Vztah umělé inteligence a velkých peněz je dosud jednostranný: AI víc peněz spolyká, než jich vydělává. Investorům to však zjevně nevadí.
Není sporu o tom, že umělá inteligence (AI) je dnes mezi vrcholy lidského poznání tím nejdynamičtějším. Povzbuzena tokem peněz z kapes dobrodružstvíchtivých investorů, překonává denně hranice nemožného.
Vtip je v tom, jak tyto nevšední nové schopnosti zaměstnat výdělečným, či snad dokonce užitečným způsobem. Existují příklady, kdy to právě tak již funguje: firma Zebra Medical Vision třeba využívá princip hlubokého učení k úspěšnému předpovídání výskytu nemocí a navrhování jejich prevence; inteligentní software firmy Descartes Labs zase umí předvídat výnosy plodin, což v Africe pomáhá odvracet potravinové krize. Ale to jsou pořád jen první vlaštovky.
Přečtěte si více o české AI:
Umělá inteligence mění podobu českého průmyslu. Ochrání vám byt nebo opraví auto
Peněz je v branži naopak až až, stejně jako disciplín, vnichž AI působí - a pochopitelně i způsobů, jimiž peníze do ní vložené měřit. Odhady se proto divoce různí. Podle firmy CB Insights však dali loni investoři do technologických startupů pět miliard dolarů, téměř desetinásobek 589 milionů z roku 2012. Ale pozor - to jsou jen američtí investoři a jen startupy. Velcí hráči jako Google, Microsoft či Apple samozřejmě investují sami do vlastních aktivit, takže se v takové statistice neobjeví.
Internet věcí
Vezměte jen jednu izolovanou disciplínu v rámci AI, jíž se říká internet věcí (IoT). Lidé, kteří považují za výhodné, aby si jejich topení povídalo s videopřehrávačem, ženou trh dopředu neuvěřitelným tempem. Firma McKinsey odhaduje, že z loňských 1,6 miliardy dolarů investovaných do internetu věcí budou do roku 2020 3,7 miliardy; podle konkurenční firmy Bain budou tržby v onom roce čítat 470 miliard. General Electric mezitím předpovídá, že do roku 2030 dosáhnou investice do IoT 60 bilionů dolarů. A to již dnes podle firmy IHS propojuje IoT 15,4 miliardy přístrojů; v roce 2025 jich bude už 75 miliard.
Komerční využití AI je ve srovnání s takovými prostředky relativně skromné. K průkopníkům komerčního provozu patřila třeba už loni německá letecká společnost Lufthansa. Zapojuje ve svých letadlech tisíce čidel, jež monitorují všechny možné údaje o letu od zatížení jednotlivých částí strojů přes sílu větru až po provoz toalet. Účelem je zpřesnit proces údržby a oprav tak, aby jeho jednotlivé úkony byly snadněji předvídatelné, a tudíž úspornější. Již během loňského roku tak Lufthansa podle vlastních odhadů ušetřila jedno procento veškerého paliva.
Umělé mlžení
Jednou z překážek sběru statistik o AI je fakt, že sám termín umělá inteligence má sklon podléhat mlžení. Jak podle New York Times praví interní žert mezi superajťáky, původně zahrnoval „všechno, na co jsme ještě nepřišli“, ale postupně začal specifičtěji označovat schopnost počítačů učit se, aniž by k tomu byly specificky vyzvány (deep learning). Tenhle termín pro změnu zavedla parta vědců z University of Toronto, které před pěti lety přetáhl do svých služeb Google.
Firma z kalifornského Mountain View je tak jedním z pětice kybernetických obrů, již tvoří v oboru špičku; doplňují ji Microsoft, IBM a obvyklí podezřelí Facebook a Amazon. Tyto firmy (plus čínský konkurent Baidu) ovládají většinu výzkumu a stávajících praktických aplikací AI, od vývoje chytrých termostatů (jejich výrobce, firmu Nest, převzal Google) přes individuální úpravu nabídky pro klienty internetových obchodů (obchod Pandora tak nabízí jednotlivé písně, Netflix filmy, Amazon všehochuť zboží) přes vylepšování služeb (cestovní portály John Paul, Boxever) až po vývoj kvantových počítačů. Konkurence je však zatraceně tvrdá.
Kdo tedy dnes hraje v AI prim?
Spotify
Gigant streamované hudby začal loni přebírat startupy zaměřené na AI. Letos v březnu spolkl firmu MightyTV, jejíž software se učí doporučovat zákazníkům obsah (a tedy zaručit, aby všichni slyšeli jen to, co slyšet chtějí). V dubnu pak Spotify převzal francouzský Niland, jenž se učí rozpoznávat jednotlivé hudební charakteristiky za zhruba stejným účelem.
Microsoft
Investiční odnož softwarového výrobce Microsoft Ventures založila loni fond určený výhradně k akvizicím v oblasti AI. K těm nejzajímavějším patří firmy jako Frame, jež vyrábí software usnadňující uživatelům Windows přechod na cloudové služby z různých přístrojů; Agolo, výrobce softwaru pro agregování dat uživatelů napříč různými médii a aplikacemi; nebo Bonsai, která vyvíjí systém automatické správy algoritmů AI. Microsoft kromě toho vlastní například internetový „telefonovač“ Skype, jenž se již naučil simultánně „tlumočit“ v reálném čase nejméně šest jazyků.
Uber
Ačkoli se Uber rád počítá mezi technologické startupy, jeho základní obchodní model spočívá v tom, že zaměstnává méně kvalifikované a levnější řidiče. To se však mění: v prosinci 2016 převzal Uber firmu, jejíž zaměstnanci vedou nově založenou divizi Uber AI Labs. Ta má „přepsat hranice strojového učení“. Uber drží pod pokličkou, co konkrétně to bude znamenat, ale je známo, že horečně pracuje na autonomně řízených automobilech (podobně jako například Google a všechny automobilky světa v čele s Teslou).
V roce 2014 zaplatil Google 400 milionů dolarů za startup DeepMind. Letos předvedl, že se umí zorientovat v londýnském metru a činí tak údajně na podobném principu, na jakém funguje lidský mozek.
Provozovatel největší (a)sociální sítě planety vyvíjí systém, jenž by umožňoval slepým lidem „vidět“ fotografie - pomocí vyprávění. Uměle inteligentní přístroj by například u fotografie tří žen se šampaňským řekl slepému uživateli, že na fotografii jsou tři ženy a šampaňské.
Apple
V půli roku 2016 koupil Apple startup jménem Emotient, jenž se zabývá rozeznáváním lidských tváří. Podle informací časopisu Wired pracuje Apple na softwaru, jenž by pomocí příbuzné technologie uměl rozpoznat lidské reakce na různé reklamy. (Tady už to není žádná legrace.)
Royal Dutch Shell
Jen pro příklad toho, jak AI nedá spát ani v podnikání tak starosvětském, jako je naftařství: Shell plánuje ještě letos zavést „virtuálního asistenta“, jenž bude odpovídat na všechny klientské dotazy. (Skeptik si pomyslí, že bude znát odpovědi spíš na otázky typu „Proč je Royal Dutch Shell nejlepší firma v branži?“ a „Jaké pro vás máme úžasné akční produkty?“, ale už se nedozvíte, dokdy mají dnes otevřeno na pumpě v České Třebové a jestli tam mají tatranky - ale to sem nepatří.)
Čtěte také:
