V těsném sousedství Staroměstského náměstí, v samém centru města, a přece stranou od zaběhnutých turistických tras, jsme v Jáchymově ulici narazily na klasickou českou restauraci. V interiéru připomínajícím tovární halu z přelomu minulého století personál inzeruje lákadlo, jemuž málokdo odolá – olbřímí řízky z různých druhů mas, tři druhy budějovického budvaru a moravská vína z Habánských sklepů.
Podnik budí dojem, že v sezoně žije především z turistů (za teplého počasí expanduje i na chodník v podobě zahrádky), teď je však v prostoru ohraničeném rozměrnou plazmovou obrazovkou, industriálními exponáty a jakýmisi dělnickými šatními skříňkami jako po vymření. Usedáme ke kulatému stolku u okna, prozíravě zády ke sportovnímu přenosu, rapu dunícímu z reproduktorů však neunikneme. Vzhledem k nabídce vydatných českých jídel volíme jako předkrm pouze zelný salát s mrkví a křenem. Navzdory očekávání se v něm tento kořen příliš neprojevuje, asi se seznámil se struhadlem už před drahnou chvílí, zelí je působením olejového dresinku uleželé s mírně nahořklou chutí, která svědčí o úpravě za syrova.
Jako hlavní chod volíme klasickou svíčkovou na smetaně a krůtí řízek v sýrovém těstíčku. Svíčková je v očekávané uniformě – v omáčce patřičné barvy (nikoli oranžové, která by vypovídala o převaze mrkve v sosu) se koupe čtveřice humpoláckých, bělavě buchtózních knedlíků (patrně z nejbližší samoobsluhy) a dva plátky hovězího, naštěstí křehké konzistence. Celá kreace je ozvláštněna smaženým jablíčkem (překvapivě v trojobalu!) s čepicí syntetické šlehačky a lžičkou brusinek, citron absentuje. Něco jako vylepšená hospodská klasika.
Krůtí řízek pokrývá dobře dvě třetiny velkého bílého talíře s logem Budweiseru. Sekundují mu pouze kadeřavá snítka salátů lollo, dva plátky salátové okurky, měsíček rajčete a zelená petrželka. Přílohu jsme zvolily klasickou – vařené brambory, které okupují samostatný talíř. Již první pohled na ně vzbuzuje jisté obavy – jsou zcela bledé, s nádechem do zelena. K zakousnutí rozhodně nelákají, ale jsme tady pracovně, tak nám nezbývá než ochutnat. Naše podezření se bohužel potvrzuje, od uvaření brambor již uplynula hezká řádka hodin, možná i dnů… Jejich ohřátí i tuk, jímž byly pokropeny, k lepšímu dojmu nepomohly a zelená petrželka je bohužel také nespasila. Jaká škoda, vždyť kdy jindy jsou brambory tak chutné jako na podzim? (Chtělo by se dodat, jak které…) Řízek je sice gigantický, ale téměř neslaný a sýrové těstíčko je tlustší a tužší, než je nám milé. Vzhledem k tomu, že řízky jsou inzerované jako jakási vlajková loď podniku, je poněkud s podivem, že kvantita zde kvalitu jasně poráží na lopatky.
K úplnému obrázku nám schází zkušenost s místními dezerty. Lákají nás smažená jablíčka se skořicí, ale tušíme, že vzorek už jsme měly tu čest ochutnat v porci svíčkové. Nakonec se přikláníme k piškotové roládě s vanilkovou zmrzlinou, název zní nejzajímavěji. Na velkém talíři dostáváme dva opravdu velké kusy čehosi (obří porce tu zřejmě nejsou spojovány pouze s řízky), pohřbené pod lavinou sprejové šlehačky. Roláda je s největší pravděpodobností prefabrikovaného ražení; oba pláty jistě ukrojil týž kuchař (poznáváme povědomou knedlíkovou míru). „Piškot“ pravděpodobně obsahuje mleté oříšky, ale i tak svou chutí a suchou strukturou připomíná nejspíše piliny. Díky zmrzlině (ostře žluté barvy a příslušně chemické chuti) celý útvar trpí jakousi posmrtnou ztuhlostí, domýšlíme se, že mrazicí box opustil teprve nedávno. Vzhledem k naprosto fádní chuti (před kterou prostě není úniku – těžko říct, která ze tří složek – piškot, zmrzlina, šlehačka – je horší) není v našich silách obrovitou porci zvládnout.
Objednáváme si kávu Illy, kterou si trochu spravujeme chuť, a nad účtem vystaveným na částku 520 korun bilancujeme. Suma se jeví vzhledem k lokalitě jako zcela přijatelná, my však bohužel máme ke spokojenosti daleko. Zdá se, že jsme natrefily na „vyvařovnu“ pro turisty, jimž chce Jáchymka zacpat pusu (a břicha) obrovskými porcemi. Kvalita provedení ovšem pokulhává stejně jako obsluha, která neudělá ani krok navíc nad nejnutnější minimum. Škoda, stejně jako zajímavého interiéru. Ani ten však v Jáchymce chuťové zážitky vylepšit nedokáže.
Value for money 4/10
Plus: nápaditý interiér ve stylu staré továrny
Minus: všechno ostatní
Jáchymka
Adresa: Jáchymova 4, Praha 1
Tel.: 224 819 621, www.jachymka.crnet.cz
- Otevírací doba: 11–23 denně
- Počet míst: 60
- Druh kuchyně: česká
- Platební karty: všechny
- Jazyková vybavenost personálu: němčina, italština, ruština, angličtina, španělština
- Země původu nabízených vín: ČR
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 6 bodů z 10
Prostírání 8 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 9 bodů z 10
Chování personálu 6 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 13 bodů z 20
Celkem 42 bodů z 60
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
Brokolicová polévka 32 Kč
Zelný salát s křenem 38 Kč
Uzená panenka s kyselou okurkou, křenem a hořčicí 135 Kč
Telecí řízek 249 Kč
Mlsounovy koktejlové řízečky z vepřové panenky 165 Kč
Svíčková na smetaně s houskovým knedlíkem, smaženým jablíčkem a brusinkami 168 Kč
Pečená kachna (zelí, houskový knedlík) 325 Kč
Grilovaná jehla Budvar (kuřecí prsa, vepřová kýta, cibule, špek, paprika, uzenina) 185 Kč
Krůtí řízek v sýrovém těstíčku 145 Kč
Smažená jablíčka se skořicí, cukrem a šlehačkou 58 Kč
Piškotová roláda plněná vanilkovou zmrzlinou, šlehačka, čokoládová poleva 58 Kč
Výběr z vinného lístku:
Ryzlink rýnský, Habánské sklepy, 0,75 l 150 Kč
Rulandské bílé, Habánské sklepy 155 Kč
Veltlínské zelené, pozdní sběr, Habánské sklepy 295 Kč
Svatovavřinecké, Habánské sklepy 150 Kč
Selection Barrique, Bohemia Vinum 255 Kč
Cabernet Sauvignon, Mikulov 295 Kč
