Eskalace konfliktu na Ukrajině, který v průběhu čtvrtečního rána vinou pokračující ruské agrese přerostl v plnohodnotnou válku, se přirozeně promítá i do situace na světových finančních trzích. Cena severomořské ropy Brent v návaznosti na to překročila v průběhu dne důležitou psychologickou hranici 100 dolarů za barel a dále strmě stoupá. V době psaní tohoto článku se prodávala dokonce ještě o tři dolary dráž. Je tak zřejmě jen otázkou času, než na tento vývoj zareagují i pumpaři – již před pár dny se někteří analytici vyslovili v tom smyslu, že ceny pohonných hmot v Česku mohou poskočit až na úroveň 40 korun za litr.
Rušno je ale také na jiných místech. Pražská burza ke čtvrtečnímu poledni ztratila vůči konci uplynulého obchodního dne přes čtyři procenta a propadla se tak nejníže od loňského listopadu. Hodnota indexu PX se dle ČTK pohybuje okolo 1346 bodů.
Propadá se též koruna. Kurz české měny vůči euru prolomil krátce po obědě hranici 25 korun, což je jeho nejvyšší hodnota od začátku letošního roku, všímá si Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta, která se na devizové obchody specializuje už více než 20 let. Další vývoj jejího kurzu oproti hlavním světovým měnám, k nimž se vedle eura řadí i americký dolar, může podle něj mít dva různé scénáře.
„Naprosto zásadní pro korunu bude nejbližší vývoj kolem Ukrajiny, respektive to, zda bude situace dále eskalovat, jaké budou zavedeny sankce na Rusko ze strany EU a USA a jaká budou reciproční opatření ze strany Ruska,“ říká Novák. Za „poměrně pravděpodobnou“ nyní považuje možnost dlouho avizovaného odstřihnutí Moskvy od mezinárodního bankovního systému SWIFT. Ta by na něj „v extrémním případě“ mohla zareagovat zastavením dodávek zemního plynu do zemí Unie.
„Z pohledu dalšího vývoje koruny vůči euru je momentálně velmi důležité technické pásmo v rozmezí 25,0 až 25,2 CZK/EUR. Pokud situace kolem Ukrajiny začne v nejbližších dnech deeskalovat, tak by oslabování koruny mělo být limitováno tímto pásmem,“ uvažuje analytik.
Pakliže se tak nestane a konflikt se naopak dále vyostří, je potřeba počítat s tím, že zmiňovaný propad bude o něco větší. „V tomto případě by se obchodování přesunulo do rozmezí 25,20 – 25,80 CZK/EUR,“ odhaduje.
Že by se Čechům euro či dolar zdražily ještě víc - třeba jako v období dva roky nazpět, kdy kvůli vypuknuvší pandemii koruna oslabila až na hodnotu vysoko přes 27,5 CZK/EUR, respektive 25,5 CZK/USD -, si Novák nemyslí. Zcela vyloučit to každopádně dle jeho názoru nelze: „V tuto chvíli zatím podle mě není pravděpodobné, že koruna bude oslabovat stejně extrémně jako v březnu 2020. Situace se ale samozřejmě může změnit.“
Oslabují i další středoevropské měny
Česká koruna není jedinou měnou v regionu, která v důsledku čtvrtečních událostí na Ukrajině citelně oslabuje. Podobný trend je k vidění rovněž na těch devizových trzích, kde se obchoduje s maďarským forintem či polským zlotým - i tyto středoevropské měny postupně ztrácejí svoji půdu pod nohama. Proč tomu tak je?
„Obecně vzato platí, že když na finančních trzích stoupá riziková averze – ať už se tak děje z jakýchkoliv důvodů -, stáhnou se investoři k takzvaným bezpečným aktivům, což je v případě trhu devizového například japonský jen, švýcarský frank či americký dolar, a naopak opouštějí od těch méně bezpečných měn, jako je třeba česká koruna, forint či zlotý. Všechny tyto tři středoevropské měny nyní oslabují de facto synchronně, a to jak vůči euru, tak dolaru“ objasňuje ekonom.
„Situace je navíc umocněná tím, že ze střední Evropy to je na hranice Ukrajiny, potažmo Ruska velice blízko. Proto koruna, forint a zlotý reagují na současnou geopolitickou situaci ještě citlivěji než například měny zemí v Latinské Americe, jejichž ekonomiky lze rovněž označit jako rozvíjející se,“ uzavírá Novák.
