Světu nový ropný šok nehrozí, Írán je proti zvýšení těžby
Cena ropy Brent na londýnském trhu stoupla minulý týden už na 30 dolarů za barel a na newyorské burze se pohybovala dokonce kolem 33 dolarů. Je nejvyšší od války v Perském zálivu, kdy po vpádu Iráku do Kuvajtu před devíti lety překročila úroveň 40 dolarů za barel. Odborníci se domnívají, že pokud by Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) na svém zasedání koncem března nezvýšila těžební kvóty (o čemž se spekuluje), bude svět možná letos čelit novému ropnému šoku. Bezprostřední krize nehrozí. Předražená ropa už sice začala poškozovat spotřebitele a může narušit ve svém důsledku celou světovou ekonomiku, ale dopad vysokých cen by podle odborníků neměl být tentokrát tak hrozivý, jako tomu bylo po válce v Perském zálivu nebo po dvou ropných šocích v letech 1973–1975 a 1980–1982, které vedly ke globální ekonomické recesi. Dnes nikdo s přílišným poklesem tempa hospodářského růstu nepočítá, protože vyspělé ekonomiky jsou po dvaceti letech diverzifikace energetických zdrojů a po dosažených úsporách energie mnohem odolnější vůči krizím. A jsou především méně závislé na ropě. Hospodářská produkce na barel spotřebované ropy se od roku 1973 v zemích OECD zdvojnásobila. Například ropný účet americké ekonomiky představuje nyní jen tři procenta HDP proti devíti procentům v sedmdesátých letech. Přesto nelze přehlédnout, že trojnásobný vzestup cen ropy už proti loňsku mírně zvedl ceny hlavního spotřebního zboží a začal se promítat do inflace mnohých zemí – například i v dosud výborně fungující ekonomice USA, kde v minulých týdnech nastala kritická situace v zásobování benzinem a topným olejem a kde zásoby ropy klesly na historické minimum. Jak uvádějí americké zdroje, průměrný americký řidič letos zaplatí o 400 dolarů za benzin více než loni. Ale i v Evropě vyšší ceny benzinu a topné nafty zdražily spotřební zboží. Například ve Velké Británii o 0,5 procenta, takže meziroční míra inflace se tam bude v březnu pohybovat kolem tří procent, uvedla minulý týden britská studijní skupina Lombard Street Research. Daleko hůře by na tom mohly být rozvojové země. Jejich průmyslová výroba i další hospodářská odvětví jsou totiž stále příliš energeticky náročné. Kdo profituje. Vysoké ceny ropy chce udržet zejména Írán. Pomohly by mu řešit špatnou finanční situaci, zvláště snížit rozpočtový deficit. Íránský státní rozpočet pro letošek počítal s průměrnou cenou ropy jen kolem 14,80 USD za barel a třicetidolarová cena by jeho příjmy výrazně navýšila. Írán je v OPEC v čele skupiny cenových jestřábů. Je zásadně proti jakémukoliv navýšení těžby. Kartel přes–to už nyní těží kolem 24 milionů barelů denně (i když jeho těžební kvóta od loňského března činí 22,97 milionu barelů denně a platí do 31. března 2000), protože například Nigérie, Venezuela a někteří další členové kvóty nedodržují. Dnešní ceny ale vyhovují i dalším členům OPEC, například Alžírsku nebo Libyi. Saúdská Arábie se rovněž netají tím, že by jí vyhovovala vyšší cena, ale v zájmu stability trhu je vstřícná a je pro zvýšení těžby. Šance ale je. Americký ministr energetiky Bill Richardson nedávno absolvoval diplomatická jednání v zemích Perského zálivu a naznačil, že řada tamních významných producentů ropy by se zvýšením těžby i exportu ropy souhlasila. Vstřícně se už vyjádřily Saúdská Arábie a Kuvajt a připojila se i Venezuela. Ze zemí stojících mimo kartel jsou připraveny zvýšit dodávky na světový trh Mexiko a Rusko. Úřadující ruský prezident Putin nedávno prohlásil na ropné konferenci na Sibiři, že Rusko letos produkci zvýší z loňských 304,8 milionu tun nejméně na 308 milionů tun (to jest asi na dvě miliardy barelů). Zatím není zcela jasné, jak velkého zvýšení produkce ropy bude vůbec třeba, aby se cenová spirála zastavila. Bývalý saúdskoarabský ministr ropného průmyslu Ahmada Zakí Jamání se domnívá, že bude nutné produkci zvýšit o pět procent (asi o 1,7 milionu barelů denně), aby se ceny dostaly zpět na 20 dolarů za barel. Odborníci však soudí, že to nebude stačit. Michael Rothman z firmy Merrill Lynch uvádí, že skladové zásoby ropy ve spotřebitelských zemích vzhledem k ještě neskončené topné sezoně klesají až o tři miliony barelů denně (světová poptávka po ropě se pohybuje kolem 70 milionů barelů denně). Spolu s dalšími odborníky se shoduje v tom, že uvažované zvýšení dodávek o 1,7 milionu barelů denně zmírní tlak na ceny jen dočasně a navrhuje zvýšit těžbu o dalších 1,5 milionu barelů, tedy celkem o 3,2 milionu barelu denně. To by teprve mělo cenový vývoj ropy zvrátit. Rozhodne konference OPEC. Jaký bude další letošní vývoj trhu ropy ukáže až výroční zasedání OPEC 27. března ve Vídni. Pokud kartel ponechá v platnosti dosavadní těžební kvóty členských zemí (jak mnozí prosazují), hrozí, že se cena ropy s příchodem jarní řidičské sezony a vyšší spotřeby benzinu dále zvýší. Pokud by ale OPEC odsouhlasila výraznější zvýšení těžby, měla by se ropná spirála zastavit.
