Americký Westinghouse a českoruské konsorcium MIR.1200 proti sobě rozjely ostrou mediální kampaň
Soutěž o to, kdo postaví dva nové bloky v jaderné elektrárně Temelín za stovky miliard korun, postoupila do další fáze. Polostátní energetický koncern ČEZ začal jednat se dvěma zájemci o dostavbu Temelína, společností Westinghouse a česko-ruským konsorciem MIR.1200, o zlepšení jejich nabídek. Poslední kolo jednání, v pořadí již třetí, probíhalo podle informací týdeníku Euro celý minulý týden. Do Česka přijely vyjednávací týmy obou soutěžících firem. „Rokování probíhají průběžně,“ konstatoval bez dalších podrobností mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Dobře informované zdroje tvrdí, že český energetický koncern požaduje po společnosti Westinghouse a konsorciu MIR.1200, aby vylepšily své nabídky jak po stránce technické, tak cenové. Již dříve nabídky kritizoval v rozhovoru pro týdeník Euro generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. „Z hlediska public relations musím uznat, že o co mají Westinghouse a konsorcium MIR.1200 horší nabídky, o to lepší mají pracovníky v PR. Zlepšit se budou muset oba zájemci,“ řekl Beneš.
Inzerátem na konkurenci Současně s licitováním o lepší nabídky probíhá i ostrý boj obou uchazečů o dostavbu dvou bloků v Temelíně i v zákulisí a médiích. „Nemine týden, kdy by mě některý ze soutěžících nepozval na oběd nebo alespoň na kávu s tím, že má pro mě zcela nové a důležité informace. Dost často jsem překvapený z toho, kolik lidí z PR branže tady pro Rusy nebo Američany na temelínském tendru pracuje,“ konstatoval jeden z kolegů žurnalistů.
Mimo jiné si ruský zájemce, konsorcium MIR.1200, předplatil několik inzertních stran v médiích, které lze rozeznat od běžných textů jen po velmi bedlivém zkoumání.
Takřka legendární je například inzerát zveřejněný v deníku Aha. V textu se hovoří o tom, že konkurenční Westinghouse ztratil velkou část svých někdejších technických dovedností a znalostí a že bude nucen požádat o pomoc při výstavbě nových temelínských bloků své čínské partnery. „Přednosti čistě americké technologie jsou ovšem v posledních týdnech konfrontovány s kritikou odborníků, kteří se obávají skutečnosti, že velká část použitých technologií bude dodána a vyráběna subdodavatelsky v mnoha zemích světa, hlavně v Číně, která podle znalců nepatří mezi top výrobce zařízení pro podobné účely,“ uvádí se ve zmíněném inzerátu. „Čína byla schopná získat velký technický potenciál v řadě oblastí, kde my ho nemáme. Proto jsme velice rádi, že s nimi budeme nadále spolupracovat,“ cituje šéfa společnosti Shaw Power Group Eliho Smithe. Zmíněná firma spolupracuje s Westinghousem na výstavbě jaderné elektrárny Vogtle.
Informace o spolupráci mezi čínskými odborníky a americkými firmami se sice zakládá na reálné dohodě, ve zmíněném inzerátu je ale mírně „přizpůsobena“ potřebě zadavatele. „Ne nadarmo premiér Nečas vyjádřil lítost nad vyloučením z tendru společnosti Areva (se slovosledem si v textu jeho pisatel hlavu příliš neláme - pozn. autora). Místo vítězné světové expanze českého strojírenství nastává éra čínského komunistického pochodu. Po čínských hračkách, plastovém nádobí, tričkách, autech, padělaných iPhonech se na evropský trh derou jaderné technologie Made in China. A nejen technologie, ale i pracovní síla,“ tvrdí inzerát. A uzavírá zvýrazněnou pasáží: „Desetimilionové Česko bude čelit Číně s miliardou a půl obyvatel. A zatímco se budou čeští strojní konstruktéři snažit vyslovit ni hao se správnou intonací, nejednou si s dojetím vzpomenou na bon jour.“ Do vlastních řad Westinghouse s reakcí na inzeráty a texty v několika médiích příliš dlouho nevyčkával. A vyrukoval s velmi silným kalibrem. A to s analýzou, kterou údajně vypracoval někdejší náměstek ruského ministra pro jadernou energetiku B. I. Nigmatulin. Ten v textu z loňského září nepříliš lichotivě hodnotí domácí ruský jaderný program.
