Povzbudit apetit ke spotřebě by obchodníkům v době očekávaného konzumního odříkání bohatě stačilo. Dnes nemohou tušit, jak s jejich tržbami zahýbe hospodářská krize dusící kupní sílu. Někteří si věří více, jiní méně, většinou se ale shodnou na krocích, jimiž by vláda mohla maloobchodu nepřímo pomoci. Předně jsou to státní záruky za úvěry podnikatelům, snížení daňové zátěže pro zaměstnavatele, zrychlení odpisů. Obchodníci svými náměty zásobili minulé úterý na Retail Summitu Jiřího Rusnoka, který měl stejný den i druhé zasedání vládní protikrizové mozkovny zvané NERV. Její první návrhy ukazují, že mezi retailery a vládními rádci existuje v mnohém souznění. Rusnok, který je pro nalití miliard do garančních nástrojů, ovšem současně zdůrazňuje, že klíčové je zachovat makroekonomickou stabilitu. „Když nebude, ani obchodníci nebudou mít obrat,“ předesílá. Nepřekvapí, že obchodníci neuznávající hranice nevolají po protekcionismu, naopak ho označují za cestu do hrobu. I v tom si notují s Nervem. Při obrovském procentu, které u českého HDP tvoří zahraniční poptávka, můžeme zapomenout na provolání „kupujte domácí zboží“, k němuž se uchylují některé země s vidinou otupení krize. Ta ale nejspíš ještě nabrousí už tak ostré konkurenční prostředí v tuzemském obchodu. Že by kvalita definitivně padla za oběť ceně? „Nejhorší by bylo, kdybychom se všichni rozhodli, že budeme diskontéři,“ varuje šéf Globusu Petr Vyhnálek před tupou orientací na cenu. Globusu se zatím dlouhodobé pěstování kvality vyplácelo, věrní zákazníci mu každý rok přinášeli stále více peněz. V jednom se snad jeho šéf netrefil. A to když připouští, že z krize mohou nakonec vytěžit nákupní centra. Lidé nebudou mít na dovolenou, jiné využití volného času bude dražší, tak stráví odpoledne v shopping parku. Jasně, obchodník by si nic lepšího nemohl přát. Kdyby ale ještě krize měla posílit konzumní řádění mnoha rodin, byl by to vskutku tragický dozvuk.
