I práce na destrukci úřadu může být výzvou pro manažera
Není zcela obvyklé, když do státních služeb přejde mladý manažer renomované zahraniční firmy s titulem MBA, který ovládá angličtinu a němčinu, dorozumí se italsky a francouzsky. Navíc neskýtá–li mu nová funkce žádnou perspektivu. Třicetiletý Martin Machoň je od 15. července loňského roku přednostou Okresního úřadu v Karlových Varech. Šéfuje instituci, která – stejně jako všechny ostatní okresní úřady – má být do konce příštího roku zrušena. Mezi přednosty je s převahou nejmladším v republice. Proč dobrovolně odešel za horším? „To těžko může někdo pochopit. Když jsem ale zjistil, že bylo vypsáno výběrové řízení na přednostu, napadlo mě, zda bych to neměl zkusit. Chtěl jsem poznat práci ve státní správě. Říkal jsem si, že to může být cenná zkušenost a mohu získat i nové kontakty. Do korporátní sféry se přece mohu v budoucnu zase vrátit, vysvětluje své pohnutky. Přednosta, ač má trvalé bydliště v Praze, má ke Karlovým Varům osobní vztah. Narodil se v Brně, v šesti letech se do západočeské lázeňské metropole s rodiči přestěhoval a žil v ní až do rané dospělosti. Vystudoval ekonomický směr na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni. Školu ukončil v roce 1993. Další rok pracoval v Karlových Varech v oblasti cestovního ruchu. Stejně jako řada jeho vrstevníků zatoužil poznat svět, a tak vycestoval do Austrálie. Dva a půl roku u protinožců rozdělil především mezi studium angličtiny a práci v jednom hotelu. Když se vrátil, dospěl k závěru, že pouze plzeňský vysokoškolský diplom mu šanci na dobré uplatnění neskýtá. A tak jej doplnil manažerským studiem pražské U. S. Business School, kde dosáhl titulu MBA. „I přesto jsem tehdy zalitoval, zda tři roky, které jsem prožil v Austrálii a následným manažerským studiem, mě nepřipravily o kariéru, kterou v té době bylo celkem snadné udělat. Dnes si myslím, že ne. Ze zkušeností, které jsem ve světě získal, budu moci těžit celý život. Vstřebané vědomosti a zážitky mohl poprvé zužitkoval v investičním oddělení pražské pobočky Société Générale. Práce jej ale plně neuspokojila, jelikož se velké plány rozvoje investičního bankovnictví nenaplnily. Po roce proto přešel na pozici byznys manažera do filiálky Lucent Technologies, amerického dodavatele komunikační infrastruktury. „Tam jsem si vyzkoušel, že jako manažer jsem schopen se velmi rychle zorientovat v jakékoliv problematice, hovoří o získaném sebevědomí. Ján Kurek, finanční ředitel Lucent Technologies, Machoňova slova nepřímo potvrzuje: „Poznal jsem Martina jako velice inteligentního a dynamického člověka, v oblasti financí zkušeného. Okamžitě se dokázal přizpůsobit změně a podávat maximální výkon. Vždy uměl vytipovat ty nejdůležitější body nového projektu a koncentrovat se na ně. Kurek dodává, že kolegův odchod do státní správy je všechny nejdříve zaskočil, později ale pochopili, že mu dává prostor k dalšímu růstu. Machoň svou dočasnou misi v Karlových Varech bere jako každý jiný časově ohraničený projekt. „I to, že okresní úřad pracuje na své vlastní destrukci, je přece výzva. Až do konce musí řádně plnit svou funkci. Na řešení problémů se snaží dívat stále stejným pohledem jako v privátní sféře, za což je prý často ve svém okolí kritizován. Razí heslo, že i úředník by měl v rámci možností „přemýšlet tržně . Okres se například potýká s financováním lékařské pohotovostní služby. Machoň si nemyslí, že by tuto činnost musel stát dotovat. Je přesvědčen, že pohotovost by měli převzít tak jako v zahraničí praktičtí lékaři na komerční bázi. Ve stejném duchu již okres přestal financovat pohotovost v lékárnách. „Bylo kolem toho nejdříve hodně křiku. Po čtyřech měsících se ale ozval jeden lékárník z Nejdku, že je schopen i bez dotace pohotovost držet, protože lékárnu má přímo v domě, kde bydlí. Ve Varech se přednosta také postaral o ukončení provozu ztrátové nemocnice Eliška. V „privátním duchu pak například prosadil, aby nové prostory pro úředníky vydávající občanské a řidičské průkazy byly koncipovány jako velkoprostorová kancelář, kde každý na každého vidí. „Jsem ambiciózní. Myslím si, že z každého postu, kterého člověk dosáhne, je možné jít ještě výše, neskrývá Martin Machoň své vysoké cíle. Říká o sobě, že je člověk městský. „Ke svému životu potřebuji šum velkoměsta. Když se chci o víkendu odreagovat, jdu se projít v Praze po Václaváku. Nejraděj bych bydlel na Manhattanu. Dosud svobodný a bezdětný muž má rád sport, nejen klasiku, jako fotbal či lyžování, ale vyzkoušel i extrémní disciplíny. K jeho koníčkům patří cestování. „Na mě osobně zapůsobil jako takový střelec, který si jen z mála věcí dělá hlavu. Na druhou stranu jsem viděl, že věci domýšlí do důsledku, takže zase žádná neřízená střela to není. I když se občas projevoval jako komediant, stál vždy pevně na zemi. Bylo na něm vidět, že se umí spoléhat sám na sebe. Určitě také nepatří mezi takové ty primadony, které stavějí své ego na funkci a penězích, charakterizuje Machoně novinář Daniel Tácha, který měl možnost karlovarského přednostu poznat loni při soukromé cestě několika mladých lidí na Kubu. Proč chtěl přednosta navštívit jednu z posledních bašt komunismu? „Ta země v sobě skrývá cosi neobvyklého, co mě přitahovalo. Na Mallorku nebo na Kanárské ostrovy by mě nikdo nedostal, dokresluje svůj přístup k životu.