„Musím konstatovat naprostý neúspěch, který doznalo strategické plánování vývoje a výstavby nových jaderných elektráren,“ tvrdí. Současně v dokumentu, kterým týdeník Euro disponuje, konstatuje, že se v Rusku nepodařilo vytvořit moderní jadernou elektrárnu, která by byla schopna konkurovat nejlepším zahraničním projektům a alternativním formám generování energie v zemi.
Nigmatulin v textu dále zmiňuje projekt reaktoru VVER-TOI, který se měl pro ruský Rosatom stát jakousi základnou k další expanzi na mezinárodním trhu jaderných elektráren. „Volba VVER-TOI jako základu projektu Novovoroněžské jaderné elektrárny 2 předurčila její evoluční povahu, a tedy i zásadní neschopnost konkurovat převratným zahraničním projektům. K tomuto řešení jsme mohli přistoupit před deseti lety, kdy ještě po celém světě neodstartovala výstavba konkurenčních projektů, nikoli dnes, kdy nám ujel vlak,“ kritizuje vlastní řady Nigmatulin. Ten v jedné z pasáží textu rovněž porovnává zmíněný reaktor ruské provenience s podobným konkurenčním zařízením od společnosti Westinghouse, tedy konkrétně AP-1000.
Dle bývalého náměstka má AP třikrát menší jednotkové náklady na beton a jedenapůlkrát menší náklady na ocel při výstavbě jaderného ostrova, třikrát menší reaktorové budovy.
V Nigmatulinové analýze naopak VVERTOI nad americkou konkurencí vede v délce potrubí bezpečnostních systémů, které je čtyřikrát až pětkrát delší, větším počtem uzávěrů a větší měrnou plochou pro umístění jaderné elektrárny s reaktorem. To ale asi nejsou parametry, ve kterých by Rusové chtěli porážet svoji americkou konkurenci.
„Americké licence na standardní projekty usnadňují postupy a cenu licencování výstavby na konkrétních místech jakékoli země, že pokud předáme náš projekt na otestování do USA, Anglie a Evropy, zbytečně promrháme peníze, protože za dva až tři roky, které potřebujeme na tyto licence a testy, již budou konkurenční projekty v provozu,“ konstatuje v dokumentu Nigmatulin. Dále pak exnáměstek kritizuje bezpečnostní systémy ruského projektu, mimo jiné jako příliš předražené. Zda má ve svých tezích pravdu, je ale čistě záležitostí k prosouzení odborníky. Samotný ČEZ dle informací týdeníku Euro zákulisní boje a vytahování rozličných dokumentů ignoruje.
Možná bude i parťák „Hodnotíme pouze údaje v předložených nabídkách, ničím dalším se nezabýváme,“ tvrdí zdroj z ČEZ. Co ale tuzemskou energetickou firmu zcela jistě zajímá, je zda stát nějakým způsobem investici odhadovanou zhruba na 200 miliard korun podpoří, třeba formou garance. Aktuálně na ministerstvu průmyslu a obchodu zasedá komise, která má rozhodnout, jakým způsobem bude Česká republika podporovat nízkouhlíkaté zdroje energií. Jednou z technologií, která by se do této kolonky mohla vejít, je i výroba elektřiny z jádra.
Pokud by stát skutečně stavbu nějakým způsobem podpořil, tak nejpravděpodobnější je v tomto případě garance výkupních cen elektřiny, kterou vyprodukují nové jaderné reaktory.
ČEZ se navíc ještě nevzdal myšlenky, že si k dostavbě Temelína přizve silného partnera. „Tahle kapitola stále není uzavřená, jen jsme jí nevěnovali mnoho úsilí. Kolegové ze strategie ale stále vedou jednání s poradci. Je možné, že tohle téma nabere na aktuálnosti. Dnes však není nic, co bych v této souvislosti mohl komentovat,“ sdělil před časem týdeníku Euro šéf ČEZ Beneš. l *
O případných státních garancích pro dostavbu Temelína má rozhodnout komise na ministerstvu průmyslu a obchodu. Český energetický koncern požaduje po zájemcích o dostavbu, aby vylepšili nabídky jak po stránce technické, tak cenové.
O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz
