Ačkoliv se při něm vatová tyčinka do mozku nestrká, odběr z nosohltanu může být cítit jako zubatý klacek vražený do nosních dutin. Test na koronavirus mnoho lidí podstupuje pravidelně a většina z nich se jistě shodne, že se nejedná o nic příjemného. S radostí by vyměnili šťouchnutí do nosu za prosté plivnutí do misky a následné otestování slin PCR metodou. A přesně to umí zařídit startup DIANA Biotechnologies.
Vznikl na jako spin-off Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, věnuje se výzkumu nových léků a citlivých diagnostických metod. A taky PCR testům na covid, jichž může v případě potřeby vyrobit více než sto tisíc denně. A ve vlastní laboratoři DIANA Lab v Praze jich pak během 24 hodin umí vyhodnotit až deset tisíc.
„Když na jaře 2020 propukla pandemie covid-19, Česko se potýkalo s nedostatkem testů a bylo závislé na dovozu technologie ze zahraničí. Proto jsme se rozhodli využít našich znalostí a kapacit, dočasně jsme přerušili svoje dosavadní projekty a plně jsme se začali soustředit na vývoj ultra citlivých PCR testů,“ říká provozní ředitel DIANA Biotechnologies Martin Dienstbier. Kromě toho pomohli laboratořím s automatizací, díky níž mohli zdravotníci vyhodnocovat tisíce vzorků denně. Dnes zajišťuje česká firma 30 procent všech PCR testů v republice.
Plivni do zkumavky
Jenže ačkoliv je testování ze slin jednodušší, zůstává oproti odběrům z nosu v menšině. „PCR testy stěrem z nosohltanu tu byly jako první a historicky jsou vnímány jako zlatý standard testování na respirační onemocnění. Jsou jim přizpůsobeny všechny laboratoře a posun k testování ze slin znamená určitou úpravu postupů, kterou ne všichni chtějí podstoupit,“ vysvětluje ředitel. „Nicméně naše PCR testy ze slin se kvůli své jednoduchosti a přesnosti postupně úspěšně prosazují. Dodali jsme jich do laboratoří již více než půl milionu,“ dodává.
Efektivita českých testů ze slin láká především firmy a školy, protože se jedná o samoodběr a na rozdíl od výtěru z dutin k plivnutí nikdo nepotřebuje odbornou asistenci. „Máme vyzkoušeno, že pravidelné PCR testy ze slin dokáží zcela eliminovat šíření covid-19 v kolektivu. Díky jejich vysoké citlivosti a spolehlivosti totiž naše testy zachytí nemocného ještě před vypuknutím příznaků, kdy je málo infekční pro své okolí. Při pravidelném testování jednou týdně pak stačí dát do izolace jen toho, kdo je pozitivní, a přetestovat jeho nejbližší kontakty. Do karantény tak nemusí jít celý kolektiv, jako je tomu nyní u antigenních testů ve školách“ tvrdí Dienstbier.
„My se v DIANA Biotechnologies testujeme už od začátku roku dvakrát týdně a za celou dobu se nám nestalo, že bychom řešili přenos na pracovišti. Když se někdo nakazil zvenčí a přinesl nákazu do firmy, PCR testy nemoc odhalily ještě v bezpříznakové fázi. V několika případech o sedm až deset dní dříve, než se projevily příznaky,“ popisuje ředitel. Stejnou zkušenost měla prý i jedna z klientských firem. Na jaře se jí za pomoci antigenních testů stále nedařilo nákazu zcela vymýtit. Po přechodu na pravidelné PCR testy se i bez omezení provozu podařilo do tří týdnů dostat počet nově nakažených na nulu.
Přesné PCR testy navíc umožňují zkrátit dobu karantény. Pokud má totiž testovaný tři dny po rizikovém kontaktu negativní test, je již velmi nepravděpodobné, že je infikován, a mohl by být z karantény uvolněn.
Chřipka i rakovina
„Testy na covid-19 jsou ale jen odbočením od našeho primárního zaměření, kterým je vývoj léčiv a vysoce citlivých diagnostických metod,“ zdůrazňuje Dienstbier. Činnost firmy vychází z technologie DIANA, kterou na AVČR vynalezl CEO společnosti Václav Navrátil. Nyní, když se pandemie zmírňuje, se firma vrací zpět k výzkumu, který by měl urychlit a usnadnit vývoj nových léků či diagnostiku nemocí. „Jsme přesvědčeni, že v budoucnu naše aktivity ve vývoji léčiv nebo třeba unikátní technologie přípravy protilátek výrazně přesáhnou i náš nynější úspěch ve vývoji covid-19 testů. Každopádně ale v oblasti PCR diagnostiky plánujeme zůstat, vyvíjíme nové testy na další virová onemocnění a chceme se výrazně prosadit i v zahraničí,“ vysvětluje Dienstbier.
Vývoj nových léčiv je dlouhý a finančně náročný proces, na němž typicky spolupracuje mnoho subjektů. DIANA Biotechnologies chce především hledat nové účinné látky, které by se mohly léky stát, a zajišťovat preklinické studie. Na klinických testech a uvedení léků na trh plánuje česká společnost spolupracovat s partnery z řad mezinárodních farmaceutických firem. Startup se přitom nezabývá jen jedním typem léku na konkrétní potíže. Aktuálně podle Dienstbiera společnost pracuje na vývoji látek použitelných proti chřipce i proti rakovině.
„Máme unikátní technologii, na jejímž základě budujeme platformu, která má potenciál přispět k vývoji mnoha různých léčiv v různých indikacích,“ vysvětluje ředitel. Část technologie DIANA navíc nabízí klientům jako placenou službu. Kupují si ji farmaceutické firmy i vědecká centra.
Patent nestačí
Samotné testování léků nezřídka trvá i 15 let a stojí desítky miliard korun. Na začátku výzkumníci musejí najít chemické látky, které ovlivňují v těle patologický děj, proti němuž se bojuje. Například inhibují konkrétní enzym. Dále samozřejmě nesmí být toxické a lidské tělo je musí dokázat vstřebat. Právě tomuto hledání a charakterizaci látek se český startup věnuje. Až poté následují klinické studie, kdy se již látky testují na pacientech, čehož už se DIANA Biotechnologies neúčastní.
Světové databáze jsou podle Dienstbiera plné patentů, které nikdy nebyly využity. Na trh se dostanou zlomky procent látek, s nimiž se začíná pracovat. „Jedná se tedy o velice rizikové podnikání a pro úspěch je důležité nemít jen jedno eso v rukávu – proto i my počítáme s tím, že těch programů vývoje musíme spustit větší množství, aby alespoň jeden na konec uspěl. A díky naší platformové technologii jsme schopni právě toto udělat,“ říká ředitel.
Cíle DIANA Biotechnologies rozhodně nejsou malé. Obor biotechnologií a farmaceutického vývoje nepatří v Česku k nejsilnějším sektorům průmyslu, což chce startup změnit. „Možná to bude znít až příliš sebevědomě, ale naším cílem je opravdu z DIANA Biotechnologies postupně vybudovat „český Roche“ – to znamená velkou farmaceutickou a diagnostickou firmu, která bude založena na špičkovém výzkumu a vývoji a která se prosadí na globální úrovni, i když bude nadále sídlit v ČR. Čeká nás v tom ještě spousta práce, ale myslím, že k tomu máme velice dobře našlápnuto,“ uzavírá Dienstbier.
