Cesta pražské výtopny „Mazutka“ k prohlášení kulturní památkou s největší pravděpodobností skončí demolicí. Pražský magistrát připravuje prohlášení pro ministerstvo kultury, kde vyjadřuje souhlasné stanovisko s odstraněním objektu, který byl postaven v bruselském stylu. „Zachovávat nefunkční, ekologicky zamořenou stavbu bývalé výtopny s poškozeným statickým modelem je diskutabilní,“ uvádí v prohlášení magistrát.
O stanovisko magistrátního odboru památkové péče ministerstvo kultury požádalo podle mluvčí Simony Cigánkové na konci července. A magistrát výtopnu, která stojí na sídlišti Invalidovna, navrhovat za kulturní památku nechce. „Odbor památkové péče stavbu nepovažuje za architektonický unikát s natolik významnou hodnotou pro společnost a její kulturu, aby jí doporučil navrhnout na prohlášení za kulturní památku,“ uvedl mluvčí pražské radnice Vít Hofman.
Za prohlášení výtopny kulturní památkovou bojuje zejména Klub za Starou Prahu. „Vzniklá platforma nadšenců a obdivovatelů stavby vyvíjí dále aktivity pro její zviditelnění a záchranu. Také probíhají jednání se stávajícím vlastníkem, ale zatím rovněž nedospěla do žádného jistého výsledku. Nepodařilo se ani domluvit otevření stavby,“ sdělil Jan Brejcha za Klub za Starou Prahu. Kvůli zachování stavby vznikla například veřejná iniciativa Mazutka žije.
Město se zbavuje nepohodných staveb. Čtěte:
Bude další Transgas? Úředníci rozhodnou, zda padnou i další pražské domy
O zajímavou stavbu z hlediska technické infrastruktury jde podle Institutu pro plánování a rozvoj hlavního města Prahy (IPR Praha). „Je ukázkou toho, že architekti druhé polovině šedesátých let byli schopni i takové stavbě, jako je výtopna, vdechnout osobitý a jedinečný architektonický ráz, což se v dnešní době moc neděje,“ zmínil mluvčí IPR Praha Marek Vácha.
Mazutová výtopna patří podle Klubu Za starou Prahu mezi ojedinělé příklady industriální stavby s organicky pojatou lanovou střechou tvořenou betonovou skořepinou nad pravidelným šestiúhelným půdorysem.
ČTK již dříve uvedla, že podle Klubu Za starou Prahu výtopna představuje významnou součást architektonického dědictví, protože je součástí urbanisticky a architektonicky celostně pojatého obytného souboru experimentálního sídliště Invalidovna. S tímto tvrzením ale magistrát nesouhlasí. Pokud mělo podle pražské radnice někdy smysl prohlašovat stavby v sídlišti Invalidovna za kulturní památky, bylo to v době, kdy mělo sídliště jednotnou podobu. „Před rokem 2000 mělo jistý smysl prohlášení za kulturní památku všeho jako celku – areálu se všemi původními panelovými budovami, doplňkovými stavbami a s unikátním parterem se vzrostlou zelení a autorskými betonovými herními prvky, květníky s obkladem, s pergolami i s dalšími skulpturami,“ zmiňuje radnice v prohlášení.
Území sídliště už ale v současnosti „roztříštilo“ několik novostaveb. A další novostavby podle magistrátu přibydou. „Novostavby s převažující obytnou funkcí byly a jsou pro místo charakteristické a vhodné a nepoškozují předmět ochrany v daného území. Přesto tyto novostavby jednoznačně změnily a dále budou měnit autentické prostředí experimentálního sídliště Invalidovna s kdysi omezeným počtem panelových staveb a s výjimečně ucelenou plochou zeleného parteru,“ uvádí magistrát.
Výtopnu navrhli architekt Jan Zelený a statik František Bäumelt, postavena byla v letech 1964 až 1966. Do dnešních dnů se dochovala mimo technologickou část v původním stavu včetně komína.
