Veletrhy prošly čtyřmi generacemi vývoje: První generace vznikla v éře konstituování trhů, kdy se spolu s urbanizací našeho prostoru a vznikem osad a vsí organizovaly první formy obchodu - trhy. Šlo o období od 10. do 12. století. Typickou vlastností těchto trhů byla ústní forma dorozumívání, primitivní prezentace zboží a zaměření na konečného spotřebitele.
Veletrhy prošly čtyřmi generacemi vývoje:
První generace vznikla v éře konstituování trhů, kdy se spolu s urbanizací našeho prostoru a vznikem osad a vsí organizovaly první formy obchodu - trhy. Šlo o období od 10. do 12. století. Typickou vlastností těchto trhů byla ústní forma dorozumívání, primitivní prezentace zboží a zaměření na konečného spotřebitele. Vystavovatel - nejprve výrobce a až později obchodník - přivážel vše, co vyrobil, a každý výrobek byl originálem. Poté vznikla města a samozřejmou součástí městského rytmu života byly trhy při různých slavnostních příležitostech. Prezentace zboží vyžadovala specifickou profesi - vyvolávače, který přesvědčoval potenciální klientelu o výhodnosti koupě, vychvaloval přednosti a užitné hodnoty zboží.
Druhá generace se datuje od poloviny 17. století do konce 18. století. Trhy této doby byly svědky postupného rozkladu feudální společnosti, zároveň ale také pokroku v přírodních vědách. Změnil se systém výroby - nástup manufakturní výroby byl v českých zemích výraznější až koncem 17. století, ve vyspělé Evropě však již dříve. Zboží hromadné výroby mělo již stejnorodé vlastnosti a stejnou užitnou hodnotu, což umožnilo transformovat původní primitivní formy vystavování na trzích do nové formy vzorkové prezentace. Z původně výhradně prodejní akce se veletrh mění na akci kontraktační. To ale dramaticky mění podmínky komunikace, která již nesměřuje ke konečnému spotřebiteli, ale ke zprostředkovateli -obchodníkovi. Budují se specializovaná veletržní zařízení a vytvářejí se komoditně specializované veletrhy. Do významných a ve prospěch státu koncipovaných veletržních vystoupení se vnášejí ideově politické aspekty - prezentace moci a vyspělosti státu, tedy to, co dnes označujeme pojmem státní propagace.
Třetí generace je typická pro 19. a 20. století a je stále nejrozšířenější. Vynález parního stroje jako univerzální pohonné jednotky vedl k významnému zhromadnění výroby, které začalo vytvářet masový trh. Začínají se budovat stálé veletržní areály. Podstatným rysem veletrhů třetí generace je doprovodný program. Role doprovodných programů je velmi významná. Má charakter zábavný, naučný, vědeckotechnický, aktivizační, popularizační či odborný. Veletrhy třetí generace postupně umožňují stále větší zapojení návštěvníka do procesu výstavní či veletržní komunikace - mizí bariéra mezi exponátem a návštěvníkem. Prohlubuje se kvantita i kvalita obchodních jednání a expozice poskytuje větší množství informací. Například formou kvalitní doprovodné grafiky, tištěných informačních materiálů nebo kompaktních disků.
Čtvrtá generace vzniká v současnosti. Pro specializované a vysoce odborné cílové publikum se organizují veletrhy idejí a systémů. Jde o akce, které mají výrazně vědeckotechnický ráz a na nichž je důraz kladen na prezentování informací formou kongresu či sympozia. Doprovodným programem se stává odborná, velmi specializovaná výstava. Jakoby se převrací důraz kladený na dvě základní složky: prezentaci exponátů a doprovodný program. Tato forma zůstane vyhrazena především pro odborné skupiny. Pro širokou veřejnost a společensky významná témata bude i nadále klíčová především třetí generace veletrhů.
