Kurz české koruny bude s velkou pravděpodobností ještě pár měsíců zažívat vyšší výkyvy. Uklidnit by se měl až koncem roku, a to kolem hladiny 25 korunza euro. Pak by měla česká měna dál posilovat, pokud ji ekonomika nepřekvapí hlubší recesí. Firmy se proto pro budoucí obchody více zajišťují.
Podnikatelé se z loňských nečekaných změn poučili. Nyní se pro budoucí obchody mnohem více zajišťují proti změně kurzu koruny k euru či dolaru. Koruna je nyní hodně volatilní, to znamená, že její kurz se výrazně mění i během několika málo dní. Podobné chování měny většinou vybízí k pojištění se proti výkyvům.
Takový krok se ale nemusí každému vždy vyplatit. Je totiž rozdíl, pokud se rozhoduje o zajištění firma, která dováží zboží ze zahraničí, nebo exportující společnost. Tu první potěší posilující koruna, tu druhou oslabující česká měna. Jestliže se exportér loni v létě, kdy byl kurz kolem 23 korun za euro, zajistil pro obchod, který se uskutečnil letos v zimě, jistě z toho nebyl šťastný, protože přišel o zisk ze slabší české měny. Naopak dovozce mohl jásat. Za půl roku může být ale situace opačná. V době velkých výkyvů se bez zajištění těžko plánují obchody. Rozhodnutí, zda si zajistit dnešní kurz či nikoliv, je obtížné.
„Kurz české měny vůči euru se někdy mění až o korunu během jediného dne a zájem o zajišťovací operace nadále roste. Letos evidujeme zhruba trojnásobný nárůst zájmu o zajišťovací operace ve srovnání se stejným obdobím loňského roku,“ říká výkonná ředitelka a členka představenstva CITCO – Finanční trhy Martina Rubínová. Začátkem loňského roku se kurz pohyboval kolem 26 korun za euro, v létě koruna posílila až pod 23 korun za euro. Od té doby výrazně ztrácela až na únorových 29 korun za euro. „V současné době koruna opět mírně posiluje. Za takovéto vysoké volatility je velmi obtížné dělat jakékoliv kalkulace, a proto zájem o zajištění kurzového rizika výrazně roste,“ dodává Rubínová.
Zatímco loni v létě trpěli silnou korunou především exportéři, nyní trpí zejména dovozci. Řada z nich si kalkuluje ceníky na celý rok. Kurz 30 korun za euro si začátkem roku dovedl představit jen málokdo. V první polovině loňského roku byla koruna nejrychleji posilující měnou na světě, nyní patří k nejrychleji oslabujícím měnám. Teď podle Rubínové i řada menších firem projevuje zájem o zajištění, neboť nejistotu ohledně dalšího vývoje kurzu považují za velmi vysokou.
Přesnou prognózu vývoje kurzu koruny letos téměř nelze sestavit, protože celý ekonomický vývoj má dost neznámých. Stále totiž není jasné, jak se bude vyvíjet česká ekonomika ani jak hluboká bude světová recese. S velkou pravděpodobností se bude držet hodně nízko inflace a to by mělo znamenat i nízké úrokové sazby. Pokud ovšem nebude koruna výrazně oslabovat, pak by zřejmě centrální banka svou základní sazbu mírně zvedla.
Sazby se už snižovat nebudou
Na posledním měnovém zasedání bankovní rady letos v únoru rozhodla centrální banka snížit základní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,50 procentního bodu na úroveň 1,75 procenta s účinností od 6. února 2009. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, jeden hlasoval pro snížení o 0,25 procentního bodu a jeden pro snížení o 0,75 procentního bodu.
Další jednání, na němž bude bankovní rada jednat o sazbách, bude tento týden, 26. března. K dalšímu snížení sazeb ale zřejmě nedojde jednak proto, že inflace se vyvíjí podle očekávání, a jednak kvůli slabé koruně. Tu by mohla ČNB snížením úrokové sazby dál oslabit, protože nízký úrok by odradil investory nakupovat korunu a vydělávat na úrocích, které nese.
Základní úroková sazba, od níž banky na českém trhu odvíjejí své úroky, tak zůstala výš než v eurozóně, USA či Anglii. Evropská centrální banka totiž počátkem března snížila svou základní sazbu na 1,5 procenta, americký Fed již se svými sazbami dojel až na dno, tedy na nulu. Bank of England rovněž počátkem března snížila svou sazbu o 50 bodů na půl procenta. Protože inflace v Česku podle očekávání analytiků letos klesne až k hodnotám blízkým nule, vývoj tohoto ukazatele nebude nutit bankovní radu k velkým změnám sazeb. Neznámou tak zůstává vývoj koruny a míra skutečného propadu české ekonomiky. Sama centrální banka prognózuje prudké oslabení ekonomického růstu k nule nebo do mírného záporu 0,3 procenta, pro příští rok pak zhruba procentní růst.
