MALÍ AKCIONÁŘI Firem, které chtějí využít nové podoby zákona a zbavit se drobných akcionářů, velmi rychle přibývá. Vyvlastňování několika procent akcií, které jsou rozptýleny mezi menšinové podílníky, se stalo hitem letních valných hromad.
**MALÍ AKCIONÁŘI
Firem, které chtějí využít nové podoby zákona a zbavit se drobných akcionářů, velmi rychle přibývá. Vyvlastňování několika procent akcií, které jsou rozptýleny mezi menšinové podílníky, se stalo hitem letních valných hromad.
Poté, co nucený odkup ohlásily ČEZ, OKD, Český Telecom, Unipetrol či Agrofert, rozhodli majoritní akcionáři minulý týden ve stejném duchu u celé řady dalších společností. Například valná hromada České pojišťovny před několika dny schválila vykoupení téměř 70 tisíc cenných papírů od zhruba 6500 malých podílníků. Ti za akcii dostanou od většinového vlastníka PPF slušných 21 288 korun, tedy téměř o šest tisíc korun více, než byla hodnota akcie na burze před oznámením odkupní ceny.
Podobné rozhodnutí učinil i majitel Pivovarů Staropramen, světová jednička Inbev, nebo většinový vlastník Plzeňského Prazdroje, světová dvojka SABMiller. Celkem vytěsnění malých akcionářů plánuje téměř 60 tuzemských společností a podle některých odhadů připadá tento postup v úvahu u více než 300 podniků.
Samotné vyvlastnění několika zbylých procent akcií není podle ekonomů nijak neetické a pro společnosti je velmi výhodné. Ušetří jim totiž velké náklady, které mají především při konání valných hromad a informování často i tisíců akcionářů. „Vlastnictvím sta procent akcií se navíc zjednoduší i řízení společnosti a její zapojení do skupiny mateřské firmy,“ podotýká Lukáš Dufek z Komerční banky.
Analytici připomínají, že společnost obecně vydává akcie, pokud potřebuje kapitál. Podle Tibora Bokora zWood&Company by tak měla mít i právo vykoupit akcie zpět, pokud již kapitál nepotřebuje. „Vlastník více než 90 procent akcií firmu kontroluje a řídí, je zodpovědný za výkony společnosti a také nese největší riziko,“ říká Tomáš Gatěk z Patria Finance. Podle něho menšinoví akcionáři navíc občas zneužívají svá práva a většinovým vlastníkům ztrpčují život nebo je svými požadavky vydírají.
Naopak zástupcům drobných akcionářů se samozřejmě vyvlastňování nelíbí a připravují stížnost k Ústavnímu soudu. „Jsme rozhodnuti ji podat,“ uvedl předseda Ochranného sdružení malých akcionářů Karel Staněk.
Také podle analytiků není současná úprava ideální a zákon pokulhává především ve stanovení spravedlivé výkupní ceny. Ministerstvo financí již oznámilo, že podmínky pro výkup cenných papírů plánuje zpřísnit. Místo současných 90 procent by firmy musely mít k možnosti vyvlastnění 95 procent akcií. Odkupní cenu by navíc musela povinně schválit Komise pro cenné papíry.
„Ze zatím provedených vyvlastnění se však zdá, že si většinoví akcionáři nechtějí dělat problémy a negativní publicitu a nabízejí zajímavé prémie vůči tržním cenám,“ řekl Jan Schiesser z firmy Atlantik FT. Naopak podle Dufka se řada firem nebude chovat korektně a dají se očekávat ohledně ceny i soudní spory.
