„Nevidím sebemenší důvod nazývat
vyvraždění cikánské komunity nacisty romský holocaust,“ odepsal Václav Červenka
(SNK) na žádost seskupení Dikhas, jež v minulých týdnech obeslalo přes šest
tisíc emailových adres měst a obcí. Dikhas žádalo české a moravské radnice o
uctění mezinárodního památného dne.
A Červenka dále ve své odpovědi,
jíž má týdeník Euro k dispozici a na níž jako první upozornil web Romea.cz,
napsal: „Rom - občan 20. století - nepracuje, provádí trestnou činnost, žije z
dávek na úkor pracujícího bělocha. S cikánem nemá nic společného - možná
zabarvení.“
Týdeník Euro proto starostu Libomyšle oslovil s dotazem, jak svůj email myslel a z jakého důvodu nepovažuje vyvraždění a zplynování tisícovek Romů a Sintů v druhoválečných koncentračních táborech za holokaust. Červenka nejdřív odpověděl, že nic takového neřekl a ani nenapsal a že jde o výmysl. Když jej později týdeník Euro konfrontoval s jeho emailem ze 14. července, odvětil jen, že nic komentovat nebude a zavěsil.
Jak uvedla Libuše Martínková ze
seskupení Dikhas, řada radnic reagovala vstřícněji. Romskou vlajku například už
v pátek vyvěsil úřad Prahy 7 či starosta Nové Vsi u Mělníka.
V Evropě se Památný den romského
holokaustu připomíná 2. srpna - tento den a noc v roce 1944 totiž nacisté
zlikvidovali takzvaný cikánský rodinný tábor v Osvětimi-Březince, během pár
hodin tehdy zemřelo 4200 Romů a Sintů. Celkově tam bylo zavražděno dvacet tisíc
romských a sintských vězňů a vězenkyň.
„Z českých zemí bylo dohromady do Osvětimi deportováno více než 5500 osob. V Osvětimi byli vězněni ve zvláštním ,cikánském táboře'. Po válce se domů vrátilo pouze asi 500 deportovaných českých Romů. Poválečná romská populace v Čechách a na Moravě se následkem nacistického ,řešení cikánské otázky' snížila na asi 800 osob,“ uvádí ve svém odborném textu Petr Lhotka z Muzea romské kultury.
