Ředitelé
českých škol mají v mezinárodním srovnání výjimečně vysokou míru autonomie při
rozhodování o lidských zdrojích, rozpočtu či obsahu výuky. Jsou ale současně
zavaleni administrativou. Papírování a schůzkám věnují 40 procent pracovní
doby, nejvíce času v rámci celé EU. Zároveň průzkum ukázal, že české školy
spolu jen málokdy spolupracují. Je u nás nejnižší podíl ředitelů, kteří
pracovní úkoly řeší s kolegy z jiných škol.
Nelichotivě zpráva vyznívá pro tuzemské učitele a jejich sebevědomí. Svoji zdatnost motivovat a zapojovat žáky odhadují v porovnání s EU jako velmi podprůměrnou.
Podprůměrný
je oproti EU také podíl českých učitelů, kteří mají pocit, že zvládnou výuku
průřezových dovedností, je jich jen 28 procent. Celá třetina českých učitelů
cítí v práci stres, nejčastěji je důvodem příliš mnoho administrativní práce.
Jen 16
procent českých učitelů má pocit, že si jich společnost váží, průměr studie byl
26 procent. Přesto 93 procent našich učitelů nelituje, že si zvolili tuto
profesi, což je naopak nadprůměrné číslo. Učitelství jako budoucí povolání si u
nás lidé volí nejčastěji kvůli možnosti ovlivnit rozvoj dětí nebo kvůli
prospěšnosti profese pro společnost, to ale není mezi ostatními zeměmi
výjimečné.
Zpráva
shrnuje zkušenosti, názory a postoje učitelů a ředitelů z úseku školství, který
odpovídá českému 2. stupni základních škol a nižšímu stupni víceletých
gymnázií. V Česku bylo zapojeno 3447 učitelů a 218 ředitelů.
