P r o g n o s t i c k ý p r ů z k u m E U R O
Výsledky prognostického průzkumu v časopisu EURO o letošním vývoji české ekonomiky (a pro srovnání též o loňském roce) se dají nejlépe charakterizovat tramvajáckým Vystupovat! Nikoliv ale ještě na fatální konečné, nýbrž z pochmurné doliny hospodářské recese po zatím nepatrném svahu budoucí prosperity.
Při zpracování odhadů účastníků našeho průzkumu vychází pro příští rok mírňoučký růst hrubého domácího produktu o 0,6 procenta. Střízlivě optimistickou notu potvrzuje i postavení krajních hodnot vývoje HDP v připojené tabulce, stejně jako skutečnost, že žádná z analytických institucí netipovala pokles (uvedená hodnota -0,5 je součástí intervalu, jehož střed je v plusové části). Popravdě řečeno, nic jiného ani nebylo možné očekávat, vezmeme-li v úvahu, s jak nízkou základnou - prozatímní odhad HDP pro letošní rok minus 2,2 procenta se může ještě ukázat jako milosrdný - bude vývoj v příštím roce porovnáván. Pokud by ani za těchto okolností nedošlo k otočení vývojové křivky nebo alespoň k jejímu ustálení v horizontální poloze, nebylo by možné hovořit o recesi či ochabnutí, ale rovnou o hospodářské krizi jako prase. Přičemž výše uvedenou výzvu by nahradilo jednoznačné: Zachraň se, kdo můžeš.
Odborníci se shodují, že ekonomický vývoj v příštím roce bude ovlivněn řadou protisměrně působících faktorů, které ostatně působily na hospodářství ČR už letos. Z té lepší stránky je to výrazné zlepšení vnější nerovnováhy založené na snížení schodku obchodní bilance, stabilní úroveň devizového kursu koruny, zvládnutá inflace, příznivá relace mezi vývojem mezd a produktivitou práce. Z opačné strany značně působí snížení poptávky, a to jak domácností, tak investiční, nebezpečný růst nezaměstnanosti, ochabnutí výkonnosti výrobních odvětví, nedostatek domácích restrukturalizačních finančních zdrojů, zesilovaný ještě úrokovou politikou centrální banky, vnější i vnitřní zadluženost, finanční potíže bank omezující jejich kapitálovou roli v ekonomice.
Letos převládly negativní faktory, což v prognóze vyjadřují zejména minusová znaménka v kolonkách spotřeba domácností a tvorba fixního kapitálu. Očekávaný odraz ode dna by měl být veden opět na těchto frontách (zastavení poklesu, respektive mírný růst soukromé spotřeby i investic) za zapojení očekávané příznivé relace mezi spotřebitelskými cenami a mzdami.
Poptávkový efekt nominálního růstu mezd v příštím roce by měla zesilovat nižší inflace, na čemž se s ohledem na inflační cíle ČNB i postoj vlády k deregulacím shodují všichni makroekonomové.
Růst cen však ovlivňuje i řada objektivních faktorů, jako vývoj v zemědělství a potravinářství či situace na světových trzích, čímž lze vysvětlit poměrně značný rozptyl prognóz jak spotřebitelských, tak produkčních cen a konečně i souhrnného deflátoru hrubého domácího produktu. Totéž lze, byť v menší míře, říci také o odhadu vývoje kursu koruny, i když střední hodnoty hovoří o tom, že by jejich vliv měl zůstat neutrální. Tedy že nelze příliš počítat s masivnější kursovou podporou exportu.
Právě v zahraničněobchodní oblasti se patrně odehraje hlavní souboj o vývoj v průmyslu a o celkový objem HDP. Zde do hry vstupuje pro českou ekonomiku podstatný vnější prvek, jehož letošní pozitivní úloha - konjunktura na klíčovém trhu Evropské unie - zřejmě v příštím roce zeslábne, čímž se zvýší beztak dost značný význam krize v Rusku a v Asii.
Průzkum týdeníku EURO pro příští rok ohlašuje výrazný pokles dynamiky vývozu a naopak mírné zvýšení růstu dovozů. Také zde je ovšem důsledkem omezené předvídatelnosti vnějších podmínek enormní šíře intervalu odhadů vývoje exportu i importu. V každém případě se nyní jeví jako pravděpodobné snížení letošního pozitivního vlivu zahraničního obchodu na vývoj HDP, přičemž tento výpadek by měl být nahrazen právě domácí poptávkou a nabídkou. Zachování rychlejšího růstu cen vývozu proti dovozu by mělo zajistit, že dopad na obchodní bilanci, respektive běžný účet platební bilance nebude podstatný.
I když lze k prognózám hospodářského vývoje přistupovat z různých stránek - tou silvestrovskou je loňské květnové oznámení Kühnlova ministerstva průmyslu, že ekonomika se v roce 1997 odlepila ode dna a růst v roce 1998 dosáhne 2,6 procenta - jejich význam je nepopiratelný. Když už nic jiného, tak proces seriózní přípravy znamená modelování různých variant vývoje, což usnadňuje budoucí reakci na reálnou situaci. Mimoto prognózy poskytují alespoň jakési mantinely - zprvu, pravda, notně široké - umožňující formulovat a orientovat konkrétní komerční, řídící, správní i politická rozhodnutí. Zpřesňování nebo korigování odhadů je pak věc potřebná a nutná. Nechť se nemýlí ten, kdo dávno říkal, že to letos špatně dopadne. Nebyla to prognóza, ale házení korunou - buď, anebo.
Využívání ekonomických prognóz včetně jejich publikování a porovnávání je ve světě velmi rozšířené. V ČR začalo v tomto směru plnit určitou koordinační úlohu ministerstvo financí. Časopis EURO vyšel z těchto zkušeností a oslovil v podstatě shodný okruh účastníků. Jedná se prakticky o ucelený vzorek nejvýznamnějších analytických pracovišť, která se prognózováním makroekonomického vývoje zabývají. Výhradní zastoupení komerčních institucí vyplývá z toho, že státní úřady vypracovávají vlastní odhady makroekonomického vývoje pro interní potřebu a hlavní databanka - ČSÚ - zveřejňuje prognózy podle předem stanoveného kalendáře ve čtvrtletních intervalech.
Časopis EURO bude svůj prognostický průzkum aktualizovat vždy jednou měsíčně. To je i důvod, proč do něj nebyly zařazeny zahraniční instituce, jejichž schopnost promptně reagovat na výraznější změny trendů je logicky omezená.
