DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍLetos podruhé mohou manželé využít společného zdanění. Pomůže jim to ušetřit peníze. Podívejme se tedy na základní principy a konkrétní příklady využití této metody.Společné zdanění mohou uplatnit jen manželé, kteří vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti.
DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ Letos podruhé mohou manželé využít společného zdanění. Pomůže jim to ušetřit peníze. Podívejme se tedy na základní principy a konkrétní příklady využití této metody. Společné zdanění mohou uplatnit jen manželé, kteří vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Tyto podmínky postačí splnit nejpozději poslední den zdaňovacího období, za které manželé uplatňují společné zdanění. Teoreticky tedy postačí, jsou-li manželi s jedním dítětem ve společné domácnosti alespoň k 31. prosinci 2006. Domácnost tvoří podle § 115 občanského zákoníku fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Oba manželé přitom nemusí mít stejné trvalé bydliště. Pojem vyživované dítě se posuzuje podle znění § 35c zákona o daních z příjmů. Dodejme, že společné zdanění nemůže uplatnit druh s družkou nebo bývalí manželé. KDY NELZE UPLATNIT SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ Společné zdanění manželů nelze uplatnit za zdaňovací období, pokud alespoň jeden z manželů za toto období: a) má stanovenou daň paušální částkou, b) má povinnost stanovit minimální základ daně, c) využívá institutu spolupracujících osob nebo zdaňuje příjmy dosažené za více zdaňovacích období, d) uplatňuje slevu na dani z titulu poskytnutí příslibu investiční pobídky, e) má povinnost podat daňové přiznání při prohlášení nebo zrušení konkurzu. Příklad 1 Manžel podniká ve stavební výrobě na základě živnostenského oprávnění. Za rok 2006 dosáhne základu daně z podnikání ve výši 650 tisíc korun. Současně vypomáhá jako spolupracující osoba svému synovi v provozování zámečnické živnosti. Manželka je zaměstnána a za rok 2006 dosáhne příjmů ze závislé činnosti ve výši 160 tisíc korun. V domácnosti s manželi žijí dvě děti. Manželé nemohou využít metodu společného zdanění, pokud budou na manžela jakožto na spolupracující osobu převedeny příjmy a výdaje z podnikání jeho syna. Příklad 2 Manžel provozuje od roku 2004 jako soukromý podnikatel restauraci. S ohledem na vynaložené výdaje na opravu provozovny v roce 2006 dosáhne za toto zdaňovací období základu daně 89 tisíc korun. Manželka podniká jako dealerka a dosáhne základu daně z podnikání ve výši 290 tisíc korun. Manželé vyživují jedno dítě ve společné domácnosti. Vzhledem k tomu, že na manžela se vztahuje povinnost vypočítat daň z minimálního základu daně ve výši 112 900 korun, nelze u manželů využít metody společného zdanění. VÝPOČET SPOLEČNÉHO ZÁKLADU DANĚ MANŽELŮ Oba manželé při použití společného zdanění vycházejí z takzvaného společného základu daně. Ten je součtem všech dílčích základů daně obou manželů. V daňovém přiznání se výpočet společného základu daně manželů projeví v příloze číslo 5. Společný základ daně se sníží o nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů za oba manžele. Konkrétně se jedná o:
- dary, - úroky z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru poskytnutého na bytovou potřebu, - příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, - příspěvky na soukromé životní pojištění - členské příspěvky zaplacené členem odborové organizace této odborové organizaci. Nezdanitelné části základu daně může uplatnit i ten z manželů, který před společným zdaněním neměl zdanitelné příjmy (kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně), jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění. Příklad 3 Manželé vyživují jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Manžel dosáhne za zdaňovací období roku 2006 základ daně z podnikání ve výši 320 tisíc korun. Manželka je v domácnosti a nemá zdanitelné příjmy. Manžel si hradí penzijní připojištění ve výši 18 tisíc korun za rok, v září 2006 poskytl na základě darovací smlouvy dar ve výši 40 tisíc korun na provoz sportovního oddílu. Manželé uplatní v daňovém přiznání metodu společného zdanění. Hodnotu daru podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů může od základu daně odečíst ten z manželů, který dar poskytl, a to až do výše 10 procent svého základu daně. DAŇOVÁ ZTRÁTA Jak postupovat, když některý z manželů vykáže ve zdaňovacím období, za které uplatní společné zdanění manželů, u svých příjmů z podnikání a z jiné samostatné činnosti nebo u příjmů z pronájmu daňovou ztrátu (aniž se na poplatníka vztahuje ustanovení o minimálním základu daně)? Tato ztráta se nezahrnuje do společného základu daně, ale manžel (manželka) ji uvede do svého daňového přiznání. Tuto daňovou ztrátu si může odečíst od svého základu daně ten z manželů, který ji vykázal, a to v následujících pěti zdaňovacích obdobích, pokud v těchto zdaňovacích obdobích neuplatní manželé společné zdanění. Příklad 4 Manžel zahájil provozování živnosti v roce 2005. Za zdaňovací období roku 2006 dosáhne daňovou ztrátu z podnikání ve výši 65 tisíc korun. Manželka má příjmy ze zaměstnání a její základ daně ze závislé činnosti činí 320 tisíc korun. Je členem odborové organizace na pracovišti a na členských příspěvcích zaplatila za rok 2006 částku 4500 korun. Manželé vyživují jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Daňové zvýhodnění na dítě uplatňuje manželka. Na manžela se nevztahuje minimální základ daně. Manželé uplatní společné zdanění. Jako odčitatelnou položku lze uplatnit zaplacené členské příspěvky do výše 1,5 procenta zdanitelných příjmů ze závislé činnosti, maximálně však částku 3000 korun. Manžel si může uplatnit daňovou ztrátu z roku 2006 ve výši 65 tisíc korun v následujících pěti zdaňovacích obdobích, pokud v těchto obdobích neuplatní manželé společné zdanění. Daňovou ztrátu, která byla vykázána některým z manželů ve zdaňovacím období, kdy neuplatnili metodu společného zdanění, si může od svého základu daně odečíst ten z manželů, který ji vykázal v předcházejících obdobích, i v případě použití metody společného zdanění. Příklad 5 Manžel dosáhne za zdaňovací období roku 2006 základ daně z podnikání ve výši 250 tisíc korun. Manželka má základ daně ze závislé činnosti ve výši 120 tisíc korun. Uplatňují slevu na jedno dítě. Manžel má ze svého podnikání dosud neuplatněnou daňovou ztrátu z roku 2004 ve výši 45 tisíc korun. Manželé uplatní v daňovém přiznání za rok 2006 metodu společného zdanění. JAK PODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ**
Společné zdanění uplatňuje každý z manželů ve svém daňovém přiznání. Obě daňová přiznání musí být podána manžely ve stejné lhůtě. V příloze číslo 5 k tomuto přiznání uvede každý z manželů údaje potřebné pro výpočet společného základu daně za oba manžele. Každý z nich uvede do svého přiznání polovinu společného základu daně sníženou o polovinu nezdanitelných částí základu daně za oba manžele, ze které vypočte daň. Z takto vypočtené daně uplatní každý z manželů ve svém daňovém přiznání příslušné slevy na dani.
Pokud se manželé rozvedou, nebo některý z nich zemře před podáním daňového přizn
