Konvergenční program podle Martina Jahna donutí vládu k systémovým změnám
Týdeník EURO uspořádal ve čtvrtek devátého září devátou debatní snídani byznysmenů s politiky. Nyní pod novým názvem EURO Business Breakfast. Byla zorganizována ve spolupráci se společností Ernest & Young a pražským Corinthia Towers Hotel. Za politiky přišli předseda vlády Stanislav Gross a ekonomický vicepremiér Martin Jahn.
Náš vzor.
Stanislav Gross začal tím, že si váží bohatých lidí. Je v zájmu společnosti, aby jich měla velké množství, jsou jejím zdravým základem. O sociální demokracii se říká, že je to rovnostářská strana, ale tak to není, prohlásil. Bohatí lidé jsou tahouni společnosti, je třeba dávat je za vzor. Proti těm, jejichž činnost ostatní poškozuje, je však nutné tvrdě vystupovat. „Jsem bytostně přesvědčen, že v toku veřejných financí je řada potůčků, kudy peníze odtékají jinam,“ oznámil premiér a požádal lídry byznys světa, aby pomohli tyto potůčky ucpávat. Nová vláda chce být lepší než její předchůdkyně ve zprůhledňování podnikatelského prostředí. Musí prý skončit doba, kdy nejlepší způsob, jak přijít k penězům, je napíchnout penězovod veřejných financí.
Porozumět podnikateli.
„Nejsem stoupencem minimálního státu,“ upozornil dále premiér byznysmeny. Vláda prý musí udržovat rovnováhu tří parametrů: konkurenceschopnosti, sociální soudržnosti a udržitelnosti veřejných financí. Pokud jde o konkurenceschopnost, premiér se hlásí k lisabonskému procesu dohánění Ameriky. Česko musí být aktivním účastníkem tohoto procesu, a proto je třeba, aby zvyšovalo svou konkurenceschopnost v ekonomice i v dalších oblastech.
Důležitá je samotná konkurenceschopnost lidí - aby český člověk nebyl nádeníkem, ale kvalifikovaným pracovníkem. K tomu je nutná vzdělanost, gramotnost, morálka, kreativnost, soudí premiér. Je třeba na to zaměřit celou vzdělávací soustavu. Populaci je také nutné učit kapitalismu - lidé by měli být schopni porozumět podnikatelům, kteří dokázali vzít svůj osud do vlastních rukou.
Tlumit rozdíly.
„Velmi vysoko“ staví premiér sociální soudržnost. Velké sociální napětí s sebou nese nestabilitu, a to znamená, že není konjunktura ani konkurenceschopnost. Je proto třeba transferem peněz i veřejných služeb tlumit nejkřiklavější rozdíly. S tím podle Grosse souvisí i moderní systém tvorby elit. Každý, kdo je schopný, by měl mít možnost se mezi elitu dostat. Je tudíž nutné budovat v Česku takzvanou prostupnou společnost.
Dobrá nálada.
Třetí vrchol vládního trojúhelníku – udržitelnost veřejných financí - souvisí s pozicí země ve světě. Je třeba, aby svět Česku důvěřoval, tvrdí Stanislav Gross a domnívá se, že jeho vláda je schopna nastartovat proces přibližování kritériím měnové unie. Průběžným mezníkem má být rok 2008, kdy se už Česká republika do maastrichtských kritérií vejde.
„Základní politickou filozofii“ formuluje předseda vlády takto: podpora aktivity, sankcionování pasivity. To se má projevit i v transferu veřejných prostředků, který by měl „pozitivní i negativní motivací“ nutit lidi k aktivitě. Okamžik, kdy budou ležet na stole konkrétní opatření, datuje Stanislav Gross na přelom let 2004 a 2005.
Podle premiéra není důvod nevěřit v dobrou budoucnost české společnosti. Rok od roku prý na tom budeme lépe, a proto je třeba šířit optimismus. To, co je před námi, je ve srovnání s řadou jiných zemí jednodušší. Stanislav Gross se prý přesvědčil, že Rumuni nebo Bulhaři, kteří se mají hůř, nejsou v takové skepsi jako my.
Můžou za to penze.
Hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček si myslí, že významným impulsem ke zvýšení konkurenční schopnosti české ekonomiky by bylo zjednodušení daňové soustavy. Podle Janáčka bylo v roce 1993, na startu daňové reformy, asi deset tisíc normostran daňových předpisů, nyní je to 44 tisíc. Plán Zdeňka Škromacha na zabránění zneužívání sociálních dávek je správný, ale proč má být uskutečněn až od roku 2006, když mezinárodní prameny uvádějí, že od USA po Německo deset až třicet procent příjemců dávek systém zneužívá? Kamil Janáček mimo to považuje za nešťastné vyjádření Bohuslava Sobotky, že nevidí důvod pro snížení ratingu ČR, které ohlásila agentura Standard & Poors. Sám očekává, že během tři čtvrtě roku sníží Česku rating také společnost Moody´s.
Stanislav Gross tvrdí, že podle jeho informací nebyl důvodem ke snížení ratingu ČR momentální stav, ale to, že když se porovnávaly různé položky u různých států, jinde si odškrtli nastartování důchodové reformy a u nás to chybělo. Premiér je pro zjednodušení daní, ale ne ve směru zavedení rovné daně. Ostatně pololetní výsledky na Slovensku prý „nejsou žádná sláva“. (Slovák Gabriel Eichler v této souvislosti podotkl, že on takové informace nemá.) Žádoucí je podle Grosse probrat se odečitatelnými položkami a „osekat“ je, což se dá udělat velmi rychle.
Systémová chyba.
Zneužívání sociálních dávek je u nás možná ještě masovější než třicet procent, myslí si premiér. Jestliže před šesti lety stály dávky sociální podpory asi tři a půl miliardy ročně, nyní je to patnáct až šestnáct miliard. Také zde lze prý sice bolestivě, ale poměrně rychle zasáhnout. Zdeněk Škromach však mluvil o změně celého systému životního minima a to jde podle předsedy vlády těžko zvládnout dřív.
Němec to spraví.
Stanislav Gross tvrdí, že jedním z důvodů změn na ministerstvu spravedlnosti bylo to, že „velký liberál“ v jeho čele má poměrně jasnou představu o tom, co udělat s rejstříkovými soudy. Premiér tak reagoval na poznámku předsedy představenstva Harmonie Group Viktora Čechury, že odstranění byrokratických překážek na straně rejstříkových soudů by bylo dobrým krokem k podpoře společenských elit.
Schází Grégr.
Gabriel Eichler, který dnes působí jako restrukturalizační poradce, přeje úspěch Martinu Jahnovi, ale upozornil, že na podobném postu nemohl nic dokázat v Česku Pavel Mertlík ani na Slovensku Ivan Mikloš. Podle Stanislava Grosse byl však někdejší permanentní konflikt Pavla Mertlíka s Miroslavem Grégrem „dán už od přírody“. Martin Jahn podobné problémy mít nebude, protože premiér dohlédne na to, aby ve vládě nikdo nikomu neházel klacky pod nohy. Kdo by se toho dopustil, „půjde z kola ven“.
Nový kabinet chce mimo to praktikovat cestu budování účelových uskupení, a právě proto byla nadresortní pozice Martin Jahna vytvořena. Nyní bylo například pod Jahnovou patronací zformováno účelové uskupení pro úpadkové právo, protože se ukázalo, že „útroby ministerstva“ by novou právní úpravu plodily neúměrně dlouho.
Ničivé zpoždění.
Šéf Škoda Holdingu Jiří Zapletal se vyslovil pro rychlejší zavedení mýtného, byť nejdříve manuálního. Premiér to podporuje. Ve vládě se prý „chytli“ právě kvůli tomu, že ministerstvo dopravy počítalo s mýtným nejdříve v roce 2006. Stanislav Gross má ambici, aby se zavedlo už v příštím roce, protože obrovský růst kamionové dopravy nás může zničit. Myslí si, že za pomalý postup příprav na mýtné může i boj výrobců dvou konkurenčních systémů. S tím ale nesouhlasí generální ředitel českého a slovenského zastoupení Microsoftu Jiří Devát. Podle něj soutěž koncepcí vždy vede k větším přínosům. Chyba je prý na straně státu, který neví, co chce, anebo licituje o cenu.
Rejstříky a konkursy.
