ekonomice nebo odpadovém hospodářství.

Výběr podnikatelů a institucí, kteří se cesty zúčastní, nebude mít na starosti přímo Vystrčil. "Jsme domluveni, že to bude organizovat Česko-taiwanská obchodní komora," řekl. Při současném zájmu by podle něj bylo možné naplnit i více než jedno letadlo, více letounů ale na Tchaj-wan nepoletí. Vystrčil zároveň ocenil, že přestože mu například premiér Andrej Babiš (ANO) cestu nedoporučil, respektují zástupci kabinetu parlamentní diplomacii a nebrání mu ve využití vládního letadla.

Hlavní zaměstnavatelské svazy a profesní organizace již oznámily, že se cesty nezúčastní. Hospodářská komora nebyla pověřena organizací podnikatelského doprovodu, ani zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR předsedu Senátu nedoprovodí. Svaz ale nabídl kanceláři Senátu spolupráci při výběru vhodných firem, které může oslovit k účasti v podnikatelské misi. Svaz obchodu a cestovního ruchu nemá podle svého prezidenta Tomáše Prouzy informace, že by se některý z jeho členů chystal na podnikatelskou misi do Tchaj-wanu.

Cesty by se naopak měla zúčastnit vdova po Vystrčilově předchůdci Jaroslavu Kuberovi (ODS) Věra. Dostala pozvání přímo od tchajwanské strany, jejíž představitelé by Kuberové měli předat vyznamenání pro zesnulého manžela, který cestu na Tchaj-wan původně plánoval. Vystrčil by se v rámci cesty chtěl setkat s prezidentkou Tchaj-wanu, předsedou Legislativního dvora, s premiérem a některými ministry.

Vystrčil také uvedl, že kromě hospodářské spolupráce jej k cestě motivovala nedostatečná reakce premiéra či prezidenta Miloše Zemana na čínský tlak. Čínské velvyslanectví varovalo Kuberu před cestou na Tchaj-wan. Kubera dopis dostal během lednového setkání se Zemanem a předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) na Hradě. Dokument prezidentská kancelář podpořila dvěma přípisy. Zhruba o týden později Kubera náhle zemřel na infarkt. Bylo to několik dní poté, co navštívil i čínské velvyslanectví.

Pokud by podobný dopis dostal druhý nejvyšší ústavní činitel například v Německu, vyvolalo by to podle Vystrčila mnohem ostřejší reakci státníků než v ČR. "To by byla určitě nóta, výzva Čínské lidové republice, jestli skutečně si myslí, že tento ambasador je správný, jestli si myslí, že tohle je rovnocenný vztah států, které chtějí mít rovnocenné a partnerské vztahy. Nic takového u nás nenastalo," dodal šéf horní komory.

bitcoin_skoleni

Čína považuje Tchaj-wan za svou provincii. Peking prosazuje politiku jedné Číny a dlouhodobě se snaží o opětovné připojení ostrova k Číně. ČR, stejně jako celá EU nebo USA, politiku jedné Číny uznává.

  • Našli jste v článku chybu?