BANKOVNÍ SLUŽBY O Češích se říká, že jediný finanční produkt, který znají, jsou bankovní účty. Nicméně i tady zaostáváme za západoevropskými zvyklostmi.
BANKOVNÍ SLUŽBY O Češích se říká, že jediný finanční produkt, který znají, jsou bankovní účty. Nicméně i tady zaostáváme za západoevropskými zvyklostmi. Zatímco v České republice má bankovní účet 64 % populace nad patnáct let, v Rakousku činí srovnatelný údaj 94 % a v Německu má účet v podstatě každý. Z výzkumu, který v zemích střední a východní Evropy nedávno prováděla na objednávku Bank Austria Creditanstalt společnost Gfk, vyplývá, že i ve využívání různých bankovních produktů tento region zatím poměrně výrazně zaostává za zeměmi EU. Platí to i pro Českou republiku, byť v daném regionálním porovnání obvykle zaujímá přední pozice. Tak například v Rumunsku má bankovní účet jen 16 % občanů starších 15 let, v Bulharsku ještě o procentní bod méně. Naproti tomu zase Slovinsko je na tom lépe - finanční „život“ soukromé klientely se mnoho neliší od N ěmecka či Francie. V některých ohledech jsou výsledky uvedeného průzkumu překvapivé. Tak třeba ipřes viditelný úvěrový boom u nás nějaký typ bankovních úvěrů čerpá jen 6 % populace nad 15 let, zatímco naopak spořicí produkty využívá 35 % občanů. Na tomto poli nás „předstihují“ jen Slovinci, když rekordmany jsou Slováci, kde spoří 53 % populace nad 15 let. V této souvislosti stojí za zmínku důvody, proč se v té které zemi spoří. V celém regionu jedině Češi a Slováci mají za nejsilnější argument dovolenou, když třeba v Rumunsku je to vedle zařízení pro domácnost finanční podpora rodiny. Zbývá dodat, že lidé v Česku (40-60 % ze všech dotazovaných) považují za nejatraktivnější typ spoření, resp. investic nemovitosti a vedle nich státem podporované penzijní připojištění a stavební spoření. Úplně stejné investiční preference má nikoli překvapivě ekonomicky „blízké“ Slovensko. Pokud se ale průzkum soustředil na čistě finanční investiční nástroje, respondenti v ČR projevovali největší zájem o akcie, vedle nich pak o investiční fondy. Mezi středo a východoevropským regionem a západní částí evropského kontinentu ovšem vyslovené propastné rozdíly panují v oblasti konkrétní hodnoty úspor i investic. V zásadě jde o řádový rozdíl. Zatímco v přepočtu na hlavu se třeba investice do penzijních fondů a životního pojištění v eurozóně pohybují kolem 11 000 eur, v P olsku, které má regionální primát, je to pouze 679 eur. Stejně tak v investičních fondech má každý obyvatel Česka „uloženo“ jen 460 eur, v eurozóně jsou to 5324 eura. Podobně to vyhlíží ive sféře bankovních depozit. U nás mají průměrnou hodnotu zhruba 90 000 korun, když u našich rakouských sousedů je to takřka 600 000 korun. ZÁJEM O ÚVĚROVÉ PRODUKTY**
(populace nad 15 let v %, čerpající nějaký typ úvěru)
Slovinsko 21
Polsko 15
Chorvatsko 13
Maďarsko 9
Bosna a Hercegovina 7
Česká republika 6
Bulharsko 5
Rumunsko 5
Srbsko/Černá hora 5
Slovensko 4
Pramen: Gfk, BA-CA
