Co jsou alimenty
Pod pojmem alimenty (výživné) se rozumí zabezpečování a úhrada osobních potřeb mezi osobami, které jsou v příbuzenském nebo jiném rodinném vztahu. V souvislosti s alimenty se ve společnosti hovoří nejčastěji o tom, že vyživovací povinnost mají rodiče vůči svým dětem.
Jestliže mají rodiče společné dítě a rozvedou se (nebo nejsou manželé a nežijí ve společné domácnosti), musí rodič pečující o dítě dostávat od druhého rodiče finanční prostředky na uspokojování potřeb dítěte.
Zákon ovšem nepočítá s tím, že by výživné mělo sloužit pouze k zajištění výživy jako takové (tedy pouze k placení jídla, bydlení a oblečení). Výživné by mělo pokrýt také náklady na uspokojování léčebných, kulturních, rekreačních či sportovních potřeb.
Kdo má vyživovací povinnost
Nejznámějším druhem vyživovací povinnosti je vyživovací povinnost na dítě. Tu mají v České republice všichni rodiče vůči svým potomkům. Rodiče proto často zajímá, kdy končí vyživovací povinnost vůči jejich ratolestem. Pro někoho může být překvapující, že to vůbec nesouvisí s věkem dítěte. Rodič má povinnost dítě vyživovat tak dlouho, dokud není schopno se samo o sebe postarat.
U dětí mladších 18 let je situace jasná. U starších dětí se výživné platí po celou dobu jejich soustavné přípravy na budoucí povolání, nejdéle do 26 let věku. Pokud ale vyživované dítě uzavře sňatek, dochází k zániku vyživovací povinnosti ze strany jeho rodičů.
Kromě vyživovací povinnosti rodičů vůči dětem existují ještě další druhy vyživovací povinnosti:
- vyživovací povinnost dětí k rodičům,
- vyživovací povinnost prarodičů,
- vyživovací povinnost na matku dítěte,
- vyživovací povinnost na manželku/manžela (vyživovací povinnost mezi manželi přetrvává i po rozvodu).
Výpočet alimentů
Výše alimentů není sice v zákoně nijak striktně definována, mělo by ovšem jít o částku dostačující k pokrytí všech potřeb vyživované osoby (dítěte). Někteří rodiče spolu dobře vycházejí i po rozchodu, takže pokud se domluví, může být uzavřena mimosoudní dohoda o výživném. Návrh dohody o placení výživného musí být ale i tak schválen soudem.
Výše výživného ale zpravidla závisí na rozhodnutí soudce. Ten musí objektivně posoudit nejrůznější kritéria, mezi která patří:
- majetkové poměry rodičů (příjmy, výdaje, další vyživovací povinnosti),
- věk a speciální potřeby vyživovaného dítěte,
- poměr péče o vyživované dítě.
Na internetu najdete samozřejmě také orientační kalkulačky výživného. Ty vám ovšem vypočítají skutečně jen orientační částku, protože nemohou zohlednit individuální potřeby jednotlivých případů. Kalkulačka alimentů totiž nebere v potaz například to, že dítě potřebuje speciální bezlepkovou stravu.
Tabulka výživného
Tabulka, ke které Ministerstvo spravedlnosti (MS) doporučuje přihlížet při rozhodování o výši alimentů, prošla v druhé polovině roku 2022 hned několika změnami. V praxi se totiž objevovaly případy, kdy stejně staré děti rodičů s podobnými příjmy dostávaly výrazně odlišné výživné.
MS proto přišlo s úpravou tabulky alimentů, ve které nyní najdete místo pěti věkových kategorií čtyři životní etapy dítěte. Pro danou životní etapu je zde vymezeno vždy konkrétní procento (dříve šlo o intervaly). Další novinkou je stanovení takzvané kontrolní částky, která by měla být platícímu rodiči ponechána.
| Životní etapa dítěte | 1 vyživovací povinnost | 2 vyživovací povinnosti | 3 vyživovací povinnosti | 4 vyživovací povinnosti |
| předškolní věk | 14 % | 12 % | 10 % | 8 % |
| I. stupeň ZŠ | 16 % | 14 % | 12 % | 10 % |
| II. stupeň ZŠ | 18 % | 16 % | 14 % | 12 % |
| SŠ a vyšší vzdělání | 20 % | 18 % | 16 % | 14 % |
| kontrolní částka | pevná spodní hranice (vychází z nezabavitelné částky) | 66 % z příjmu nebo pevná spodní hranice | 55 % z příjmu nebo pevná spodní hranice | 50 % z příjmu nebo pevná spodní hranice |
Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti
Z úprav tabulky výživného plyne, že rodič platící alimenty na více dětí zaplatí oproti minulosti nižší souhrnnou částku. Pokud bude například platit na jedno dítě předškolního věku, mělo by výživné dosahovat 14 procent čisté mzdy. Pokud ale platí na dvě děti předškolního věku, půjde jen o 12 procent.
Tabulka má ovšem stále jen doporučující charakter a má soudcům sloužit jako orientační pomůcka při určování výše výživného.
Neplacení výživného
Placení výživného stanoveného soudem je povinnost, jejíž neplnění se trestá. Výživné by mělo chodit v pravidelných měsíčních splátkách, které jsou splatné vždy na měsíc dopředu. Zanedbávání vyživovací povinnosti vůči dítěti je v praxi bohužel vcelku běžné. Dlužné výživné by měl rodič pečující o dítě začít co nejdříve vymáhat. Existují přitom dvě cesty vymáhání výživného:
- exekuce – vymáhající rodič musí komunikovat s exekutorem, který vydá exekuční příkaz,
- trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy – lze ho podat i v případě, že není výživné placeno pravidelně nebo jen jednou za čas.
Pokud se rodič vyhýbá placení alimentů déle než čtyři měsíce, může být jeho jednání klasifikováno jako trestný čin.
Náhradní výživné
Další možností je takzvané náhradní výživné, které bylo zavedeno v roce 2021 jako jedna ze sociálních dávek (zákon č. 588/2020 Sb.). Náhradní výživné slouží jako přímá finanční pomoc pro rodiče, kteří se starají o nezaopatřené dítě a není jim ze strany druhého rodiče hrazeno výživné. Maximální výše náhradního výživného činí tři tisíce korun měsíčně.