Martin Jahn je rád, že se kolem rejstříků podařilo dosáhnout toho, aby se ministerstvo spravedlnosti nesnažilo přebít poslanecký návrh, jenž není dokonalý, ale lze ho v ústavněprávním výboru sněmovny dokončit. Parlament snad přijme zákon tak, aby zrychlení zápisů do obchodního rejstříku mohlo fungovat už od příštího roku.
Pokud jde o úpadkové právo, zde naopak očekává vstřícnost od opozice. V Parlamentu je takzvaná bankovní novela koaličních poslanců, která je dobrá, ale neřeší problém komplexně. Vláda by chtěla, aby pracovní skupina vedená Martinem Jahnem a Pavlem Němcem ještě letos dokončila úplnou rekodifikaci úpadkového práva tak, aby nová úprava mohla platit od 1. ledna 2006.
Pokud jde o Zákoník práce, nelze podle vicepremiéra protlačit změny přes odpor odborů nebo naopak přes odpor zaměstnavatelů. Pracovní právo považuje Martin Jahn za „nejproblematičtější“, ale i tam by rád dosáhl konsenzu.
Nepřipravené zdravotnictví.
Generální ředitel Olympusu C&S Petr Hanzlík připomněl ještě jednu „nejproblematičtější“ oblast, a sice zdravotnictví. Podle Jahna je reforma zdravotnictví ze všech reforem nejméně připravená. Jediné, co nás k ní dovede, je reforma veřejných financí a konvergenční program. Celá vláda prý pochopila nezbytnost systémových reforem. Sám vicepremiér „nemá problém“ se spoluúčastí pacienta. Nepovažuje ji za asociální a myslí si, že by to vláda měla zvážit.
Bič na vládu.
Vicepremiér si myslí, že vláda nepodlehne pokušení využít veřejné finance pro volební vítězství ČSSD (otázka šéfa společnosti Factum Invenio Jana Herzmanna). Zárukou by mělo být, že za neplnění Konvergenčního programu hrozí sankce v podobě zastavení čerpání kohezních fondů. Pro příští rok vidí „jako velmi problematické“ dosáhnout výdajového stropu a snížit schodek rozpočtu o dalších deset miliard, protože příští rok nelze snížit mandatorní výdaje. V dalších letech ale na základě strukturálních změn, ke kterým bude vláda donucena v oblasti sociálního a zdravotního zabezpečení i jinde, ale lze podle Jahna Konvergenční program dodržet. Je to prý „největší bič na vládu“ aby se nechovala tak, jak Jan Herzmann říkal.
Telecom a doly.
Jan Sýkora z Wood and Company se ptal na privatizační záměry vlády a na využití utržených prostředků. Martin Jahn odpověděl, že rozpočtové výdaje jsou v souladu s konvergenčním plánem zastropovány, takže výnosy z privatizace půjdou v převážné míře na snižování schodku. Zastropovány jsou i výdaje v mimorozpočtových fondech, což by ale podle Jahna mělo být opatřeno jednou výjimkou, a tou je Fond dopravní infrastruktury. „Doprava přes Česko slouží celé Evropě a měli bychom jednat o tom, aby tyto stropy byly výrazně zvednuty,“ tvrdí.
Rychle se bude privatizovat Český Telecom a Severočeské doly. ČEZ se privatizovat nebude, a to ani šestnáct procent, po dobu minimálně dvou až tří let. Vláda se chce zavázat k tomu, aby veškeré výnosy z případné privatizace ČEZ byly použity na penzijní reformu.
Špatné nastavení.
Martin Jahn míní, že vláda musí mít priority. Když bude chtít udělat všechno, neudělá nic. Některé věci se snad podaří alespoň nastartovat. Patří mezi ně například nalezení rovnováhy mezi požadavky ekologie a průmyslu. Problém je prý v tom, že v posledních dvou třech letech „to bylo strašně špatně nastaveno a strašně špatně s tím lze hýbat“. Priorita byla výrazně na straně ekologie a bude těžké to opustit. Pokud jde o Národní alokační plán (více na straně 38), většina ministrů podle Jahna podpoří návrh ministerstva průmyslu a obchodu. Sám se zavázal k tomu, že se pokusí udělat audit ekologické legislativy. „Pokud zjistíme, že jdeme výrazně nad rámec EU, budeme iniciovat legislativní změny Ale bude to velmi komplikované,“ uvedl.
Příští EURO Business Breakfest bude před Vánocemi a snad přijde Václav Klaus.
