NÁVRAT OBCHODŮ DO CENTER MĚST PŘINESE ŠANCI MENŠÍM PRODEJCŮM Tuzemský maloobchodní trh se bude dále koncentrovat. Pravděpodobně přijdou některé nadnárodní firmy, které tu zatím nejsou zastoupeny. Jiné, které na českém trhu nemají dost silnou pozici, naopak vyklidí pole.
NÁVRAT OBCHODŮ DO CENTER MĚST PŘINESE ŠANCI MENŠÍM PRODEJCŮM
Tuzemský maloobchodní trh se bude dále koncentrovat. Pravděpodobně přijdou některé nadnárodní firmy, které tu zatím nejsou zastoupeny. Jiné, které na českém trhu nemají dost silnou pozici, naopak vyklidí pole.
Český maloobchod neočekává v souvislosti s příslušenstvím k jednotnému evropskému trhu žádné zemětřesení. Jeho struktura se postupně dotváří a podle odborníků z obchodu se nedá čekat, že by zažil podobně podstatné změny jako po vpádu velkých řetězců v devadesátých letech minulého století. Řada českých nezávislých prodejců vytváří vlastní řetězce, které jim dávají možnost využít výhod společného nákupu, silnější vyjednávací pozice vůči dodavatelům, společného marketingu a podobně.
PODÍL TOP 10 POROSTE Tuzemský maloobchod čeká podle odborníků v příštích letech další koncentrace s růstem tržního podílu největších firem. Napovídají tomu odhady kumulovaného tržního podílu deseti největších firem v oboru. Z loňských zhruba 33 procent by se podle expertů měl v dalších třech letech zvýšit na 43 procenta. U rychloobrátkového zboží bude podíl největších maloobchodních prodejců ještě výraznější. Z loňských 55 procent tržního podílu se má vyšplhat na 67 procent. Podle Tomáše Krásného ze společnosti Incoma prostor pro další zvyšování podílu největších firem na českém trhu existuje, protože v současnosti je koncentrace tuzemského maloobchodu na šedesáti až sedmdesáti procentech vyspělých evropských zemí. O rychlosti, kterou český trh zabírají, svědčí údaj z roku 1994, kdy na tuzemském maloobchodním trhu vládl velký počet malých firem a podíl největších obchodníků se pohyboval okolo sedmi procent. Česká republika může podle Krásného očekávat vstup dalších nadnárodních maloobchodních firem, jejichž tržní podíl poroste. Na druhé straně se dá předpokládat, že některé zahraniční podniky z našeho domácího trhu odejdou, protože si nevybudovaly dostatečně silnou pozici. HYPERMARKETY BUDOU POSILOVAT Dále bude růst význam hypermarketů a potravinářských i nepotravinářských diskontních prodejen. Například hypermarkety by měly do roku 2006 zvýšit svůj tržní podíl z 25 na přibližně 33 procent. Hypermarkety dnes už neodvádějí zákazníky zdaleka jen malým prodejnám, ale i supermarketům. Jako nejdůležitější nákupní místo uvedlo podle průzkumu společností Incoma Research a GfK Praha z konce loňského roku hypermarket 37 procent domácností, což je o sedm procent více než o rok dříve. A protože hypermarketové pokrytí Česka ještě zdaleka neskončilo, počítají odborníci s tím, že jich do čtyř let přibudou zhruba další dvě desítky. Většina z nich bude s největší pravděpodobností patřit firmám, které už dnes na tuzemském trhu jsou. Obliba řetězců by mohla podle analytiků dosáhnout maxima za dalších dvanáct až osmnáct měsíců. Záliba v nákupech v hypermarketech sice roste aporoste, ale v menší míře. K nejoblíbenějším nákupním místům budou podle odborných odhadů patřit dalších pět až deset let. Na špičce je udrží především šíře nabízeného sortimentu. V atraktivnosti nabídky jim významně konkurují diskonty, které navíc přidávají i nízkou cenu. V tuzemsku jim podle agentury Incoma dává přednost téměř pětina domácností. Také diskontům rostou preference a společně s hypermarkety tak odvádějí zákazníky supermarketům a malým obchodníkům. MENŠÍM OBCHODŮM SE BLÝSKÁ NA ČASY Postupně by se však měla situace podle odborných odhadů zlepšovat i pro menší obchody. Souvisí to hlavně s předpokládaným návratem obchodů do center měst. Další plus pro menší prodejce je postupný odklon části spotřebitelů od rozhodování především na základě ceny a jejich touha po kvalitním zboží a odborné a příjemné obsluze. Řetězce idiskontní prodejny se zaměřují na kvalitní zboží i ve svých značkových výrobcích. Vedle základních řad laciného zboží nabízejí i kvalitní produkty vnáročnějších cenových kategoriích. Od loňského roku nabízí například Makro maso a brambory s dohledatelným původem, které jsou přirozeně idražší. Podle Stanislava Sekyry z oddělení Food fresh Makro Cash & Carry ČR dává každý druhý zákazník přednost dražšímu a kvalitnějšímu masu. ŠETŘIT A KUPOVAT NA DLUH**
Pro obchodníky je přirozeně nejdůležitější, jak hluboko budou chtít lidé sahat do svých peněženek. Podmínky pro cenovou válku, kterou prodejci rozpoutali, přestávají být v Česku příznivé. Nízkých cen totiž v mnohých prodejnách docilují prodejem zboží pod jeho pořizovací hodnotou a současně tlakem na dodavatele, aby své výrobky prodávali pod nákladovou cenou. N a druhou stranu pomáhá obchodníkům roztáčející se spirála nákupů na dluh. Nejrůznější splátkové prodeje doplněné spotřebitelskými úvěry a kreditními kartami podporují prodej i v dobách, kdy spotřebitelé více myslí na zadní vrátka a mají tendenci šetřit. A spořivější tendence by se podle analytiků mohly letos u lidí projevit.