Česko stažené do recese
I když se česká ekonomika nebude propadat tak rychle jako ta německá, neustále se zhoršující ekonomické vyhlídky Německa a dalších velkých ekonomik stáhnou do recese i Česko. „Česká ekonomika tak pravděpodobně letos poklesne o více než dvě procenta,“ říká Helena Horská, analytička Raiffeisenbank.
Hlubší propad ekonomiky by spolu s nízkou inflací předznamenával další pokles úrokových sazeb, který by ovšem mohl způsobit oslabování koruny. Centrální banka čeká letos kurz v průměru za celý rok na úrovni 25,8, v příštím roce 25,6 koruny za euro. Její vějířový graf očekávaného vývoje koruny, který začala zveřejňovat od února na svých webových stránkách, ovšem naznačuje možné poměrně velké výkyvy koruny, a to v rozmezí už od 22 korun za euro po téměř 30 korun za euro (podrobněji viz graf).
„Nadále ještě očekáváme návrat ke slabším hodnotám nad hladinu 28 korun za euro, případně opět až nad 29 korun za euro,“ říká Jiří Šimek, analytik CITCO – Finanční trhy. Analytici České spořitelny čekají už ve druhé polovině letošního roku posílení kurzu až na 25,1 koruny za euro. Průměr pro letošní rok odhadují na úrovni 27,3 koruny za euro a 19,9 koruny za americký dolar.
Zajistit, a teď? Snad ano**
Jak je tedy patrné, stejně jako reálný vývoj koruny i prognózy toho, kam se bude letos a příští rok ubírat, mají širší rozptyl. Jak se tedy zachovat?
Minulý týden se kurz koruny k euru pohyboval kolem úrovně 26,6 za euro. „Aktuální kurz koruny bych již považoval za velmi atraktivní k zajištění. Tedy k zajištění, v němž počítám s dnešním kurzem pro své budoucí obchody. Ale to se jedná o spekulaci ohledně toho, že koruna ještě oslabí, k čemuž nakonec dojít vůbec nemusí,“ říká Jiří Šimek. Jediné, co lze podle něj s velkou pravděpodobností říci o kurzu koruny, je, že i v dalším období se zřejmě bude potýkat s vysokou volatilitou. „Výkyvy na trzích jsou obrovské a s tím samozřejmě stoupá potřeba se zajišťovat,“ dodává. Současně je ale podle něj potřeba přihlédnout k riziku, že pokud plánuji zajistit obchody, které budou za půl roku, tak je potřeba počítat s rizikem, že se obchody v plánované výši vůbec nemusí uskutečnit kvůli poklesu zakázek v době krize. Pak se může stát, že firma bude mít zajištěný kurz na určitý objem prostředků, ale těch prostředků bude mít pouze část.
„V případě, že koruna prolomí hranci 25 korun za euro, doporučujeme se zajistit proti následnému oslabení české měny, například koupit call opci proti euru,“ doporučuje Christian Blaabjerg ze Saxo Bank. Z dlouhodobějšího pohledu, tedy šesti měsíců, očekává i on oslabení koruny až na úroveň 29 korun za euro. Podle tohoto doporučení by tedy měli zpozornět především dovozci a včas se zajistit pro obchody v horizontu týdnů.
„Podle fundamentálního modelu vidíme korunu na konci letošního roku na hladině 25,7 za euro. Do té doby se však můžeme ještě dočkat slabších úrovní nad 28 korunami za euro,“ domnívá se Tomáš Vlk, analytik Patria Finance. Podle něj se ke slovu ještě dostane téma výraznějšího propad
u české ekonomiky a dalších ekonomik v regionu, což indikují poslední zveřejněná makročísla.
Co doporučuje k zajištění? „Rovnovážnou hodnotu kurzu koruny k euru nyní odhadujeme na 25,7, ke konci příštího roku na 25,3. Pokud je tržní kurz výrazně nad, je výhodné zajištění eurových příjmů a naopak. V současné době jsme relativně blízko rovnováhy,“ říká Vlk. I on ale upozorňuje na to, že bohužel problémem zajištění je nejen kurz, ale i objem. „Odhad objemu budoucích devizových transakcí je pro firmy nyní mimořádně problematický, čímž roste riziko nekrytých pozic v devizových kontraktech, které byly plánovány jako zajišťovací,“ upozorňuje Tomáš Vlk.
